Peking vyzval Kyjev k jednání o ukončení konfliktu na Ukrajině

Telefonát, který se podle Pekingu uskutečnil v pondělí na žádost Ukrajiny, byl prvním rozhovorem mezi čelnými představiteli obou zemí od 1. března. Kuleba tehdy požádal Peking, aby využil svých vztahů s Moskvou k zastavení ruské invaze, informovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí.

"Války nakonec skončí. Klíčové je, jak reflektovat bolest, udržet trvalou bezpečnost v Evropě a vytvořit vyvážený, účinný a udržitelný evropský bezpečnostní mechanismus," uvedl Wang I podle prohlášení ministerstva. "Čína je v tomto ohledu připravena hrát konstruktivní roli z objektivní pozice," dodal šéf čínské diplomacie.

"Jsem vděčný svému čínskému protějšku za solidaritu s civilními oběťmi," napsal Kuleba na twitteru. "Oba sdílíme přesvědčení, že ukončení války proti Ukrajině slouží společným zájmům míru, globální potravinové bezpečnosti a mezinárodního obchodu," uvedl ukrajinský ministr zahraničí.

Čína, která je považována za jednoho z nejbližších spojenců Moskvy, k ruské agresi vůči sousední zemi dosud nezaujala jasné stanovisko. Ruský vpád na Ukrajinu ale odmítla odsoudit a trvá na tom, že bude s Ruskem udržovat normální hospodářskou a obchodní výměnu.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.