Pekarová Adamová přivezla na polsko-ukrajinskou hranici neprůstřelné vesty

Vesty podle šéfky české sněmovny "pomůžou chránit jejich nositelky před většinou ruských střelných zbraní, zatímco ony budou získávat důkazy o brutalitě okupantů namířené proti civilnímu obyvatelstvu." Pekarová Adamová doplnila, že následovat budou ještě další vesty, pořízené za peníze "z dražby talíře od předsedy ruské Státní dumy".

Šéfka dolní komory českého parlamentu už dříve oznámila, že vydražila za 250.000 korun dary pro Sněmovnu od sankcionovaných šéfů obou komor ruského parlamentu. Peníze za zlacený talíř od předsedy Státní dumy Vjačeslava Volodina a obraz od předsedkyně horní komory Valentiny Matvijenkové jsou podle české političky určeny právě na výrobu neprůstřelných vest.

Pekarová Adamová se dnes na polsko-ukrajinském hraničním přechodu Dohorusk účastní pracovního setkání představitelek parlamentů EU. V plánu političek je také návštěva jednoho z přijímacích středisek pro uprchlíky a střediska humanitární pomoci, uvedl dříve server Polska Times.

Kromě Pekarové Adamové a předsedkyně dolní komory polského parlamentu Elžbiety Witekové jsou podle informací polských a ukrajinských médií v delegaci představitelky parlamentů Rakouska, Belgie, Kypru, Lotyška, Litvy, Španělska, Evropského parlamentu a také místopředsedkyně ukrajinské Nejvyšší rady Olena Kondratjuková.

Podle webu Polska Times se šéfky parlamentů setkaly už v úterý v polském Sejmu. "Válka na Ukrajině má ženskou tvář," konstatovala podle agentury Ukrinform předsedkyně dolní komory polského parlamentu Witeková, podle níž ruské agresi na Ukrajině nejvíce trpí kvůli právě ženy a děti.

Šéfové českého a polského Senátu vyzvali parlamenty k podpoře Ukrajiny

Parlamenty demokratických zemí by se podle šéfů českého a polského Senátu měly zasadit o podporu Ukrajině, která čelí ruské agresi, a to včetně vojenské pomoci. Představitele zákonodárných sborů k tomu dnes ve společném dopise vyzvali maršálek polské horní komory Tomasz Grodzki a jeho český protějšek Miloš Vystrčil (ODS).

Dopis je podle Grodzkého apelem na parlamenty, aby využily svou autoritu a přesvědčovaly své vlády k pomoci Ukrajině, zejména vojenské pomoci. "Pokud uděláme pro obranu Ukrajiny příliš málo, historie nám to neodpustí. Pokud uděláme vše, co je v silách svobodného světa, abychom pomohli Ukrajině tuto válku vítězně ukončit, historie na nás nezapomene," citoval z dopisu Grodzki.

Maršálek polského Senátu doufá, že dopis, který vznikl pod dojmem jeho nedávné návštěvy Ukrajiny společně s Vystrčilem, alespoň trochu pomůže k vítězství nad "civilizací smrti, pohrdání lidskými životy a lidskými právy".

Dopis podepsali šéfové parlamentních komor podle Vystrčila symbolicky v salonku Kolovratského paláce, kde byla v roce 1938 tehdejší vláda seznámena s obsahem mnichovské dohody o zabrání československého pohraničí nacistickým Německem. "Mnichovská dohoda je mementem toho, co se stane, když se o svobodu a demokracii v jiné zemi, protože se nás to jakoby netýká, nestaráme a nepomáháme," uvedl Vystrčil. Dopis parlamentům je proto výzvou nenechat Ukrajinu "na holičkách", aby nesdílela osud předválečného Československa.

Vystrčil a Grodzki minulý čtvrtek navštívili Kyjev a nedaleká města Buča, Irpiň a Boroďanka, která byla předtím obsazena ruskou armádou. Vystrčil poté v projevu v ukrajinském parlamentu přirovnal osudy těchto ukrajinských měst k obcím Lidice a Ležáky, které byly za druhé světové války vyhlazeny nacisty. Ukrajině slíbil pomoc s obnovou a zároveň se vyslovil proti míru za cenu ukrajinských územních ústupků.

Grodzki a Vystrčil během dnešní schůzky debatovali rovněž o pomoci uprchlíkům z Ukrajiny z hlediska poskytování zdravotní péče a dalšího sociálního zabezpečení. Mluvili také o financování této uprchlické krize, možnostech vojenské pomoci Ukrajině a o její poválečné obnově. Šéfové parlamentních komor měli po poledni na programu uctění památky padlých u hrobu Neznámého vojína na Vítkově, kam je doprovodil ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis.