Americký prezident Joe Biden letos v březnu ve Varšavě jasně předložil strategické cíle Západu na Ukrajině - odrazit ruskou invazi, obnovit národní svrchovanost a nastolit vítězství globální demokracie nad "silami temnoty". Jeho slova později podpořila Británie a další evropští lídři, píše list The Guardian.
Méně jasné ale bylo, jestli západní politici opravdu očekávají, že těchto cílů dosáhnou - vzhledem k tomu, že se NATO nepříliš hrdinsky odmítlo přímo do konfliktu zapojit. Vyvstává proto nepříjemná, dokonce až znepokojivá otázka: měli by se Ukrajinci připravit na to, že jim v zimě vrazí nůž do zad?
Po téměř šesti měsících války se čím dál tím širší propast mezi řečmi a skutečností stává potenciálně smrtelnou. Rozhořčení veřejnosti ohledně invaze ustupuje obavám hraničícím s panikou z jejího výrazného dopadu na ceny energií a potravin a životní náklady.
Biden válku zarámoval jako součást odvěkého boje mezi dobrem a zlem. "Stojíme při vás," řekl Ukrajincům. "Rychlý trest je to jediné, co Rusko přiměje změnit kurz," řekl americký státník na konci letošního března. Většina jeho tehdejšího proslovu ale byla jen uklidňující vycpávkou. Rusko i přes bezprecedentní sankce, které na něj Západ uvalil, ve válce pokračuje.
Podobně se v březnu vyjádřil i britský premiér Boris Johnson. "Agrese (ruského prezidenta) Vladimira Putina musí selhat a musí selhat viditelně," řekl ministerský předseda. "Nemůžeme Kremlu dovolit, aby si urval kus nezávislé země a lidem způsobil nesmírné utrpení," prohlásil Johnson. Přesto je to přesně to, co se od té doby děje.
Spojené státy minulý týden slíbily další miliardu vojenské pomoci Ukrajině, čímž celková Bidenova částka vzrostla na 9,8 miliardy dolarů. Přes dvě miliardy slíbila i Británie a dodávky zbraní rovněž navýšily i země EU. Bez této pomoci by Ukrajinu čekala porážka.
Bidenovo opatrné odhodlání vyhnout se za každou cenu přímé konfrontaci ale znamená, že Rusko sice nakonec nemusí vyhrát, ale je nepravděpodobné, že by definitivně prohrálo. Tato válka se podobá pobublávajícímu hrnci s vodou, která se nikdy nezačne vařit.
Vinu však nenese jen Biden. I přes silácké řeči byl Johnson nakonec rád, že se může skrýt za neochotu Washingtonu vstoupit do boje a stejný postoj zaujal i francouzský prezident Emmanuel Macron a německé kancléř Olaf Scholz. Jednomyslnost západních lídrů vzbuzuje podezření, že ve skutečnosti nevěří, že lze Rusko pokořit.
Vzhledem k tomu, že pravděpodobně neexistuje cesta k přímému vojenskému vítězství, nejsou ostatní možnosti Kyjeva příliš lákavé. Navzdory očekávané jižní ofenzivě, houževnaté obraně Doněcké oblasti a výbuchům na Krymu z minulého týdne čeká Ukrajinu - a tím pádem i Západ - brutální opotřebovávací válka, která potrvá i roky.
Souběžně s tím se bude zvyšovat tlak na příměří nebo nějakou nepochybně dočasnou mírovou dohodu, která by ulevila Evropě od ekonomické bolesti. Pravicové populistické strany v Itálii i jinde jsou připraveny toho využít. V Německu je podle průzkumů veřejného mínění až 50 procent respondentů pro podstoupení území Rusku.
Největší obavy ale paradoxně vzbuzuje scénář vítězství Ukrajiny - takzvaný "katastrofický úspěch" ukrajinských sil, které by navzdory všem odhadům porazily ruskou armádu a tím ohrozily ruský režim. Tato možnost západní politiky děsí. Jak popsal bývalý britský generál Richard Barrons, zoufalý Putin by se mohl uchýlit k použití taktických jaderných zbraní nízkého rozsahu, aby odvrátil kolaps.
"Není to nemyslitelné - jen je na to nepříjemné myslet," varoval Barrons. Jak ale na takovou možnost reagovat? Mohl by takový, tabu porušující zločin vyústit v připojení Ukrajiny k NATO a totální válku s Ruskem? Barrons na to nedokázal odpovědět, protože na ni nedokáže odpovědět nikdo.
