Ostřelování škol a nemocnic je úmyslnou strategií Ruska, řekl Zelenskyj

Ukrajina chce obnovu financovat hlavně z ruských peněz, potřeba bude okolo 750 miliard dolarů (17,8 bilionu korun), uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Konference se kromě početné ukrajinské delegace vedené Šmyhalem účastní i český premiér Petr Fiala a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Česko je od počátku července předsednickou zemí EU.

"Podívejte se na systematické ruské ostřelování obytných bloků. Proč to (Rusové) dělají? ... Chtějí zabít v lidech pocit domova," řekl Zelenskyj a připomněl, že od začátku invaze muselo své domovy opustit na 12 milionů Ukrajinců. Zelenskyj upozornil, že není jasné, kolik z nich se po válce do zničených měst a vesnic bude chtít vrátit.

Ukrajina potřebuje na obnovu po ruské invazi 750 miliard dolarů, uvedl podle agentury DPA Šmyhal. Finance by se podle premiéra daly částečně získat ze zmrazeného majetku ruského státu a oligarchů v jiných zemích světa.

Z právního hlediska je velmi složité zmrazený majetek zkonfiskovat, píše DPA s odvoláním na odborníky. Jednotlivé případy by musely posoudit mezinárodní soudy, u k terých by bylo nutné oligarchům prokázat přímou zodpovědnost za to, že přispívali na válku.

Za více než čtyři měsíce plnohodnotné invaze ruská armáda podle Zelenského zničila 2102 vzdělávacích a 799 zdravotnických zařízení.

"Rusko se snaží ukázat, že je údajně schopné Ukrajincům zničit jakoukoliv naději na civilizaci, na základní lidskost, která existuje v jakékoliv normální zemi. Rusko ukazuje, že Ukrajinci nejsou údajně ani schopní léčit a rodit děti," řekl podle agentury Unian Zelenskyj k útokům na nemocnice a porodnice.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo letos 24. února. Moskva i přes množící se svědectví a důkazy opakovaně tvrdí, že na Ukrajině neútočí na civilní cíle.

Debaty o obnově infrastruktury a institucí na Ukrajině, která si pravděpodobně vyžádá desítky nebo stovky miliard dolarů, více než čtyři měsíce po vpádu ruských vojsk nabírají na intenzitě. O tématu se mluvilo také na nedávném summitu skupiny velkých ekonomik G7, po němž německý kancléř Olaf Scholz hovořil o potřebě obdoby Marshallova plánu.