Podle viroložky bychom ke koronaviru měli přistupovat jako k chřipkové epidemii

Imunita obyvatelstva je na zcela jiné úrovni než v počátku pandemie, protože značná část populace se koronavirem již nakazila, někteří i opakovaně či různými variantami, další lidé jsou očkovaní. Podíl těch, kteří nepatří do žádné z těchto skupin, odhadla maximálně na deset procent. Návratu k normálnímu životu by mohla nahrávat i současná koronavirová varianta omikron. Zelená to řekla v rozhovoru s ČTK.

"Obávám se, že plošné testy na školách či na pracovištích přinesou více škody než užitku. Nehledě na to, že to bude nesmírně drahé. Bude to znamenat vysoké náklady, které by mohly být vynaloženy účelněji. Testování rozhodně nezachytí všechny, kteří jsou infikovaní, a nezabrání šíření nákazy. To je iluzorní. Je to z toho důvodu, že citlivost antigenních testů je nízká a inkubační doba této infekce je velmi krátká. Druhá věc je, že u používaných antigenních testů existuje poměrně vysoký podíl falešně pozitivních výsledků," míní Zelená. Ne zcela spolehlivé testy by tak podle ní mohly do karantény poslat zbytečně některé zaměstnance, což by mohlo ohrozit chod některých pracovišť.

Podle lékařky by se neměla uplatňovat plošná opatření, ale spíše cílená. Za vhodné by považovala osvědčené postupy využívané třeba při chřipkových epidemiích. "Během nich jsme nikdy nevyšetřovali bezpříznakové jedince, neprováděli jsme trasování," řekla Zelená. Testování podle ní má smysl třeba při nákaze v zařízeních, kde jsou vysoce rizikoví lidé, v případech, kdy na výsledku testu závisí následný léčebný postup.

Viroložka předpokládá, že v současnosti dominující varianta omikron přinese vysoký nárůst počtu nakažených, ale nebude mít fatální dopady na zdravotní systém. "Můžeme vycházet z toho, co se děje v jiných státech, kde už varianta omikron převládla dříve než u nás, jde například o Velkou Británii, Francii nebo Dánsko. Vidíme podobný vzorec. Během krátké doby došlo k prudkému nárůstu počtu případů, a to do hodnot, které v předchozích vlnách vůbec nebyly dosaženy, ale pokud se podíváme na čísla vážně nemocných, hospitalizovaných nebo zemřelých, tak tam se čísla zvedla podstatně méně než v předchozích vlnách," řekla Zelená. Dosavadní data podle ní jednoznačně ukazují, že omikron je podstatně méně virulentní a méně závažný, než byly ty předchozí virové varianty. "Smrtností a nebezpečností se dá srovnat s jinými respiračními infekcemi, například s chřipkou. Přesto jsou tady samozřejmě pořád jedinci, pro které i tato mírnější varianta může představovat výrazné riziko. Neznamená to, že je to úplně banalita a nic to nemůže způsobit," podotkla Zelená.

Právě kvůli vysoké nakažlivosti se podle ní s omikronem zřejmě setká většina lidí. "Člověk nemusí klinicky onemocnět, ale každé setkání s virem nějakým způsobem vybudí imunitní systém. Každé setkání s virem zkvalitňuje odpověď imunitního systému a připravuje člověka na další setkání s další variantou. Omikron není poslední, ty viry se budou neustále měnit, takže můžeme očekávat, že na podzim přijde nějaká další varianta, ale populace na to zase bude více připravená, protože je vysoce imunizovaná. Jsme teď v takové situaci, kdy jsem skutečně přesvědčená o tom, že můžeme ke koronaviru přistupovat jako k jiným respiračním infekcím, čili nepodceňovat ho a úplně bagatelizovat, ale ani ho nemytizovat. Prostě přistupovat k tomu racionálně. Velmi bych se přimlouvala za to, abychom se navrátili k normálnímu způsobu života," uvedla Zelená.

Očkování považuje za užitečné u lidí, kteří se virem ještě nenakazili. Jako zbytečné naopak vidí nutit k očkování ty, kteří si nákazou, a třeba i opakovaně, prošli, a mají stále pozitivní protilátky. "Rozhodně tím nikoho nenabádám k tomu, aby se záměrně nechal infikovat, ale pokud jde o imunitní stav, rozhodně na tom není hůře ten, který infekci prodělal, než očkovaný," míní Zelená. Podle ní je na místě i opatrnost při aplikaci dalších posilovacích dávek vakcíny, navíc proti wuchanské variantě viru, která už v populaci není. Mohlo by se totiž stát, že reakce imunitního systém proti jiným variantám viru už pak nebude tak silná. "Může dojít i k tomu, že kdyby v budoucnu přišla nějaká aktualizovaná vakcína proti novějším kmenům, že už by reakce na novou vakcínu potom nemusela být tak dobrá," řekla Zelená. Vhodná by byla obdobná strategie vakcinace jako u chřipky. "Vakcinace probíhá jednou za rok před sezonou a vždycky se používá aktualizovaná vakcína podle toho, které kmeny zrovna cirkulují. Pokud se člověk očkuje každoročně, vždycky dostane tu vakcínu trochu jinou a imunitní odpověď je rozmanitější," doplnila Zelená, která by takové řešení považovala za optimální a mělo by být snahou k němu směřovat.