Možnou cestou by bylo sesadit Putina. S jeho odchodem by krize, kterou sám vyvolal, nezmizela - ale snáze by se řešila. Ve skutečnosti to může být pro Ukrajince (i Rusy) jediná naděje na šťastný konec.
Britská celebritní modelka Katie Price se ocitla v centru ostré veřejné kritiky kvůli svéráznému chování během soudního procesu s jejím bývalým manželem Kieranem Haylerem. Namísto zdrženlivého vystupování v citlivé kauze využila své přítomnosti u soudu k propagaci módních značek a sdílení fotografií svých outfitů na sociálních sítích. Tento krok vyvolal vlnu pobouření mezi veřejností i odbornou veřejností, která jednání označila za projev naprostého nedostatku vkusu a empatie, píše Mirror.
Otec britské vévodkyně ze Sussexu, Thomas Markle starší, čelí vážnému vyšetřování na Filipínách kvůli podezření z držení zakázaného materiálu. Tamní úřady prověřují digitální snímky a notebook, které byly údajně nalezeny v jeho bývalém domě v provincii Cebu. Věc úřadům nahlásil jeho nevlastní syn Thomas Markle mladší.
Americký hudební skladatel a zpěvák Stevie Wonder se obrátil na soud v Los Angeles s požadavkem na vystěhování ženy, která v jeho nemovitosti žila bezplatně téměř čtyři desítky let. Šestasedmdesátiletý držitel ceny Grammy podal žalobu na Carmen Effersonovou, která je uváděna jako jeho dřívější snoubenka a v domě pobývala od roku 1988 na základě ústní dohody.
Britský moderátor Richard Hammond, známý především jako jedna z klíčových tváří legendární automobilové show Top Gear, se nechal slyšet, že v současné televizní éře by původní formát pořadu s ním, Jeremym Clarksonem a Jamesem Mayem pravděpodobně vůbec nenašel své publikum. Podle jeho slov se divácký vkus a celková poptávka po televizní zábavě od dob jejich největší slávy zásadně proměnily.
Rodinné spory v rodině vévodkyně Meghan nabraly na ještě dramatičtějších obrátkách poté, co Thomas Markle mladší rázně odmítl slova svého otce Thomase Markla staršího. Ten předtím rezolutně popřel obvinění, že přechovával materiál s dětskou pornografií. Celá kauza kolem objevů kompromitujících souborů tak dál hluboce otřásá veřejným míněním.
Britská zpěvačka a televizní osobnost Kelly Osbourneová musela na sociálních sítích varovat své přátele před podvodníky poté, co jí někdo napadl účet na komunikační platformě WhatsApp. Skrze nabouraný profil se šířily podvodné zprávy lákající uživatele na kliknutí na falešný odkaz týkající se hlasování o stipendiu. Zpráva okamžitě vyvolala obavy o bezpečnost dalších uživatelů v jejím okolí.
Herec Kevin Pollak nedávno v podcastu Still Here Hollywood, který uvádí Steve Kmetko, prozradil překvapivou historku z natáčení slavného právního dramatu Pár správných chlapů. Podle jeho slov Tom Cruise po jedné vypjaté scéně udeřil Jacka Nicholsona do ramene. Incident se odehrál přímo před kamerou po dokončení náročného záběru.
Britská metropolitní policie potvrdila, že v lednu 2019 obdržela dopis obsahující vážná obvinění týkající se Thomase Markla, otce vévodkyně ze Sussexu, přičemž Scotland Yard nyní přehodnocuje svůj tehdejší postup a zvažuje možné předání případu nezávislému dozorovému orgánu.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Sobotní večer ve znamení oblíbené taneční show StarDance přinesl vedle pohádkových motivů také nečekaně otevřený úvod, který reagoval na aktuální politické dění v zemi. Moderátor Marek Eben hned v úvodu přímého přenosu okomentoval noční události ve Sněmovně týkající se změn financování veřejnoprávních médií a s nadsázkou uvedl, že dobro nakonec zvítězí a všechny zlé si vezme čert.
Princ Harry čelí v britských médiích ostré kritice ze strany královských komentátorů, podle nichž jeho nejnovější mediální kroky a rozhovory jasně dokazují, že ve skutečnosti nemá zájem o skutečné smíření a urovnání napjatých rodinných vztahů.
Britská královská rodina opět čelí pozornosti médií kvůli zcela odlišným přístupům obou princů k veřejným vystoupením. Zatímco princ William zvolil cestu prezentace svých projektů v oblíbené televizní talkshow, princ Harry se v rozhovoru pro magazín GQ zaměřil na rodinné vztahy a zdravotní stav panovníka, čímž podle královských komentátorů znovu ukázali, že kráčejí naprosto odlišnými cestami.