Politická krize v Jižní Koreji. Sok-jol čelí po stanném právu impeachmentu

Prezident Sok-jol ve svém nočním televizním projevu vyhlásil stanné právo s odůvodněním, že chrání zemi před severokorejskými elementy a „protistátními silami“. Toto rozhodnutí však parlament neakceptoval a během dvou hodin odhlasoval jeho zrušení, přičemž z přítomných 190 členů Národního shromáždění většina hlasovala proti. Prezident Sok-jol následně stanné právo odvolal.

V noci před budovou parlamentu probíhaly masivní demonstrace, které přinesly výraznou úlevu mezi občany, když byla tato mimořádná opatření zrušena. Ráno rezignovali členové prezidentského týmu, přičemž samotný prezident dosud veřejně nevystoupil.

Opoziční Demokratická strana nyní volá po Sok-jolově rezignaci a hrozí impeachmentem. Podle jejich vyjádření prezident selhal v řízení země a ztratil důvěru veřejnosti. Zákonodárci, zejména opoziční, již připravují návrh na zahájení procesu impeachmentu, který by mohl být předložen již tento týden.

Pokud návrh na impeachment projde parlamentem, musí jej podpořit dvě třetiny ze 300 poslanců, tedy alespoň 200 hlasů. Následně se věcí zabývá Ústavní soud, kde je potřeba souhlas šesti z devíti soudců, aby prezident mohl být odvolán.

Impeachment by znamenal okamžité pozastavení pravomocí prezidenta, přičemž jeho povinnosti by převzal premiér jako úřadující prezident. Pokud by Ústavní soud impeachment potvrdil, musely by se do 60 dnů konat nové prezidentské volby.

V Jižní Koreji již došlo ke dvěma impeachmentům prezidentů. V roce 2016 byla prezidentka Park Geun-hye odvolána po rozsáhlém korupčním skandálu. V roce 2004 byl prezident Roh Moo-hyun dočasně suspendován, ale nakonec jej Ústavní soud obnovil ve funkci.

Předpokládá se, že debata o impeachmentu začne během dvou dnů. Demokratická strana má téměř dostatek hlasů k prosazení návrhu sama. Klíčové bude, zda se k ní připojí někteří členové Sok-jololovy vlastní strany, kteří jeho kroky kritizují.

Politici a veřejnost však trvají na tom, že prezident musí nést následky svých činů. Demonstranti i opoziční představitelé označují vyhlášení stanného práva za ostudné a nebezpečné pro demokracii.