Válka na Ukrajině vstoupila do nové, složitější fáze, kterou doprovází rostoucí obavy ze ztráty západní podpory a nedostatku personálu. Podle několika amerických vojenských a zpravodajců už rusko-ukrajinská válka není patovou situací, protože Rusko stále sílí, zatímco pesimismus v Kyjevě a Washingtonu se prohlubuje, uvádí server The New York Times.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se podle zpráv amerických zpravodajských služeb potýká s dvojí hrozbou: klesajícími počty vojáků a nejistotou kolem výsledků blížících se prezidentských voleb v USA. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit další západní pomoc Ukrajině, protože kandidáti, republikán Donald Trump a demokratka Kamala Harrisová, mají rozdílné názory na podporu Kyjeva.
Donald Trump v případě vítězství slibuje ukončení války, zatímco Kamala Harrisová se zavázala k pokračující vojenské a finanční podpoře Ukrajiny. Tato nejistota, spolu s vývojem na bojišti, působí tlak na Ukrajinu i její západní spojence.
Rusko podle amerických zpravodajských zdrojů v posledních týdnech posílilo své postavení, zatímco Ukrajina ztratila část území v oblasti Donbasu, které původně získala v letošní ofenzívě. Ruské jednotky dobyly zpět více než třetinu území, které ukrajinské síly obsadily.
Hlavní nevýhodou Ukrajiny už podle vojenských představitelů nejsou dodávky zbraní. Ukrajinská armáda sice výrazně omezila dělostřeleckou převahu Ruska, ale trpí výrazným nedostatkem personálu.
Zatímco ukrajinští představitelé se snažili schválit vojenský návrh, který by produkoval dostatek vojáků, ukrajinské vedení váhalo se snížením věku odvodu v obavě z dlouhodobých demografických dopadů.
Jednou z největších výzev, které Ukrajina nyní čelí, je tedy nedostatek vojáků. Navzdory snahám o rozšíření náboru bojeschopného obyvatelstva dochází personální kapacita armády. Podle Pentagonu má Ukrajina dostatek vojáků na dalších šest až dvanáct měsíců, poté se však může potýkat s výrazným nedostatkem, což by mohlo ohrozit její schopnost dlouhodobě odolávat ruské agresi.
Rusko rovněž čelí problémům s lidskými zdroji. Přes obrovské ztráty na frontě, které podle NATO přesáhly 600 000 vojáků, Moskva neustále posiluje své řady, a to i za pomoci severokorejských vojáků a náboru tisíců nových rekrutů měsíčně. Institut pro studium války (ISW) však upozorňuje, že ruské zdroje jsou omezené a že Kreml nemůže s tímto tempem mobilizace počítat donekonečna.
Situace se komplikuje tím, že válkou zničená země nasměrovala některé ze svých nově vytvořených brigád k podpoře protiofenzívy v Kurské oblasti, místo toho, aby je použila k obraně východní a jižní Ukrajiny nebo k budování rezerv pro očekávanou protiofenzívu v roce 2025, jak bylo původně plánováno, zní z Pentagonu.
Do této složité situace přichází výzva ze strany západních diplomatů, kteří diskutují o dalším postupu. Američtí a evropští představitelé se shodují, že podpora Ukrajiny je klíčová, ale zároveň se obávají nákladů a rizik spojených s pokračující válkou.
Počasí se aktuálně nese v podzimním duchu, ale léto ještě neřeklo poslední slovo. Dnes a zítra ještě může zapršet, pak se ale v Česku vyjasní a oteplí. Maximální teploty budou dokonce atakovat třicítku, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celým světem v minulém týdnu otřásla vražda aktivisty Charlieho Kirka. Zpráva rezonovala i v Česku, kde padlo rozhodnutí o konání zádušní mše. Sloužil ji kardinál Dominik Duka, akce se nicméně stala terčem kritiky. Podle Duky bylo důležité upozornit, že lidé se k sobě nemohou takhle chovat.
Britská královská rodina se v úterý rozloučila se zesnulou vévodkyní z Kentu Katharine. Prvního katolického pohřbu v moderní historii monarchie se zúčastnil král Karel III. a další členové rodiny, informovala BBC. Chyběla zdravotně indisponovaná královna Camilla.
Hokejoví fanoušci zatím čekají, zda Jaromír Jágr bude hrát i v novém extraligovém ročníku. Zatím se totiž na ledě neobjevil. Do práce podle nejnovějších informací nenastoupila ani jeho partnerka Dominika Branišová, kterou zaměstnávala televize Nova.
Celý svět, ale zejména Spojené státy americké v úterý rozesmutnila zpráva o smrti slavného herce Roberta Redforda, jedné z hollywoodských legend. Bez komentáře ji nemohl nechat ani americký prezident Donald Trump, který Redforda v krátkém prohlášení ocenil.
Do Česka v následujících dnech dorazí babí léto a na chvíli přetrvá i v příštím týdnu. Následně ale přijde ochlazení, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Do předvolební atmosféry se chystá vstoupit i prezident Petr Pavel. Hlava státu má vystoupit s televizním projevem a ujistit občany, že není důvod se obávat manipulace sněmovních voleb, které vyvrcholí během prvního říjnového víkendu.
Celý svět zasáhla v úterý zpráva o úmrtí legendárního amerického herce Roberta Redforda. Česko není výjimkou. Důkazem je i změna v programu, ke které přistoupila Česká televize. Na druhém kanálu dnes uvede dva filmy s Redfordem.
Policie od noci z pondělí na úterý pátrá po dvojici cizinců, kteří utekli ze zařízení určeného k jejich zajištění. Třetí uprchlou osobu se již podařilo zajistit. Incident je předmětem vyšetřování.
Britská královna Camilla se nezúčastní úterního pohřbu vévodkyně z Kentu Katharine, uvedl Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC. Vévodkyně zemřela minulý týden ve čtvrtek ve věku 92 let.
Světovou kinematografii v úterý zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec a režisér Robert Redford. Informoval o tom americký deník New York Times.
Princ Harry v pondělí oslavil 41. narozeniny, ale nebylo to s velkou pompou. Kdo čekal, že po jeho setkání s britským králem Karlem III. přibude narozeninových přání, ten se mýlil. O jediná veřejně dostupná slova se postarala vévodkyně Meghan, ale lidé by si uměli představit obsáhlejší blahopřání.