OSN prověřuje zprávy o útocích na Ukrajině, které by mohly být válečnými zločiny

"Rozsah civilních obětí a ničení civilních objektů silně naznačuje, že jsou porušovány zásady rozlišování, přiměřenosti, pravidlo o preventivních opatřeních a také zákaz nerozlišujících útoků (mezi civilními a vojenskými objekty či lidmi)," uvedla Bognerová. Upozornila, že vojenské síly používají výbušné zbraně s plošným účinkem v obydlených oblastech nebo v jejich blízkosti - včetně raket, dělostřeleckých granátů či náletů. To má katastrofální dopad na civilní obyvatelstvo.

Jako příklad mimo jiné uvedla útok z 3. března, který zasáhl dvě školy a několik obytných domů v Černihivu, při němž zahynulo 47 civilistů. "Vše nasvědčuje tomu, že to byl důsledek ruských leteckých úderů," poznamenala.

Dále upozornila na zničení mariupolské nemocnice z 9. března, které podle ní s největší pravděpodobností rovněž způsobil ruský nálet. "Zraněno bylo 17 civilistů, mezi nimi děti a těhotné ženy. Jedné zraněné ženě se po útoku (zdravotníci) snažili pomoci porodit císařským řezem, ale nepřežila ona ani dítě. Lékaři operovali při svíčkách," dodala Bognerová.

Úřad prověřuje rovněž obvinění z náhodného ostřelování ze strany ukrajinských ozbrojených sil v Doněcku a na dalších místech proruských separatistických samozvaných republik na východě země.

"Tyto útoky způsobují nezměrné lidské utrpení a mohou se rovnat válečným zločinům. Musí skončit," prohlásila Bognerová.

OHCHR dále vyšetřuje zprávy o střelbě ruských sil na civilisty, kteří se v autech snažili evakuovat, nebo informace o zabíjení civilistů ruskými jednotkami během pokojných shromáždění. "Obdrželi jsme také dvě obvinění ohledně zabití civilistů na území kontrolovaném (ukrajinskou) vládou kvůli jejich údajné příslušnosti k ruským silám nebo podpoře proruských názorů," řekla šéfka ukrajinské mise OHCHR.

Úřad rovněž prověřuje dvě desítky případů zmizení ukrajinských činitelů v regionech pod kontrolou ruských sil. Zabývá se také případy svévolného zadržení nebo zmizení novinářů či aktivistů, kteří se postavili proti invazi. Vyšetřuje nucené přesuny civilistů na území ovládané Ruskem. Od začátku ruské invaze obdržel též hlášení o bití lidí na území kontrolovaném ukrajinskou vládou kvůli tomu, že byli například považováni za proruské příznivce nebo porušili zákaz vycházení.

Rusko dlouhodobě popírá, že by útočilo na civilisty. Rovněž ukrajinské úřady opakovaně uvedly, že se nikdy nezaměřovaly na civilisty, a upozornily, že lidé žijící v Doněcké a Luhanské oblasti jsou Ukrajinci.

Z Ukrajiny kvůli válce uprchly přes čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.