OSN: Pochopení hodnoty přírody je klíčem k řešení krize biologické rozmanitosti

Studie nabízí poznatky o mnoha různých přínosech přírody a o tom, jak je začlenit do rozhodování. To znamená náležitě ocenit duchovní, kulturní a emocionální hodnoty, které příroda lidem přináší. Zprávu v sobotu v německém Bonnu schválili zástupci ze 139 zemí.

"Posun v rozhodování směrem k rozmanitým hodnotám přírody je skutečně důležitou součástí systémové transformační změny, která je nutná k řešení současné globální krize biologické rozmanitosti," uvedla Patricia Balvaneraová, která konferenci v Německu spolupředsedala.

"To s sebou nese nové vymezení pojmů ‘rozvoj’ a ‘dobrá kvalita života‘ a uznání rozmanitých způsobů, jakými se lidé vztahují k sobě navzájem a ke světu přírody," dodala vědkyně.

IPBES je často označován za obdobu IPCC - mezivládního panelu OSN pro změny klimatu. Politikům a dalším vládním úředníkům poskytuje vědecká hodnocení týkající se rozmanitosti fauny a flóry na planetě Zemi a jejich přínosu pro lidstvo.

"Způsob, jakým je příroda oceňována v politických a ekonomických rozhodnutích, je klíčovou příčinou úbytku biologické rozmanitosti a zároveň zásadní příležitostí k jeho řešení," uvádí 82 vědců ve zprávě, která je založena na více než tisícovce studií.

"Tato zpráva jasně ukazuje, že je třeba, aby se vědecky podložené hodnocení přírody stalo základem ekonomického rozhodování," uvedla ředitelka programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Inger Andersenová.

V pátek byla v Bonnu schválena další zpráva, podle níž volně rostoucí rostliny, živočichové a houby živí každého pátého člověka, ale jejich budoucí využití je ohrožené nadměrným používáním.

Udržitelné využívání biodiverzity je jedním ze tří pilířů takzvané Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, v jejímž rámci se v prosinci v kanadském Montrealu uskuteční klíčový summit, na němž budou dohodnuty cíle pro zastavení ztráty biologické rozmanitosti.

Nový rámec pro biologickou rozmanitost je považován za obdobu pařížské klimatické dohody. Biodiverzita se týká všech živých organismů na Zemi a jejich vzájemného propojení, na které lidé spoléhají, pokud jde o potraviny, čistý vzduch a vodu.

Výsledek summitu rozhodne o tom, jak bude svět v příštích desetiletích řešit problémy spojené s rizikem vyhynutí více než milionu druhů, s ochranou 30 procent pevniny a moře, se zrušením vládních dotací, které poškozují životní prostředí, a obnovou zničených ekosystémů.