Vláda by měla zrušit plošné testování ve školách i na pracovištích a přistupovat ke koronaviru podobně jako k chřipkové epidemii. Myslí si to viroložka Hana Zelená, která vede Oddělení virologie Zdravotního ústavu v Ostravě. Podle ní je nyní v Česku odlišná situace než v minulosti.
Imunita obyvatelstva je na zcela jiné úrovni než v počátku pandemie, protože značná část populace se koronavirem již nakazila, někteří i opakovaně či různými variantami, další lidé jsou očkovaní. Podíl těch, kteří nepatří do žádné z těchto skupin, odhadla maximálně na deset procent. Návratu k normálnímu životu by mohla nahrávat i současná koronavirová varianta omikron. Zelená to řekla v rozhovoru s ČTK.
"Obávám se, že plošné testy na školách či na pracovištích přinesou více škody než užitku. Nehledě na to, že to bude nesmírně drahé. Bude to znamenat vysoké náklady, které by mohly být vynaloženy účelněji. Testování rozhodně nezachytí všechny, kteří jsou infikovaní, a nezabrání šíření nákazy. To je iluzorní. Je to z toho důvodu, že citlivost antigenních testů je nízká a inkubační doba této infekce je velmi krátká. Druhá věc je, že u používaných antigenních testů existuje poměrně vysoký podíl falešně pozitivních výsledků," míní Zelená. Ne zcela spolehlivé testy by tak podle ní mohly do karantény poslat zbytečně některé zaměstnance, což by mohlo ohrozit chod některých pracovišť.
Podle lékařky by se neměla uplatňovat plošná opatření, ale spíše cílená. Za vhodné by považovala osvědčené postupy využívané třeba při chřipkových epidemiích. "Během nich jsme nikdy nevyšetřovali bezpříznakové jedince, neprováděli jsme trasování," řekla Zelená. Testování podle ní má smysl třeba při nákaze v zařízeních, kde jsou vysoce rizikoví lidé, v případech, kdy na výsledku testu závisí následný léčebný postup.
Viroložka předpokládá, že v současnosti dominující varianta omikron přinese vysoký nárůst počtu nakažených, ale nebude mít fatální dopady na zdravotní systém. "Můžeme vycházet z toho, co se děje v jiných státech, kde už varianta omikron převládla dříve než u nás, jde například o Velkou Británii, Francii nebo Dánsko. Vidíme podobný vzorec. Během krátké doby došlo k prudkému nárůstu počtu případů, a to do hodnot, které v předchozích vlnách vůbec nebyly dosaženy, ale pokud se podíváme na čísla vážně nemocných, hospitalizovaných nebo zemřelých, tak tam se čísla zvedla podstatně méně než v předchozích vlnách," řekla Zelená. Dosavadní data podle ní jednoznačně ukazují, že omikron je podstatně méně virulentní a méně závažný, než byly ty předchozí virové varianty. "Smrtností a nebezpečností se dá srovnat s jinými respiračními infekcemi, například s chřipkou. Přesto jsou tady samozřejmě pořád jedinci, pro které i tato mírnější varianta může představovat výrazné riziko. Neznamená to, že je to úplně banalita a nic to nemůže způsobit," podotkla Zelená.
Právě kvůli vysoké nakažlivosti se podle ní s omikronem zřejmě setká většina lidí. "Člověk nemusí klinicky onemocnět, ale každé setkání s virem nějakým způsobem vybudí imunitní systém. Každé setkání s virem zkvalitňuje odpověď imunitního systému a připravuje člověka na další setkání s další variantou. Omikron není poslední, ty viry se budou neustále měnit, takže můžeme očekávat, že na podzim přijde nějaká další varianta, ale populace na to zase bude více připravená, protože je vysoce imunizovaná. Jsme teď v takové situaci, kdy jsem skutečně přesvědčená o tom, že můžeme ke koronaviru přistupovat jako k jiným respiračním infekcím, čili nepodceňovat ho a úplně bagatelizovat, ale ani ho nemytizovat. Prostě přistupovat k tomu racionálně. Velmi bych se přimlouvala za to, abychom se navrátili k normálnímu způsobu života," uvedla Zelená.
