Po šesti měsících války se propast mezi řečmi a skutečností rozšiřuje. Bude Evropa dál stát za Ukrajinou?
Americký prezident Joe Biden letos v březnu ve Varšavě jasně předložil strategické cíle Západu na Ukrajině - odrazit ruskou invazi, obnovit národní svrchovanost a nastolit vítězství globální demokracie nad "silami temnoty". Jeho slova později podpořila Británie a další evropští lídři, píše list The Guardian.
Méně jasné ale bylo, jestli západní politici opravdu očekávají, že těchto cílů dosáhnou - vzhledem k tomu, že se NATO nepříliš hrdinsky odmítlo přímo do konfliktu zapojit. Vyvstává proto nepříjemná, dokonce až znepokojivá otázka: měli by se Ukrajinci připravit na to, že jim v zimě vrazí nůž do zad?
Po téměř šesti měsících války se čím dál tím širší propast mezi řečmi a skutečností stává potenciálně smrtelnou. Rozhořčení veřejnosti ohledně invaze ustupuje obavám hraničícím s panikou z jejího výrazného dopadu na ceny energií a potravin a životní náklady.
Biden válku zarámoval jako součást odvěkého boje mezi dobrem a zlem. "Stojíme při vás," řekl Ukrajincům. "Rychlý trest je to jediné, co Rusko přiměje změnit kurz," řekl americký státník na konci letošního března. Většina jeho tehdejšího proslovu ale byla jen uklidňující vycpávkou. Rusko i přes bezprecedentní sankce, které na něj Západ uvalil, ve válce pokračuje.
Podobně se v březnu vyjádřil i britský premiér Boris Johnson. "Agrese (ruského prezidenta) Vladimira Putina musí selhat a musí selhat viditelně," řekl ministerský předseda. "Nemůžeme Kremlu dovolit, aby si urval kus nezávislé země a lidem způsobil nesmírné utrpení," prohlásil Johnson. Přesto je to přesně to, co se od té doby děje.
Spojené státy minulý týden slíbily další miliardu vojenské pomoci Ukrajině, čímž celková Bidenova částka vzrostla na 9,8 miliardy dolarů. Přes dvě miliardy slíbila i Británie a dodávky zbraní rovněž navýšily i země EU. Bez této pomoci by Ukrajinu čekala porážka.
Bidenovo opatrné odhodlání vyhnout se za každou cenu přímé konfrontaci ale znamená, že Rusko sice nakonec nemusí vyhrát, ale je nepravděpodobné, že by definitivně prohrálo. Tato válka se podobá pobublávajícímu hrnci s vodou, která se nikdy nezačne vařit.
Vinu však nenese jen Biden. I přes silácké řeči byl Johnson nakonec rád, že se může skrýt za neochotu Washingtonu vstoupit do boje a stejný postoj zaujal i francouzský prezident Emmanuel Macron a německé kancléř Olaf Scholz. Jednomyslnost západních lídrů vzbuzuje podezření, že ve skutečnosti nevěří, že lze Rusko pokořit.
Vzhledem k tomu, že pravděpodobně neexistuje cesta k přímému vojenskému vítězství, nejsou ostatní možnosti Kyjeva příliš lákavé. Navzdory očekávané jižní ofenzivě, houževnaté obraně Doněcké oblasti a výbuchům na Krymu z minulého týdne čeká Ukrajinu - a tím pádem i Západ - brutální opotřebovávací válka, která potrvá i roky.
Souběžně s tím se bude zvyšovat tlak na příměří nebo nějakou nepochybně dočasnou mírovou dohodu, která by ulevila Evropě od ekonomické bolesti. Pravicové populistické strany v Itálii i jinde jsou připraveny toho využít. V Německu je podle průzkumů veřejného mínění až 50 procent respondentů pro podstoupení území Rusku.
Největší obavy ale paradoxně vzbuzuje scénář vítězství Ukrajiny - takzvaný "katastrofický úspěch" ukrajinských sil, které by navzdory všem odhadům porazily ruskou armádu a tím ohrozily ruský režim. Tato možnost západní politiky děsí. Jak popsal bývalý britský generál Richard Barrons, zoufalý Putin by se mohl uchýlit k použití taktických jaderných zbraní nízkého rozsahu, aby odvrátil kolaps.
"Není to nemyslitelné - jen je na to nepříjemné myslet," varoval Barrons. Jak ale na takovou možnost reagovat? Mohl by takový, tabu porušující zločin vyústit v připojení Ukrajiny k NATO a totální válku s Ruskem? Barrons na to nedokázal odpovědět, protože na ni nedokáže odpovědět nikdo.
Možnou cestou by bylo sesadit Putina. S jeho odchodem by krize, kterou sám vyvolal, nezmizela - ale snáze by se řešila. Ve skutečnosti to může být pro Ukrajince (i Rusy) jediná naděje na šťastný konec.
