Válka na Ukrajině vstoupila do nové, složitější fáze, kterou doprovází rostoucí obavy ze ztráty západní podpory a nedostatku personálu. Podle několika amerických vojenských a zpravodajců už rusko-ukrajinská válka není patovou situací, protože Rusko stále sílí, zatímco pesimismus v Kyjevě a Washingtonu se prohlubuje, uvádí server The New York Times.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se podle zpráv amerických zpravodajských služeb potýká s dvojí hrozbou: klesajícími počty vojáků a nejistotou kolem výsledků blížících se prezidentských voleb v USA. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit další západní pomoc Ukrajině, protože kandidáti, republikán Donald Trump a demokratka Kamala Harrisová, mají rozdílné názory na podporu Kyjeva.
Donald Trump v případě vítězství slibuje ukončení války, zatímco Kamala Harrisová se zavázala k pokračující vojenské a finanční podpoře Ukrajiny. Tato nejistota, spolu s vývojem na bojišti, působí tlak na Ukrajinu i její západní spojence.
Rusko podle amerických zpravodajských zdrojů v posledních týdnech posílilo své postavení, zatímco Ukrajina ztratila část území v oblasti Donbasu, které původně získala v letošní ofenzívě. Ruské jednotky dobyly zpět více než třetinu území, které ukrajinské síly obsadily.
Hlavní nevýhodou Ukrajiny už podle vojenských představitelů nejsou dodávky zbraní. Ukrajinská armáda sice výrazně omezila dělostřeleckou převahu Ruska, ale trpí výrazným nedostatkem personálu.
Zatímco ukrajinští představitelé se snažili schválit vojenský návrh, který by produkoval dostatek vojáků, ukrajinské vedení váhalo se snížením věku odvodu v obavě z dlouhodobých demografických dopadů.
Jednou z největších výzev, které Ukrajina nyní čelí, je tedy nedostatek vojáků. Navzdory snahám o rozšíření náboru bojeschopného obyvatelstva dochází personální kapacita armády. Podle Pentagonu má Ukrajina dostatek vojáků na dalších šest až dvanáct měsíců, poté se však může potýkat s výrazným nedostatkem, což by mohlo ohrozit její schopnost dlouhodobě odolávat ruské agresi.
Rusko rovněž čelí problémům s lidskými zdroji. Přes obrovské ztráty na frontě, které podle NATO přesáhly 600 000 vojáků, Moskva neustále posiluje své řady, a to i za pomoci severokorejských vojáků a náboru tisíců nových rekrutů měsíčně. Institut pro studium války (ISW) však upozorňuje, že ruské zdroje jsou omezené a že Kreml nemůže s tímto tempem mobilizace počítat donekonečna.
Situace se komplikuje tím, že válkou zničená země nasměrovala některé ze svých nově vytvořených brigád k podpoře protiofenzívy v Kurské oblasti, místo toho, aby je použila k obraně východní a jižní Ukrajiny nebo k budování rezerv pro očekávanou protiofenzívu v roce 2025, jak bylo původně plánováno, zní z Pentagonu.
Do této složité situace přichází výzva ze strany západních diplomatů, kteří diskutují o dalším postupu. Američtí a evropští představitelé se shodují, že podpora Ukrajiny je klíčová, ale zároveň se obávají nákladů a rizik spojených s pokračující válkou.
Desítky nových případů svrabu měsíčně jsou evidovány v Praze. Na alarmující situaci se rozhodli upozornit městští hygienici, kteří nabádají lidi, aby se nepříjemné nákaze snažili předcházet. Mělo by totiž stačit dodržování několika základních věcí.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ve středu odpoledne nastoupil do vězení, kde má strávit tři měsíce za porušení podmínky. Trest si Novotný vyslechl v květnu, před pár týdny skončil ve starostenské funkci.
Velmi smutná zpráva zasáhla českou hudební scénu v uplynulých dnech. Ve věku nedožitých 58 let zemřel Jiří Fiala, někdejší baskytarista legendární skupiny Mňága a Žďorp a mladší bratr jejího frontmana Petra Fialy. Rodina a přátelé se s ním rozloučí v příštím týdnu.
Česko nadále sužuje tropické počasí, přes 30 stupňů budou teploty šplhat i ve čtvrtek. Podle nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ukončí vlnu veder bouřky, které mohou být i velmi silné. Hrozí ve čtvrtek odpoledne a večer.
Václav Neckář se nakonec pěvecké kariéry nevzdal a zpívá i po osmdesátce, i když už bez doprovodu mladšího bratra Jana, který o staršího sourozence jinak vzorně pečuje. Tentokrát se mu ale Václav vrátil z pódia ve zhoršeném zdravotním stavu.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron spolu poprvé po téměř třech letech mluvili po telefonu. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Řešili válku na Ukrajině či íránský jaderný program. Podle Elysejského paláce se navíc dohodli, že budou v kontaktu i nadále.
Financování britské královské rodiny prošlo pravidelnou kontrolu, v jejímž rámci padlo velké rozhodnutí týkající se dopravy zástupců monarchie. Královský vlak bude nejpozději v roce 2027 vyřazen z provozu. Jde o jedno z úsporných opatření, které oznámil Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC.
Izrael souhlasí s uzavřením dalšího příměří v Pásmu Gazy, oznámil americký prezident Donald Trump. Během klidu zbraní by se měly dojednat podmínky trvalého míru mezi Izraelem a Hamásem. Reakce palestinského hnutí na Trumpovo prohlášení zatím není známá.
Česko se právě nachází uprostřed dosud největší letošní vlny veder. Předpověď ale slibuje ochlazení ještě během probíhajícího týdne. Trend nižších teplot, než jsou ty současné, pak vydrží i v příštím týdnu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Petr Pavel sice kroutí teprve třetí z pěti roků prvního funkčního období na Pražském hradě, ale agentury neustále zjišťují, koho dalšího si lidé umí představit jako prezidenta republiky. Opět padlo i jedno jméno ze šoubyznysu, které již v této souvislosti není nijak překvapivé.
Dvakrát na travnatých londýnských kurtech zcela triumfovala, ale derniéra Petry Kvitové na Wimbledonu neměla dlouhého trvání. Česká tenistka, která již avizovala, že letos definitivně ukončí kariéru, končí na nejslavnějším grandslamu hned v prvním kole.
Velké komplikace v pražské dopravě způsobila pondělní nehoda nákladního vozidla na Jižní spojce. Jedno velké omezení se přitom teprve chystá. V úterý ve 20 hodin se Jižní spojka v jednom směru uzavře, aby mohlo pokračovat odklízení následků havárie.