Po šesti měsících války se propast mezi řečmi a skutečností rozšiřuje. Bude Evropa dál stát za Ukrajinou?

Ukrajinská armáda
Ukrajinská armáda, foto: mil.gov.ua **www.mil.gov.ua**
ČTK 16. srpna 2022 09:49
Sdílej:

Americký prezident Joe Biden letos v březnu ve Varšavě jasně předložil strategické cíle Západu na Ukrajině - odrazit ruskou invazi, obnovit národní svrchovanost a nastolit vítězství globální demokracie nad "silami temnoty". Jeho slova později podpořila Británie a další evropští lídři, píše list The Guardian.

Méně jasné ale bylo, jestli západní politici opravdu očekávají, že těchto cílů dosáhnou - vzhledem k tomu, že se NATO nepříliš hrdinsky odmítlo přímo do konfliktu zapojit. Vyvstává proto nepříjemná, dokonce až znepokojivá otázka: měli by se Ukrajinci připravit na to, že jim v zimě vrazí nůž do zad?

Po téměř šesti měsících války se čím dál tím širší propast mezi řečmi a skutečností stává potenciálně smrtelnou. Rozhořčení veřejnosti ohledně invaze ustupuje obavám hraničícím s panikou z jejího výrazného dopadu na ceny energií a potravin a životní náklady.

Biden válku zarámoval jako součást odvěkého boje mezi dobrem a zlem. "Stojíme při vás," řekl Ukrajincům. "Rychlý trest je to jediné, co Rusko přiměje změnit kurz," řekl americký státník na konci letošního března. Většina jeho tehdejšího proslovu ale byla jen uklidňující vycpávkou. Rusko i přes bezprecedentní sankce, které na něj Západ uvalil, ve válce pokračuje.

Podobně se v březnu vyjádřil i britský premiér Boris Johnson. "Agrese (ruského prezidenta) Vladimira Putina musí selhat a musí selhat viditelně," řekl ministerský předseda. "Nemůžeme Kremlu dovolit, aby si urval kus nezávislé země a lidem způsobil nesmírné utrpení," prohlásil Johnson. Přesto je to přesně to, co se od té doby děje.

Spojené státy minulý týden slíbily další miliardu vojenské pomoci Ukrajině, čímž celková Bidenova částka vzrostla na 9,8 miliardy dolarů. Přes dvě miliardy slíbila i Británie a dodávky zbraní rovněž navýšily i země EU. Bez této pomoci by Ukrajinu čekala porážka.

Bidenovo opatrné odhodlání vyhnout se za každou cenu přímé konfrontaci ale znamená, že Rusko sice nakonec nemusí vyhrát, ale je nepravděpodobné, že by definitivně prohrálo. Tato válka se podobá pobublávajícímu hrnci s vodou, která se nikdy nezačne vařit.

Vinu však nenese jen Biden. I přes silácké řeči byl Johnson nakonec rád, že se může skrýt za neochotu Washingtonu vstoupit do boje a stejný postoj zaujal i francouzský prezident Emmanuel Macron a německé kancléř Olaf Scholz. Jednomyslnost západních lídrů vzbuzuje podezření, že ve skutečnosti nevěří, že lze Rusko pokořit.

Vzhledem k tomu, že pravděpodobně neexistuje cesta k přímému vojenskému vítězství, nejsou ostatní možnosti Kyjeva příliš lákavé. Navzdory očekávané jižní ofenzivě, houževnaté obraně Doněcké oblasti a výbuchům na Krymu z minulého týdne čeká Ukrajinu - a tím pádem i Západ - brutální opotřebovávací válka, která potrvá i roky.

Souběžně s tím se bude zvyšovat tlak na příměří nebo nějakou nepochybně dočasnou mírovou dohodu, která by ulevila Evropě od ekonomické bolesti. Pravicové populistické strany v Itálii i jinde jsou připraveny toho využít. V Německu je podle průzkumů veřejného mínění až 50 procent respondentů pro podstoupení území Rusku.

Největší obavy ale paradoxně vzbuzuje scénář vítězství Ukrajiny - takzvaný "katastrofický úspěch" ukrajinských sil, které by navzdory všem odhadům porazily ruskou armádu a tím ohrozily ruský režim. Tato možnost západní politiky děsí. Jak popsal bývalý britský generál Richard Barrons, zoufalý Putin by se mohl uchýlit k použití taktických jaderných zbraní nízkého rozsahu, aby odvrátil kolaps.

"Není to nemyslitelné - jen je na to nepříjemné myslet," varoval Barrons. Jak ale na takovou možnost reagovat? Mohl by takový, tabu porušující zločin vyústit v připojení Ukrajiny k NATO a totální válku s Ruskem? Barrons na to nedokázal odpovědět, protože na ni nedokáže odpovědět nikdo.

Možnou cestou by bylo sesadit Putina. S jeho odchodem by krize, kterou sám vyvolal, nezmizela - ale snáze by se řešila. Ve skutečnosti to může být pro Ukrajince (i Rusy) jediná naděje na šťastný konec.

Stalo se
Světové celebrity
Meghan Markle sdílela dosud nezveřejněnou scénu, která byla vystřižena z jejího seriálu na Netflixu.

Experti konečně přišli na to, proč se Meghan vrací do Británie!

Vévodkyně ze Sussexu Meghan Markleová se podle tvrzení americké novinářky chce vrátit do Velké Británie především proto, aby podpořila své skomírající podnikání.

Světové celebrity
Madonna

Madonna adoptovala dvě dcery, teď je posílá z domu!

Americká zpěvačka Madonna uvažuje o tom, že své třináctileté adoptované dcery, dvojčata Stellu a Estere, pošle studovat do Velké Británie. Královna popu má v plánu zajistit jim tradiční britské vzdělání a údajně již osobně navštívila prestižní dívčí školu Cheltenham Ladies’ College, kde roční školné vychází na 67 tisíc liber. Její dcery, které adoptovala v roce 2017 v Malawi, by v případě přijetí na této internátní škole od letošního září pravděpodobně bydlely.

Světové celebrity
Ozzy Osbourne

Odhalení sochy Ozzyho Osbourna: Proč na něm chyběla Sharon?

Sharon Osbourneová musela vynechat odhalení sochy svého zesnulého manžela, rockera Ozzyho Osbourna, poté, co byla nečekaně převezena do nemocnice.

Světové celebrity
Král Karel III.

Na schůzku s Harrym a Meghan je Karel III. připraven, v paláci ale panují velké obavy!

Britský král Karel III. je podle královských expertů připraven setkat se během plánované červencové návštěvy se svým synem princem Harrym, jeho manželkou Meghan Markleovou i jejich dětmi. Harry se chystá příští měsíc poprvé po čtyřech letech přivést celou svou rodinu ze Spojených států zpět do vlasti.