Padají tresty v kauze Stoka. Soud v Brně uložil Švachulovi 9,5 roku vězení

Podle rozsudku Švachula v případu údajného ovlivňování zakázek na městské části řídil organizované skupiny, žalobci mu navrhli 14 let vězení. Švachula vinu popřel.

Rozsudek bude dnes soud ještě odůvodňovat. Následně se budou moci strany vyjádřit k případnému odvolání, bude tedy známo, zda se rozsudek stane pravomocným.

Švachulovi soud uložil i trest zabavení majetku, šlo o peníze na několika účtech v součtu za několik milionů korun. Soud mu rozsudkem zabavil i několikeré hodinky. Spoluobžalovanému Samanu El-Talabanimu soud uložil trest šest let vězení, také peněžitý trest milion korun a desetiletý trest zákazu funkce ve statutárních orgánech. Jde o souhrnný trest, El-Talabani už je pravomocně odsouzený v jiné kauze, stejně jako další obžalovaný, podnikatel Pavel Ovčarčin. Soud mu dnes uložil souhrnný trest také šest let vězení.

Podnikateli Lubomíru Smolkovi uložil soud trest tři roky podmíněně odložených na pět let, stejný trest dostal i bývalý technický náměstek na správě nemovitostí městské části Petr Kosmák a někdejší šéf investičního odboru na Brně-střed Petr Liškutin, který byl zároveň místostarostou za hnutí ANO v Brně-Ivanovicích. Stejný trest soud uložil i podnikateli a bývalému politikovi ODS Jiřímu Hosovi. Podnikatelům Luboši Krejčímu a Michalu Unzeitigovi soud uložil trest jeden rok vězení podmíněně odložený na dva roky. Soud některým obžalovaným uložil i milionové peněžité testy, také letité zákazy výkonu činnosti ve funci statutárního orgánu.

U některých dílčích skutků soud obžalované viny zprostil, viny soud pak zcela zprostil podnikatele Ivana Trunečku a Petra Kaláška. Oba vinu od začátku popírali.

Podle rozsudku šlo o organizovanou skupinu s respektováním hierarchie, kdy její činnost směřovala k zadávání veřejných zakázek a poskytování neveřejných informací vybraným společnostem, které za tyto informace poskytovaly předem smluvený úplatek. Nejčastěji šlo o deset procent. Úplatky si pak podle předsedkyně senátu dotyční dělili podle předem stanoveného vzorce.

"V úmyslu získávání neoprávněného majetkového prospěchu přibližně v listopadu 2014 Jiří Švachula navrhl obžalovanému Samanu El-Talabanimu vybírání úplatků od stavebních společností, kterým budou poskytovat neveřejné informace o zakázkách, k nimž měl obžalovaný Švachula přístup ze své pozice druhého místostarosty. Tyto společnosti tak zvýhodnili, aby mohly výběrová řízení vyhrát," uvedla Bartošová.

Korupce na radnici se podle žalobce odehrávala při zadávání veřejných zakázek v letech 2015 až 2019. Získávaly je vybrané spřátelené firmy a cena se uměle zvyšovala. Úplatky činily obvykle deset procent ceny zakázky. Firem zúčastněných v systému bylo několik a vždy vyhrála předem vybraná, ostatní podle obžaloby dělaly takzvaně křoví. Výše úplatků podle žalobce dosáhla až 47 milionů korun, šlo o 27 zakázek městské části Brno-střed a o další desítky ovlivněných zakázek na správě nemovitostí městské části.

Švachula dříve vinu popřel, u soudu uvedl, že udělal chybu, když udržoval kontakt se spoluobžalovaným Samanem El-Talabanim a mluvil s ním o dění na úřadu. El-Talabanimu to podle něj umožnilo vytvářet dojem, že na toto dění má vliv. Švachula řekl, že El-Talabani pak začal u firem vystupovat jeho jménem a on jim pak prý musel vysvětlovat, že s tím nemá nic společného. Podle něj se sám stal obětí nátlaku od El-Talabaniho.