Podle tureckého ministra je vůle obnovit jednání mezi Ruskem a Ukrajinou

Lavrov řekl, že je Rusko ochotné garantovat, že toho nevyužije pro vojenský útok, což Kyjev označil za prázdná slova, napsala agentura Reuters.

Podle Çavuşoglua plán OSN obnovit přepravu ukrajinského obilí po moři je rozumný, ale vyžádá si další jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Rozhovory se mají zaměřit na to, jak zajistit bezpečnost nákladních lodí. Turecký ministr považuje za legitimní postoj Moskvy, která žádá zrušení sankcí na ruský vývoz potravin výměnou za umožnění vývozu ukrajinských potravin. V rámci dohody, jež by umožnila vznik přepravních koridorů, by Ankara mohla nabídnout své námořní jednotky do mechanismu OSN, který by na přepravu a její bezpečnost dohlížel.

Çavuşoglu uvedl, že jednání s Lavrovem byla "plodná" a že vnímal vůli k obnovení jednání o příměří na Ukrajině.

"Pokud je Ukrajina připravená odstranit miny z ústí svých přístavů, tak věříme, že se podaří problémy spojené s přepravou obilí vyřešit," řekl Lavrov, podle kterého odstranění min "kategoricky odmítal" ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň dodal, že Rusko nevyužije této situace k útoku na ukrajinské přístavy, a je ochotno v tomto ohledu poskytnou formální záruky.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí označil záruky, o kterých mluvil Lavrov, za prázdná slova. "Nemůžeme Rusku dovolit, aby využilo koridorů pro přepravu obilí k útokům na jihu Ukrajiny," uvedl mluvčí. Podle ukrajinského velvyslance v Ankaře Vasyla Bodnara si Moskva klade přehnané podmínky, jako inspekci dopravních lodí.

Šéf ruské diplomacie řekl, že vojenská operace, což je termín Moskvy pro ruskou invazi na Ukrajinu, pokračuje podle plánu a že Rusku se podaří splnit její cíle.

Skepsi nad rolí Turecka jako garanta dohody o lodním vývozu obilí vyjádřil dnes ředitel svazu ukrajinských producentů obilí Serhij Ivaščenko. "Turecko jako ručitel nemá dostatečnou sílu v Černém moři, aby zaručilo bezpečnost přepravy," uvedl. Podle něj by odminování přístavů se zapojením rumunských a tureckých lodí trvalo dva až tři měsíce.

Podle ukrajinských úřadů nelze ze země vyvézt kvůli ruské námořní blokádě 22 až 25 milionů tun obilí. Pokud se situace s přepravou nevyřeší, tak by se množství mohlo až ztrojnásobit, uvedl prezident Zelenskyj. Kvůli postoji Moskvy tak podle Kyjeva hrozí zhoršení zásobování potravinami v Africe či na Blízkém východě. Obavy z dopadu války na Ukrajině na zásobování potravinami chudších zemí vyjádřily i mezinárodní organizace, včetně OSN. Moskva odpovědnost za situaci odmítá, podle ní se jedná o důsledek západních sankcí.

Turecko hostilo poslední schůzku ruských a ukrajinských diplomatů na konci března. Krátce po jednání Moskva ohlásila stažení svých vojsk z okolí Kyjeva. Podle Ankary ale zlepšení atmosféry při istanbulských rozhovorech zhatily informace o masakrech, které má ruská armáda na svědomí v Irpini, Buči a v dalších obcích poblíž ukrajinské metropole. Moskva popírá tvrzení, že terčem ruských vojáků se v těchto případech stali civilisté.