Americký prezident Joe Biden letos v březnu ve Varšavě jasně předložil strategické cíle Západu na Ukrajině - odrazit ruskou invazi, obnovit národní svrchovanost a nastolit vítězství globální demokracie nad "silami temnoty". Jeho slova později podpořila Británie a další evropští lídři, píše list The Guardian.
Méně jasné ale bylo, jestli západní politici opravdu očekávají, že těchto cílů dosáhnou - vzhledem k tomu, že se NATO nepříliš hrdinsky odmítlo přímo do konfliktu zapojit. Vyvstává proto nepříjemná, dokonce až znepokojivá otázka: měli by se Ukrajinci připravit na to, že jim v zimě vrazí nůž do zad?
Po téměř šesti měsících války se čím dál tím širší propast mezi řečmi a skutečností stává potenciálně smrtelnou. Rozhořčení veřejnosti ohledně invaze ustupuje obavám hraničícím s panikou z jejího výrazného dopadu na ceny energií a potravin a životní náklady.
Biden válku zarámoval jako součást odvěkého boje mezi dobrem a zlem. "Stojíme při vás," řekl Ukrajincům. "Rychlý trest je to jediné, co Rusko přiměje změnit kurz," řekl americký státník na konci letošního března. Většina jeho tehdejšího proslovu ale byla jen uklidňující vycpávkou. Rusko i přes bezprecedentní sankce, které na něj Západ uvalil, ve válce pokračuje.
Podobně se v březnu vyjádřil i britský premiér Boris Johnson. "Agrese (ruského prezidenta) Vladimira Putina musí selhat a musí selhat viditelně," řekl ministerský předseda. "Nemůžeme Kremlu dovolit, aby si urval kus nezávislé země a lidem způsobil nesmírné utrpení," prohlásil Johnson. Přesto je to přesně to, co se od té doby děje.
Spojené státy minulý týden slíbily další miliardu vojenské pomoci Ukrajině, čímž celková Bidenova částka vzrostla na 9,8 miliardy dolarů. Přes dvě miliardy slíbila i Británie a dodávky zbraní rovněž navýšily i země EU. Bez této pomoci by Ukrajinu čekala porážka.
Bidenovo opatrné odhodlání vyhnout se za každou cenu přímé konfrontaci ale znamená, že Rusko sice nakonec nemusí vyhrát, ale je nepravděpodobné, že by definitivně prohrálo. Tato válka se podobá pobublávajícímu hrnci s vodou, která se nikdy nezačne vařit.
Vinu však nenese jen Biden. I přes silácké řeči byl Johnson nakonec rád, že se může skrýt za neochotu Washingtonu vstoupit do boje a stejný postoj zaujal i francouzský prezident Emmanuel Macron a německé kancléř Olaf Scholz. Jednomyslnost západních lídrů vzbuzuje podezření, že ve skutečnosti nevěří, že lze Rusko pokořit.
Vzhledem k tomu, že pravděpodobně neexistuje cesta k přímému vojenskému vítězství, nejsou ostatní možnosti Kyjeva příliš lákavé. Navzdory očekávané jižní ofenzivě, houževnaté obraně Doněcké oblasti a výbuchům na Krymu z minulého týdne čeká Ukrajinu - a tím pádem i Západ - brutální opotřebovávací válka, která potrvá i roky.
Souběžně s tím se bude zvyšovat tlak na příměří nebo nějakou nepochybně dočasnou mírovou dohodu, která by ulevila Evropě od ekonomické bolesti. Pravicové populistické strany v Itálii i jinde jsou připraveny toho využít. V Německu je podle průzkumů veřejného mínění až 50 procent respondentů pro podstoupení území Rusku.
Největší obavy ale paradoxně vzbuzuje scénář vítězství Ukrajiny - takzvaný "katastrofický úspěch" ukrajinských sil, které by navzdory všem odhadům porazily ruskou armádu a tím ohrozily ruský režim. Tato možnost západní politiky děsí. Jak popsal bývalý britský generál Richard Barrons, zoufalý Putin by se mohl uchýlit k použití taktických jaderných zbraní nízkého rozsahu, aby odvrátil kolaps.
