Pokud byla zpráva k Vrběticím skartována omylem, mohl být na Hradě porušen zákon, tvrdí Adamová

Policie to podle ní musí vyšetřit. Podle bývalého šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) je překvapivé, že se na veřejnosti objevují informace z vnitřního chodu prezidentské kanceláře.

Policie prověřuje, zda prezidentská kancelář skartovala tajnou zprávu, podle níž byly ruské tajné služby zapojeny do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. S odkazem na tři nejmenované zdroje o tom v sobotu informovaly Český rozhlas - Radiožurnál a server Respekt.cz. Detektivové podle nich na skartaci dokumentu narazili při prověřování, zda se s tajnou zprávou na Hradě neseznamovali lidé bez bezpečnostní prověrky. Policie informaci médií nekomentovala.

Kancelář prezidenta republiky (KPR) ve sdělení na webu Hradu uvedla, že loni na přelomu listopadu a prosince byly skartovány spisy z předchozích let, které byly v souladu s právními předpisy vyřazeny a byly určeny ke zničení. Záležitostí by se měl zabývat sněmovní bezpečnostní výbor, jeho předseda Pavel Žáček (ODS) chce bod přidat na čtvrteční zasedání.

Na skartaci tajné zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o vyšetřování výbuchů ve Vrběticích přišli detektivové, kteří chtěli z dokumentu odebrat otisky prstů nebo stopy DNA, uvedly Radiožurnál a Respekt. Podle jejich zdrojů pracovníci odboru analytiky KPR kriminalistům řekli, že zpráva byla zničena na konci loňského listopadu. "Ke skartaci se asi omylem připletl dokument v utajovaném režimu D (důvěrné), a to zpráva o Vrběticích," uvedl zdroj z prezidentova okolí.

I pokud by došlo k omylu, mohl být podle Pekarové Adamové porušen zákon. Utajované dokumenty podléhají zákonům, a to i nakládání s nimi a skartace. Zároveň se šéfce Sněmovny příliš nezdá, že by podobné pochybení mohlo nastat. Je podle ní důležité zjistit, zda byla zpráva skutečně skartována nebo zda k ní neměl přístup někdo bez bezpečnostní prověrky.

Vondráčka překvapilo, že se podobné informace objevují na veřejnosti. Uvedl, že nemá jiné informace než z médií. Předpokládá, že na Hradě v tomto ohledu postupují v souladu se zákonem a pokud jsou nějaké materiály důvěrné, tak je tak s nimi zacházeno.

Vedoucí KPR Vratislav Mynář nezpochybnil, že Hrad dokumenty skartoval, z jakého důvodu se tak stalo, nevysvětlil, uvedly Radiožurnál a Respekt. Mynář podle nich zároveň odmítl, že by někdy četl materiály, k nimž nemá bez bezpečnostní prověrky přístup.

V pátek KPR uvedla, že 21. ledna na Hrad přišla trojice příslušníků Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). "Při této příležitosti se seznámili s konkrétními daty, o nichž KPR dosud veřejně neinformovala," uvedla kancelář. V pátek se podle ní na Hrad obrátila redaktorka Českého rozhlasu s žádostí o potvrzení některých z těchto informací. "Příslušné instituce by měly věnovat pozornost nezákonným únikům neveřejných a utajovaných informací od orgánů činných v trestním řízení a zpravodajských služeb," napsal v pátek Hrad. NCOZ se bude podezřením zabývat, sdělil pak ČTK její mluvčí Jaroslav Ibehej.

Prezidentova kancelář v sobotu uvedla, že byly mezi 29. listopadem a 1. prosincem loňského roku skartovány utajované písemnosti z předchozích let, přes 500 čísel jednacích. "Všechny skartované spisy byly v souladu s platnými právními předpisy vyřazeny, prošly archivním dohledem a byly určeny ke zničení. Skartován nebyl žádný spis určený k archivaci," sdělil Hrad. Ve všech případech šlo podle KPR o spisy, jejichž původcem nebyla hradní kancelář, obsah je uchován v archivech jiných státních institucí.

Dále kancelář uvedla, že do styku s utajovanými dokumenty přicházejí výhradně lidé s odpovídající bezpečnostní prověrkou a s písemnostmi je manipulováno v zabezpečených oblastech. Likvidaci starých spisů podle Hradu vždy provádějí lidé s prověrkou na stupeň přísně tajné, o skartaci je vyhotoven písemný protokol. Dohlíží na ni také standardně skartační komise.