OSN určila experty, kteří vyšetří možné zločiny ve válce na Ukrajině

Nezávislý panel povede bývalý soudce Evropského soudu pro lidská práva Erik Möse. Norský soudce v minulosti vedl také Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu. Připojí se k němu ombudsmanka pro lidská práva v Bosně Jasminka Džumhurová a politický teoretik z Kolumbie Pablo de Greiff.

Tříčlenná komise má roční mandát. Vyšetří možné porušení lidských práv či válečné zločiny. Může vyslýchat svědky a shromažďovat forenzní materiál pro případné budoucí soudní řízení. O prvních zjištěních má informovat v září.

Rada OSN pro lidská práva schválila ustanovení vyšetřovací komise na začátku března na žádost Ukrajiny a dalších zemí, včetně Evropské unie, Velké Británie a Spojených států.

Rusko spolu s Eritreou hlasovalo proti ustanovení komise a nepodpořily ani rezoluci, která odsuzuje možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu.

Organizace spojených národů rovněž vyšetřuje válečné zločiny v Sýrii, Barmě a dalších zemích, které čelí válečným konfliktům. Její zprávy byly v minulosti použity v případech proti potenciálním pachatelům válečných zločinů.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.