Očkování považuje za užitečné u lidí, kteří se virem ještě nenakazili. Jako zbytečné naopak vidí nutit k očkování ty, kteří si nákazou, a třeba i opakovaně, prošli, a mají stále pozitivní protilátky. "Rozhodně tím nikoho nenabádám k tomu, aby se záměrně nechal infikovat, ale pokud jde o imunitní stav, rozhodně na tom není hůře ten, který infekci prodělal, než očkovaný," míní Zelená. Podle ní je na místě i opatrnost při aplikaci dalších posilovacích dávek vakcíny, navíc proti wuchanské variantě viru, která už v populaci není. Mohlo by se totiž stát, že reakce imunitního systém proti jiným variantám viru už pak nebude tak silná. "Může dojít i k tomu, že kdyby v budoucnu přišla nějaká aktualizovaná vakcína proti novějším kmenům, že už by reakce na novou vakcínu potom nemusela být tak dobrá," řekla Zelená. Vhodná by byla obdobná strategie vakcinace jako u chřipky. "Vakcinace probíhá jednou za rok před sezonou a vždycky se používá aktualizovaná vakcína podle toho, které kmeny zrovna cirkulují. Pokud se člověk očkuje každoročně, vždycky dostane tu vakcínu trochu jinou a imunitní odpověď je rozmanitější," doplnila Zelená, která by takové řešení považovala za optimální a mělo by být snahou k němu směřovat.
Byl to ve čtvrtek týden od chvíle, co Česko zasáhla smutná zpráva o smrti Jiřího Bartošky. Nyní už vrcholí přípravy na poslední rozloučení s legendárním hercem a prezidentem karlovarského filmového festivalu. To bude mít i neveřejnou část.
V Česku panuje podezření na přítomnost člověka nakaženého ebolou. Za přísných podmínek byl v pátek večer převezen americký občan z Tábora do pražské Fakultní nemocnice Bulovka. Výsledky klíčových testů by měly být známé dnes.
Příští týden se do Česka vrátí oteplení. Podle ČHMÚ.cz denní maxima vyrostou nad 25 stupňů.
Princ Harry (40) svým nedávným rozhovorem pro stanici BBC opět vzbudil pozornost veřejnosti i odborníků. Podle psychiatra Raje Persauda se stále nedokázal vyrovnat s traumatem z dětství, konkrétně se smrtí své matky, princezny Diany. Odborník má jasno – Harry potřebuje odbornou pomoc.
Na slavnostním zahájení filmového festivalu v Cannes přebíral Robert De Niro čestnou Zlatou palmu za celoživotní přínos kinematografii. Ocenění sice přijal s pokorou, ale okamžik využil k politickému poselství. Ve vášnivém projevu varoval před vzestupem autoritářství a vyzval k obraně umění, demokracie a lidské důstojnosti. Jeho slova zněla důrazně a nekompromisně, a přestože ho nadšený potlesk dojal, přiznal, že se při něm musel zhluboka nadechnout, aby se zklidnil. „Ano, dojalo mě to. Jak by také ne?“ řekl De Niro druhý den ráno.
Česko oběhla v závěru loňského roku jedna velmi smutná a nečekaná zpráva. Ve věku 44 let náhle zemřela Helena Zeťová. Oblíbenou zpěvačku teď následoval do nebe její pejsek. Smutná informace se objevila v pondělí na sociální síti.
Nepravomocně odsouzený starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný podle svého vyjádření pozastavuje členství ve vládní ODS. K odchodu ze strany ho předtím vyzval její předseda a premiér Petr Fiala. Novotný má zamířit na tři měsíce do vězení, protože porušil podmínku.
Tragicky skončilo pátrání po pohřešovaném starostovi obce Díly na Domažlicku. Miroslav Rýdl odešel ve čtvrtek z místa svého bydliště, následně se po něm slehla zem. Dnes jej policisté našli mrtvého.
Když se řekne Oldřich Kaiser, lidem okamžitě naskočí i Jiří Lábus. A naopak. Prvně jmenovaný slaví právě dnes kulaté 70. narozeniny a není pochyb o tom, že ten druhý nebude chybět mezi gratulanty. Jaký je vlastně příběh jejich dlouholeté a úspěšné spolupráce?
Karlos a Lela Vémolovi se na začátku dubna stali trojnásobnými rodiči, ale šestinedělí je tentokrát opravdu náročné. U nejmladšího potomka se totiž vyskytly záhadné zdravotní potíže, které se zatím nepodařilo objasnit ani odborníkům.
Evropské země v sousedství České republiky, například Německo či Rakousko, se mají připravit na extrémně horké léto. Tvrdí to odborníci z webu Weather.com. Podle předpovědních modelů je velká pravděpodobnost toho, že letošní letní měsíce budou patřit k nejteplejším v historii.
Dalibora Jandu všichni známe jako zpěváka, ale vášeň u něj dokážou vyvolat i jiné věci než hudba. Sám Janda potvrdil svým vystoupením ve slovenské televizi. Prozradil tam totiž, do čeho byl zapálený jako dítě.