"Není to nemyslitelné - jen je na to nepříjemné myslet," varoval Barrons. Jak ale na takovou možnost reagovat? Mohl by takový, tabu porušující zločin vyústit v připojení Ukrajiny k NATO a totální válku s Ruskem? Barrons na to nedokázal odpovědět, protože na ni nedokáže odpovědět nikdo.
Možnou cestou by bylo sesadit Putina. S jeho odchodem by krize, kterou sám vyvolal, nezmizela - ale snáze by se řešila. Ve skutečnosti to může být pro Ukrajince (i Rusy) jediná naděje na šťastný konec.
Zajímavé věci se dějí na poli televizních talk show v Česku. Zatímco Prima ukončila oblíbených 7 pádů Honzy Dědka, veřejnoprávní Česká televize představila nový pořad tohoto divácky oblíbeného formátu. Co o novince v tuto chvíli víme?
Dlouho se sice Karel Gott nechtěl ženit, přesto měl nakonec početnou rodinu. A od čtvrtka platí, že všechny čtyři dcery našeho historicky nejslavnějšího zpěváka jsou dospělé. Už i nejmladší Nelly Sofie totiž měla osmnáctiny.
Britská policie se i po opakované výzvě potýká s nedůvěrou případných svědků v případu vyšetřování bývalého prince Andrewa. Ženy, které údajně mají informace o činech králova bratra, podle právního zástupce nechtějí s policisty spolupracovat. Americký advokát Brad Edwards to řekl BBC.
České televizní diváky v uplynulých dnech zaskočila zpráva o tom, že na Primě skončí talk show 7 pádů Honzy Dědka. Pouze na Primě, projekt má jinde pokračovat. Moderátor nicméně přiznal, že konec v jedné ze dvou velkých komerčních televizí nečekal.
Očekávání meteorologů se mají naplnit. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v sobotu varoval před silnými bouřkami, které hrozí dnes a také zítra. Pro víkendové dny zůstává v platnosti i výstraha před požáry.
Bez české účasti vstupuje letošní mistrovství světa v ledním hokeji ve Švýcarsku do závěrečného víkendu. Dnes se nejprve rozhodne o finalistech a účastnících zápasu o bronz. Postup do utkání o zlato se očekává od domácí reprezentace.
Po poslancích se i senátoři shodli na tom, koho letos navrhnou prezidentovi Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Hlava státu je tradičně předá v den státního svátku 28. října. Členové horní komory parlamentu by ocenili například několik známých herců.
Monika Absolonová v průběhu května přeložila jeden ze svých koncertů na pozdější datum z blíže nespecifikovaných zdravotních důvodů. Nyní je zpátky za mikrofonem, ale jedna věc na první pohled zaujme. Populární zpěvačka proto nemlžila a přiznala, že byla na operaci.
Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nicolas Cage prozradil, že si v loňském roce nechal oficiálně a legálně změnit své jméno na Nicolas Cage, a to jak v profesním, tak v osobním životě. Držitel Oscara, který se narodil jako Nicolas Kim Coppola, se k tomuto kroku rozhodl proto, že již nechtěl být vnímán jako pouhý klaunský bratranec na okraji slavné hollywoodské rodiny. Herec v rozhovoru pro magazín Variety uvedl, že je nyní Nickem Cagem v běžném životě i před kamerou a že považuje za lepší být patriarchou své vlastní malé rodiny.
Britská celebrita Katie Price po dvou týdnech nejistoty promluvila o zmizení svého manžela Leeho Andrewse a šokovala veřejnost tvrzením, že byl v celách předběžného zadržení vyslýchán kvůli podezření ze špionáže. Podle jejích slov, které jí tlumočil tchán Peter, se úřady ve Spojených arabských emirátech domnívaly, že Andrews provádí výzvědnou činnost. Skutečnost je však podle zjištění britských médií mnohem méně dramatická a údajné obvinění ze špionáže se ukázalo jako nepravdivé.
Rozhodnutí rodiny rockové legendy Ozzyho Osbourna vytvořit jeho digitální dvojče poháněné umělou inteligencí vyvolalo mezi fanoušky vlnu kritiky.