Válka na Ukrajině vstoupila do nové, složitější fáze, kterou doprovází rostoucí obavy ze ztráty západní podpory a nedostatku personálu. Podle několika amerických vojenských a zpravodajců už rusko-ukrajinská válka není patovou situací, protože Rusko stále sílí, zatímco pesimismus v Kyjevě a Washingtonu se prohlubuje, uvádí server The New York Times.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se podle zpráv amerických zpravodajských služeb potýká s dvojí hrozbou: klesajícími počty vojáků a nejistotou kolem výsledků blížících se prezidentských voleb v USA. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit další západní pomoc Ukrajině, protože kandidáti, republikán Donald Trump a demokratka Kamala Harrisová, mají rozdílné názory na podporu Kyjeva.
Donald Trump v případě vítězství slibuje ukončení války, zatímco Kamala Harrisová se zavázala k pokračující vojenské a finanční podpoře Ukrajiny. Tato nejistota, spolu s vývojem na bojišti, působí tlak na Ukrajinu i její západní spojence.
Rusko podle amerických zpravodajských zdrojů v posledních týdnech posílilo své postavení, zatímco Ukrajina ztratila část území v oblasti Donbasu, které původně získala v letošní ofenzívě. Ruské jednotky dobyly zpět více než třetinu území, které ukrajinské síly obsadily.
Hlavní nevýhodou Ukrajiny už podle vojenských představitelů nejsou dodávky zbraní. Ukrajinská armáda sice výrazně omezila dělostřeleckou převahu Ruska, ale trpí výrazným nedostatkem personálu.
Zatímco ukrajinští představitelé se snažili schválit vojenský návrh, který by produkoval dostatek vojáků, ukrajinské vedení váhalo se snížením věku odvodu v obavě z dlouhodobých demografických dopadů.
Jednou z největších výzev, které Ukrajina nyní čelí, je tedy nedostatek vojáků. Navzdory snahám o rozšíření náboru bojeschopného obyvatelstva dochází personální kapacita armády. Podle Pentagonu má Ukrajina dostatek vojáků na dalších šest až dvanáct měsíců, poté se však může potýkat s výrazným nedostatkem, což by mohlo ohrozit její schopnost dlouhodobě odolávat ruské agresi.
Rusko rovněž čelí problémům s lidskými zdroji. Přes obrovské ztráty na frontě, které podle NATO přesáhly 600 000 vojáků, Moskva neustále posiluje své řady, a to i za pomoci severokorejských vojáků a náboru tisíců nových rekrutů měsíčně. Institut pro studium války (ISW) však upozorňuje, že ruské zdroje jsou omezené a že Kreml nemůže s tímto tempem mobilizace počítat donekonečna.
Situace se komplikuje tím, že válkou zničená země nasměrovala některé ze svých nově vytvořených brigád k podpoře protiofenzívy v Kurské oblasti, místo toho, aby je použila k obraně východní a jižní Ukrajiny nebo k budování rezerv pro očekávanou protiofenzívu v roce 2025, jak bylo původně plánováno, zní z Pentagonu.
Do této složité situace přichází výzva ze strany západních diplomatů, kteří diskutují o dalším postupu. Američtí a evropští představitelé se shodují, že podpora Ukrajiny je klíčová, ale zároveň se obávají nákladů a rizik spojených s pokračující válkou.
Ruští sportovci zřejmě budou mít možnost se zúčastnit již příštích olympijských her ve Spojených státech amerických. Mezinárodní olympijský výbor totiž přerušil suspendaci Moskvy, která vešla v platnost v souvislosti s její invazí na sousední Ukrajinu.
Jiřina Bohdalová je v mnoha ohledech nedotknutelnou osobností, ale nastávají situace, kdy ani ona není ušetřena. Jedna taková situace nastala dokonce před televizními kamerami. Popsala ji jiná známá Češka, která u toho také byla.
Policejní manévry zažili lidé ve středu v jihočeských Strakonicích. Strážci zákona tam rozběhli pátrání po ženě, která měla na souseda vytáhnou zbraň. Podezřelou osobu se podařilo zadržet, nebezpečí už nikomu nehrozí.
Strach měli lidé v uplynulých týdnech o Pavla Vítka, jenž skončil v péči lékařů kvůli vážným problémům se srdcem. Nyní už je ale zřejmé, že všechno dobře dopadlo, protože zpěvák se opět objevuje na veřejnosti.
Česká sportovní obec se může radovat. Jedna z našich nejúspěšnějších disciplín totiž zůstane v programu zimních olympijských her. Paralelní obří slalom na snowboardu, v němž opakovaně kralovala Ester Ledecká a naposledy na její úspěchy navázala Zuzana Maděrová, nebude chybět ani za čtyři roky ve Francii.
Festival Letní filmová škola Uherské Hradiště, jehož 52. ročník se koná od 24. do 30. července, prozradil první hosty a odtajnil programové sekce. Výroční ceny letos získají Anna Geislerová, Jiří Lábus a francouzský režisér animovaných filmů Michel Ocelot. Festival slavnostně zahájí česká premiéra filmu Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka.
Exprezident Miloš Zeman se domnívá, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.
Vztahy Jitky Boho nejsou neznámou. Zejména ten poslední s hercem Lukášem Langmajerem se v médiích řešil hodně, takže lidé dobře vědí, že modelka je znovu k mání. Jak sama prozradila, o nápadníky nemá nouzi.
Příští týden bude teplejší než ten probíhající, poté se opět nepatrně ochladí. Taková jsou očekávání meteorologů, kteří připravili aktuální dlouhodobý výhled. Nejvíce srážek má pak spadnout na přelomu července a srpna.
Překvapily vás včera či dnes otevřené obchody? I po letech si Češi nejsou jistí tím, kdy je během svátků otevřeno a kdy naopak zavřeno. Kdy se provozovatelé budou opět podřizovat platnému zákonu? Dvakrát je to čeká na podzim.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Českou státní správou v úterý otřásla smutná zpráva. Ve věku 51 let zemřel náměstek ministryně pro místní rozvoj Filip Endal, jenž ve vedení úřadu zastupoval Motoristy. Podle ministerstva se jednalo o náhlé úmrtí.