Podle Zemana neexistuje právní překážka ke jmenování předsedy ÚS

Zda krok, který ovlivní chod Ústavního soudu, učiní, nechce Zeman prozradit do voleb nové hlavy státu.

"Čekal jsem, že nějaký právní purista se ozve, nikdo se neozval," komentoval Zeman středeční jmenování rektorů. Do roku 2027 mají vést Ostravskou univerzitu (OU) Petr Kopecký, Slezskou univerzitu v Opavě (SU) Tomáš Gongol a Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) Jaroslav Koutský. V čele škol nahradí nynější rektory, kteří univerzity vedli dvě po sobě jdoucí čtyřletá období, a znovu proto kandidovat nemohli. Ve funkci rektora Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) bude pokračovat Jindřich Vybíral. Kandidáty v závěru loňského roku zvolily akademické senáty vysokých škol.

Snaha jmenovat nového předsedu ÚS několik měsíců před tím, než skončí ten současný, by mohla destabilizovat českou justici, domnívá se ústavní právník Jaroslav Benák. Za kontroverzní mají takový krok i další právníci. Zeman se v nedávném rozhovoru pro CNN Prima News odvolával na konzultace s nejmenovanými "vedoucími představiteli české justice". Řada ústavních právníků ale takový postup označila za protiústavní. Dnes Zeman uvedl, že už má k dispozici právní analýzu. Kdo za ní stojí, neřekl. Na dotaz, zda prezident krok do konce svého mandátu učiní, Zeman uvedl, že je třeba vyčkat. "Nechtěl bych, aby se téma stalo tématem prezidentských voleb, je to téma okrajové," uvedl s odkazem na ekonomickou situaci či válku na Ukrajině. Někteří kandidáti by toho podle něj využili v kampani.

První kolo volby prezidenta bude v pátek a sobotu 13. a 14. ledna.

Zeman podporuje v prezidentské volbě Babiše

Česko by mělo mít prezidenta s politickými zkušenostmi, uvedl necelý týden před přímou volnou nové hlavy státu končící Miloš Zeman v pořadu Prezidentský Press klub na rádiu Frekvence 1. Jako jediný ze tří favorizovaných kandidátů splňuje podle něj tuto podmínku pouze expremiér Andrej Babiš (ANO). Nemyslí si, že finišující kampaň ovlivní soudní rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo, protože o případu už společnost ví mnoho. Městský soud v Praze vynese rozsudek v kauze, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách, v pondělí.

Zeman také uvedl, že chápe Babišův odmítavý postoj k účasti v předvolebních debatách. "Je logické, že máte mít diskusi jeden na jednoho, ne jeden proti osmi," konstatoval s tím, že jiná bude situace před druhým kolem voleb.

Za ubohost označil Zeman páteční výrok kandidáta Petra Pavla o tom, že skupina Ztohoven vrátí na Pražský hrad prezidentskou standartu, kterou v roce 2015 při jedné ze svých akcí vyměnila za rudé trenýrky na protest proti Zemanově politice. Standarta se podle Pavla vrátí až do rukou nového prezidenta. Podmínkou vrácení je, že hlavou státu nebude Babiš. Ztohoven po své akci tvrdili, že standartu rozstříhali a rozdali lidem. Soud za akci členům skupiny uložil podmíněné tresty a povinnost nahradit přes 55.000 korun za poškozenou střechu a přestřižené lanko u stožáru, za ukradenou standartu měli zaplatit 8400 korun.

"Pokud Pavel zvyšuje nebo ovlivňuje svou popularitu s tím, že se stýká s pravomocně odsouzenými, kteří znesvětili jeden ze symbolů české státnosti, tak to vypovídá o něm samém a považuji to za ubohost," uvedl Zeman.

Ke kandidátce Danuši Nerudové Zeman řekl, že se omluvil slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové za slova, která pronesla na její adresu. Kandidátka na prezidentku Nerudová se v tomto ohledu vyjádřila loni v prosinci pro Radiožurnál při dotazu na to, jak se vyrovnává s tím, že je srovnávána se slovenskou prezidentkou. "Paní prezidentky (Čaputové) si velmi vážím. Nicméně pokud to srovnání vyplývá z toho, že jsme ženy a že jsme blond, tak to srovnání není na místě, protože máme za sebou jiný příběh. Já jsem ekonomka, řídila jsem univerzitu s rozpočtem dvě miliardy a 1500 zaměstnanci. Ona je právnička, která zabránila skládce," řekla Nerudová v rozhovoru pro Radiožurnál.

Dalšího z devíti kandidátů Jaroslava Bašty (SPD) si prezident váží jako signatáře Charty 77 a politického vězně minulého režimu, na druhé straně má pochybnosti, zda je právně možné, aby prezident vládu odvolal, jak Bašta uvádí. Například podle ústavního právníka Jana Kudrny nebo vedoucího katedry ústavního práva na Univerzitě Karlově Marka Antoše prezident ze své vůle vládu odvolat nemůže. "Je to pravomoc, kterou může prezident využít jen v krajním případě. Nemůže to udělat jen proto, že si to politicky usmyslí, že se mu konkrétní premiér nebo vláda osobně nelíbí," řekl serveru iROZHLAS.cz Kudrna. Antoš pro web doplnil, že v článku 75 Ústavy ČR je napsáno, že prezident odvolá vládu, která nepodá demisi, ačkoliv ji byla povinna podat. "A tím se jeho pravomoc vyčerpává. Nemá pravomoc odvolat vládu za jiné situace, než jaká je tady popsána," dodal Antoš.