Mareše na mši neviděli. V kostele se modlili za zesnulou asistentku moderátora
V Praze proběhla ve čtvrtek zádušní mše za Kateřinu Niklovou, zesnulou asistentku Leoše Mareše. Rozloučit se s ní přišli blízcí a přátelé, populární moderátor chyběl. Niklová náhle zemřela v předchozím průběhu června, bylo jí 42 let.
Vary přivítají Dustina Hoffmana. Šéf festivalu popsal složitá jednání
Letošní výroční ročník karlovarského filmového festivalu začne příští týden. Lidé se až v uplynulých dnech dozvěděli jméno hlavní hvězdy, kterou bude legendární oscarový herec Dustin Hoffman. Jak složité bylo jej do Karlových Varů dostat?
Hasiči v Praze neváhali. Kvůli dětem v rozpáleném autě vysklili okénko
Policisté se takových případů obávali a s ohledem na předpověď počasí před nimi varovali. Přesto v pátek vyjížděly záchranné složky v Praze k případu, kdy v autě navzdory obrovskému horku zůstaly dvě děti. Nezletilí nakonec skončili v péči přivolaných záchranářů.
Jiří Bartoška a nové pouto s Karlovými Vary. Rozhodne město s hercovou rodinou
V Karlových Varech se připravují na druhý ročník filmového festivalu bez Jiřího Bartošky, který vždy byl nejvýraznější osobností akce. V lázeňském městě na herce a festivalového prezidenta nezapomínají. Podle dostupných informací se chystá velká pocta.
Richard Krajčo upřímně zhodnotil počínání Charlotte Gottové
Už dvě vlastní písně představila Charlotte Gottová fanouškům. Názor si na skladby mohli udělat i lidé z branže, včetně těch, kteří s nadanou dcerou Karla Gotta spolupracovali. Tak jsme se již například dozvěděli, co si myslí Richard Krajčo.
Letní počasí, jaké Česko nezažilo. Experti vydali nové varování
Česko vstoupilo do víkendu, jenž může být nejteplejším v historii. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) drobně územně upravuje dřívější varování před velmi či dokonce extrémně vysokými víkendovými teplotami, které mohou dosáhnout až 41 stupňů. Na některých místech se zároveň prodlužuje časová platnost varování až do pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Agáta Hanychová má konečně jasno. Vydala se správným směrem
Agáta Hanychová je po úspěchu na podcastových cenách na koni, což dokazují její vyjádření k umístění, které podle svých slov nečekala. Překvapivého triumfu zároveň využila k dalším neadresným výpadům vůči někdejší kamarádce Ornelle Koktové. Znovu totiž dala najevo, že nelituje konce jejich společného projektu.
Jiřina Bohdalová a Miloš Zeman. Herečka popsala jejich první setkání
Česko sužuje vlna veder, ale Jiřina Bohdalová neměla problém vyrazit ve středu na křest nové knihy exprezidenta Miloše Zemana. Na akci prozradila, jak vlastně začínají taková přátelství mezi slavnými herci či umělci a vrcholnými politiky.
Karel III. se zapsal do dějin. Jako první britský panovník zveřejnil daňové přiznání
Britský král Karel III. splnil, co slíbil. Ve čtvrtek jako první panovník Spojeného království v historii zveřejnil daňové přiznání. Poddaní se tak dozvěděli, že monarcha odvádí do rozpočtu miliony liber. Informovala o tom BBC.
Královská rodina má o budoucnosti prince George jasno!
Britská královská rodina oficiálně potvrdila, že princ George na podzim letošního roku nastoupí na prestižní chlapeckou internátní školu Eton College. Budoucí král, který 22. července oslaví své třinácté narozeniny, tímto krokem ukončil dlouholeté spekulace o tom, kam ho jeho rodiče, princ William a princezna Kate, pošlou studovat.
Další detaily svatby Taylor Swift odhaleny!
Taylor Swift a Travis Kelce plánují v rámci své nadcházející svatby v Madison Square Garden hned dvě akce během několika dní. Podle informací listu New York Times odstartuje program ve čtvrtek 2. července komorní oslavou přímo v prostorách arény. Tohoto soukromého setkání by se mělo zúčastnit přibližně 100 nejbližích rodinných příslušníků a přátel.
Kourtney Kardashian čeká páté dítě? Internet spekuluje o těhotenství!
Televizní hvězda Kourtney Kardashianová vyvolala mezi svými příznivci spekulace o tom, že by mohla čekat své páté dítě. Sedmačtyřicetiletá celebrita totiž na svém instagramovém účtu sdílela sérii fotografií zachycujících její momenty z letošního června.
