Po 15 letech první. Německá SPD se měsíc před volbami dostala do čela průzkumů

Podle čísel, které dnes zveřejnila televize n-tv, si SPD oproti předchozímu průzkumu z minulého týdne polepšila o dva procentní body a je nyní na 23 procentech voličské přízně. CDU/CSU, jejímž volebním lídrem je předseda zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, si o procentní bod pohoršila na 22 procent. Třetí jsou teď Zelení s 18 procenty, co je také o bod méně než před týdnem.

Liberální FDP je nyní na 12 procentech a protiimigrační Alternativa pro Německo na deseti procentech. Do Spolkového sněmu by se nyní s šestiprocentní podporou dostala ještě krajně levicová Levice.

Letos v lednu vedla konzervativní unie s 36 procenty, SPD se těšila podpoře 15 procent voličů a Zelení 19 procent.

Průzkum agentury Forsa, provedený ve dnech 17. až 23. srpna mezi 1532 lidmi, dále ukázal na rostoucí oblibu sociálnědemokratického kandidáta na kancléře Scholze, a to o sedm procentních bodů v porovnání s červnem. Přesně opačnou trajektorií se ubírá popularita Lascheta, která v daném období klesla o 11 procentních bodů. V celkovém žebříčku oblíbenosti politiků je Scholz třetí a Laschet jedenáctý.

Merkelová unii CDU/CSU poradila, aby se nenechala sondážemi odradit. "Bojujeme, strana bojuje," odpověděla dnes na dotaz novináře na okraj virtuálního summitu skupiny zemí G7. "Budeme se každý den zasazovat o to, abychom si odnesli dobrý výsledek a ne abychom se každý den ohlíželi na průzkumy," uvedla kancléřka, která po čtyřech funkčních obdobích a 16 letech v čele Německa odchází z politiky.

Pro generálního tajemníka křesťanských demokratů Paula Ziemiaka předvolební průzkum představuje "budíček". Deníku Die Welt řekl, že je zapotřebí jasně komunikovat, že v případě vítězství SPD povládne v Německu levice.

Do parlamentních voleb v Německu, které se konají 26. září, zbývá zhruba měsíc, Němci ale již nyní mohou odevzdávat své hlasy poštou. Šéf volební komise Georg Thiel předpokládá, že poštovní účast bude i kvůli dosud nepřekonané pandemii nemoci covid-19 rekordní. Odhaduje se, že poštou může být odevzdán každý druhý hlas. Významu poštovní volby jsou si vědomy i politické strany, které se na tuto možnost nyní v kampani soustředí.

Korespondenční hlasování umožňuje spolková republika od roku 1957. Jeho obliba až na výjimky neustále roste, nejvíce je patrný růst od 90. let. Při posledních parlamentních volbách v roce 2017 hlasovalo poštou 28,6 procenta zúčastněných voličů, jak uvádí ústřední volební komise.