Pásmo Gazy čelí největšímu útoku ze strany Izraele od 7. října, kdy radikálové z hnutí Hamás překročili hranice a zabili 1400 izraelských občanů. Několik obyvatel Gazy sdělilo CNN, že nálety jsou nejintenzivnější, jaké zažili za poslední tři týdny. Palestinská telekomunikační společnost Jawwal vydala v pátek večer prohlášení, v němž uvedla, že "intenzivní bombardování v poslední hodině mělo za následek zničení všech zbývajících mezinárodních tras spojujících Gazu s vnějším světem." Enkláva se tak ocitla bez telekomunikačních služeb i internetu.
Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari podle CNN oznámil, že armáda v noci rozšíří své pozemní akce v Pásmu Gazy. Znovu vyzval obyvatele města Gaza, které leží na severu, aby se přemístili na jih oblasti.
Statisíce Palestinců se v předchozích dnech na jih Pásma Gazy přesunuly, izraelská armáda ale oblast bombarduje také. Hnutí Hamás oznámilo, že vypálilo na Izrael "salvu raket" v reakci na intenzivní izraelské bombardování. Hamás toto ostřelování označil za "bezprecedentní".
Hagari potvrdil, že izraelské síly "významným způsobem" zesílily ostřelování města Gazy a jeho okolí. Palestinská telekomunikační společnost oznámila, že v Pásmu Gazy je přerušeno internetové a mobilní telefonické spojení kvůli intenzivnímu ostřelování.
"Jsme zcela odstřiženi od spojení... mezi oblastmi v Pásmu Gazy i se světem. Spojení nefunguje v téměř celém Pásmu Gazy," uvedla reportérka televize Al-Džazíra. "I místní rozhlas je přerušován izraelskou armádou... která místním lidem stále posílá varování," dodala reportérka, která se nachází v centrální části Pásma Gazy.
Podle izraelských médií byly rakety odpáleny z Pásma Gazy směrem na Tel Aviv, střední Izrael a sever okupovaného Západního břehu Jordánu. Ve zprávách byly zaznamenány hlasité exploze v oblasti Ramalláhu.
Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví přes 7000 lidí, včetně 2704 dětí. Dalších 17 439 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 200 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 8400, zraněno je nejméně 20 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice dorazily už čtyři humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."
Pracovat, aby člověk přišel na jiné myšlenky. Takové motto má zřejmě i Felix Slováček, který se již téměř dva týdny vyrovnává se smrtí dcery Aničky. Nehraje si přitom na hrdinu a přiznává, že je to pro něj velmi složité období.
Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu.
Šéf diplomacie reagoval na ukrajinské straně jako první na ruský návrh velikonočního příměří. Andrij Sybiha neprozradil, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím.
Jeden z evropských králů dorazí v květnu do Česka. Pražský hrad ve čtvrtek prozradil, který z panovníků ze starého kontinentu přijal pozvání prezidenta Petra Pavla. Hrad také sdělil první podrobnosti o programu této návštěvy.
Zpěvák s poškozeným sluchem, to je velmi nepříjemná diagnóza. Náhlé problémy Dana Bárty vedly populární kapelu J.A.R. k odložení dvou pražských koncertů v uplynulých dnech. Fanoušci už si ale mohou do kalendářů zaznamenat náhradní termíny.
Dění kolem pohřbu babičky opět odhaluje velké spory mezi Ornellou Koktovou a její matkou Monikou Binias. Prvně jmenovaná zakázala matce, aby na smuteční obřad chodila. Ostrá protireakce se dala čekat a přišla.
Problémy s medvědy na sousedním Slovensku neberou konce. V pátek došlo k dalšímu útoku šelmy na člověka, který oproti případu ze závěru března naštěstí neskončil tragicky. Napadený muž skončil se zraněním v nemocnici.
Největší událostí probíhajícího týdne bylo úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou, která do první dubnové neděle statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smuteční obřad probíhal za zavřenými dveřmi. Jaký byl očima Marty Jandové?
Američané tlačí především na Kyjev a na Evropu, nikoliv na Rusko, tvrdí evropští diplomaté, kteří se zúčastnili jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Právě šéf americké diplomacie vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Jiří Mádl slavil se svým filmem Vlny úspěch nejen u diváků, ale i u odborníků. Ti snímek poslali do boje o Oscara, zároveň ho v Česku ocenili vítězstvím v několika kategoriích Českého lva. Ještě lépe si nakonec film vedl u sousedů na Slovensku.
Úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou proběhlo na její přání za zavřenými dveřmi. A rodiče respektují i další pokyny zesnulé. Fanoušky například zajímá, jak to bude s místem posledního odpočinku. Felix Slováček má pro příznivce milované dcery dobrou zprávu.
Americký prezident Donald Trump bagatelizoval varování šéfa diplomacie Marca Rubia, který naznačil, že Washingtonu dochází trpělivost při jednáních o míru na Ukrajině. Trump nicméně zcela nevyloučil, že by Američané mohli mírové snahy v budoucnu ukončit, pokud nepřinesou kýžený výsledek.