Parlamentní volby v Německu posílily Zelené a liberály

V dnešním rozhovoru se zahraničními novináři to řekl politolog Uwe Jun, který za zajímavé označil to, že liberální FDP dokázala oslovit ty mladé voliče, pro které nejsou klimatické otázky hlavním tématem.

"Volby nám ukázaly dvě velké voličské skupiny. Jsou to mladí a ti, kteří žádají změnu, ti podpořili FDP a Zelené," řekl Jun s tím, že obzvláště u mladých lidí je touha po změně nepřehlédnutelná. Druhou skupinu pak tvoří podporovatelé sociálních demokratů a konzervativců. "Starší lidé jsou ke změnám skeptičtější, proto volili SPD a CDU/CSU," uvedl.

Zatímco Zelení se soustředili na ekologická témata, FDP dokázala získat voliče na odlišný volební program. "Liberálům se podařilo oslovit ty mladé, pro které není klima středem jejich zájmů," uvedl s tím, že to zřejmě souvisí i s pandemií nemoci covid-19. FDP totiž mnohá pandemická opatření kritizovala a právě mladí byli tou skupinou populace, které se restrikce obzvláště dotkly.

Zelení i liberálové, kteří si ve volbách výrazně polepšili, jsou nyní v pozici, kdy bez nich SPD a ani CDU nejsou schopny sestavit koalici. Početně sice mohou sociální demokraté a konzervativci pokračovat ve vládě velké koalice, ani jedna z těchto hlavních stran takové řešení zatím nechce. Kancléřský kandidát sociální demokracie Olaf Scholz a také jeho konzervativní sok Armin Laschet si nyní v cestě do kancléřství musí obě menší strany naklonit.

"A protože po volbách není možná levicová koalice, je to strategicky výhodné především pro FDP," řekl Jun. Scholz před volbami neodmítl možnost, že by mohl vládnout se Zelenými a postkomunistickou Levicí. Toto řešení není kvůli špatnému výsledku Levice reálné, což FDP postavilo do role, o jakou před volbami usilovala - stát se stranou, bez které nebude vláda možná.

O sebevědomí Zelených a FDP svědčí i to, že obě strany nyní chtějí jednat spolu, aby si ujasnily priority a vzájemné postoje. "Jsou totiž v rozhodující pozici," řekl politolog. Zda se poté přikloní na stranu Scholze, nebo Lascheta, jasné není, ale Jun jako pravděpodobnější variantu vidí koalici se sociálními demokraty.

"V FDP je stále trauma z koalice s unií, ve které nebyli liberálové v závěru schopni nic prosadit," řekl Jun o druhé vládě kancléřky Angely Merkelové, která trvala od října 2009 do prosince 2013. "Vnímají to jako nejhorší koalici v dějiných," uvedl. Ve volbách v září 2013 navíc FDP nedokázala zdolat pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu a na čtyři roky stála mimo parlament.

Případná vláda s SPD navíc podle Juna alespoň zčásti vyhoví i přání voličů na východě Německa, kde si konzervativci, Zelení a liberálové nevedli dobře. "Jediná úspěšná strana na východě i západě byla jen SPD," řekl Jun. Zelení a liberálové uspěli na západě a na východě se zase dařilo více Levici a především protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD).

Jun se domnívá, že voliči na východě se proto mohou cítit tak, že jejich volba zohledněna nebyla. Zeleným a liberálům se na východě nedaří a problémy mají i konzervativci. "Unie potřebuje na východě osobnosti, se kterými se voliči dokážou ztotožnit a kterým dokážou důvěřovat," řekl Jun. Za příklad takové osobnosti označil sasko-anhaltského konzervativního premiéra Reinera Haseloffa (CDU), který červnové zemské volby vyhrál s 37,1 procenta hlasů. Druhá s velkými odstupem skončila AfD, kterou podpořilo 20,8 procenta voličů. "Unie na východě potřebuje více takových Haseloffů," dodal Jun.