Polsko mění svůj přístup k Ukrajincům, kteří utekli z domova kvůli ruské agresi. List Rzeczpospolita napsal, že se vláda ve Varšavě chce zaměřit na pomoc lidem uvnitř Ukrajiny, postaví například kontejnerové domky pro 20.000 lidí. Také úřady v Kyjevě se snaží zabránit odlivu obyvatel.
Po 24. únoru, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, do Polska přišlo 7,6 milionu Ukrajinců, ale 5,8 milionu jich Polsko zase opustilo. V posledních dnech se jen jednotky procent Ukrajinců na hraničních přechodech s Polskem označovaly za válečné uprchlíky, většina lidí mířila za příbuznými nebo na nákupy.
Ukrajinská vláda se snaží zabránit tomu, aby ze země odjížděly další rodiny. "Ukrajina si je vědoma velkého úbytku obyvatel a demografických problémů, jaké to pro ni může znamenat," cituje Rzeczpospolita sociologa Piotra Dlugosze z Pedagogické univerzity v Krakově. Ukrajinci proto podle něho vytváří různé strategie, jak zabránit dalšímu vylidňování země. Polsko coby jeden z nejbližších spojenců Ukrajiny nebude usilovat o to, aby v něm zůstalo co nejvíce jejích obyvatel. Bude se snažit vytvořit podmínky pro to, aby se Ukrajinci vraceli do vlasti a přičinili se při její obnově, řekl Dlugosz.
Polsko první komplex z kontejnerových domků postavilo ve Lvově na západní Ukrajině, další vznikly v Kyjevské a Černihivské oblasti. Součástí komplexu je umývárna, ošetřovna, sklady a jídelna. Jsou v regionech, kde se nebojuje. Nicméně Rusko v posledních týdnech útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zasažena byla i místa vzdálená stovky kilometrů od fronty.
Polské úřady uvádějí, že se připravují na všechny situace, které mohou nastat s nadcházející zimou i vývojem na bojišti.
Centra poskytující pomoc uprchlíkům, která po začátku války vznikla v polských obcích u hranic s Ukrajinou, jsou nyní mimo provoz. "V případě opětovného přílivu uprchlíků, pokud vojvoda rozhodne o jejich zprovoznění, je znovu otevřeme. Naše přijímací centra udržujeme v pohotovosti," řekla Katarzyna Rafalská z obecního úřadu v Dorohusku. Podobné přijímací místo na nádraží v Přemyšlu nadále funguje, v poslední době tam lidí přibývá. Ale nezůstávají tam, jedou dál.
Pawel Szafernaker, zmocněnec polské vlády pro válečné uprchlíky z Ukrajiny, řekl, že v současnosti nic nenasvědčuje tomu, že Polsko čeká další migrační vlna. "Ukrajinci vědí o tom, že další vlna bude pro ně znamenat prohru ve válce, protože Rusům jde o to, aby Ukrajinci odjeli ze země a už se do ní nevrátili," uvedl.
Rzeczpospolita píše, že Polsko má i z finančních důvodů zájem na tom, aby pomáhalo Ukrajincům přímo v jejich zemi. Na pomoc, jako je ubytování, strava nebo sociální dávky, vyplatilo okolo 5,5 miliard zlotých (asi 28,5 miliardy korun). Do této částky není započítaná vojenská pomoc, jako jsou zbraně. Od ledna Ukrajinci přebývající ve veřejně provozovaných ubytovnách budou muset na službu doplácet do 40 zlotých denně, od dubna potom do 60 zlotých za den. Nebude se to týkat důchodců, dětí, těhotných nebo dalších lidí ve složité situaci. Polsko chce také zpřísnit dohled nad výplatou sociálních dávek.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý sejdou v Praze na setkání, které svolal druhý jmenovaný. Politici mají deklarovat, že jimi vedené strany po volbách do Poslanecké sněmovny nevstoupí do vlády s hnutím ANO expremiéra Andreje Babiše. Pozván byl i předseda Pirátů Zdeněk Hřib, jeho účast je nejistá.
Agáta Hanychová už má letos letní dovolenou za sebou, s manželem Mirkem Dopitou byla opět na indonéském ostrově Bali. Tentokrát ale zažila něco, co se jí zarylo opravdu hluboko do paměti.
Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová uzavřela zásadní dohodu týkající se skupiny PPF. Nevlastní syn miliardářky má být vyplacen, za svůj desetiprocentní podíl dostane přes 40 miliard korun. Jde o další významný milník v nedávné historii společnosti po tragické smrti Petra Kellnera v březnu 2021.
Rusové sice přiznali, že v tuto chvíli neplánují schůzku mezi prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem, ale vinu házejí právě na Volodymyra Zelenského. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se Zelenskyj staví k ruským návrhům tak, že je všechno odmítá.
Marta Kubišová, která na podzim oslaví 83. narozeniny, se před několika lety musela vyrovnat se ztrátou sourozence. Po smrti bratra se ukázalo, že ten měl před slavnou sestrou spoustu tajemství. Jedno z nich znamená, že jej zpěvačka nemůže pohřbít na místě, kde by chtěla.
Některé titulky hlásí, že Evropu zasáhne hurikán Erin. Podle meteorologů je ale šance, že hurikán doputuje až ke starému kontinentu, víceméně nulová. Počasí v Česku by neměla ovlivnit ani tlaková níže, která je pozůstatkem hurikánu.
V Česku se v posledních letech na poli televizních talk show objevil konkurent pro stálice Jana Krause a Karla Šípa. Honza Dědek si vybojoval své místo na obrazovkách Primy a snaží se nestát na místě. Po poradě s odborníky se pro nové díly rozhodl opustit svou ikonickou image.
Rusko dělá podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského všechno možné, aby znemožnilo jeho schůzku s ruským protějškem Vladimirem Putinem, která by měla vést k ukončení války na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se totiž nechal slyšet, že Moskva na schůzce hlav obou států nepracuje.
Kriminalisté odhalili organizovanou skupinu, jejíž členové získávali peníze z dotačního programu, který podnikatelům kompenzoval pokles příjmů kvůli protipandemickým opatřením vlády. Škoda činí bezmála sto milionů korun, stíhány jsou více než tři desítky lidí, informovala policie.
Na tragicky zesnulou Helenu Zeťovou se rozhodně nezapomíná. V letních srpnových dnech ožil její facebookový profil, kde se objevil pozdrav do nebe od její maminky Alenky. Ve středu uplynulo od nešťastného úmrtí zpěvačky již osm měsíců.
Po relativně chladnějším víkendu, který právě začíná, se má v Česku znovu oteplit. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. Maximální teploty se opět dostanou až k třicítce.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítl spekulace o možné schůzce mezi šéfem Kremlu Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Americký prezident Donald Trump mezitím získal pochvalu od spojence Kremlu, běloruského lídra Alexandra Lukašenka, realita v terénu však naznačuje, že Putin nemá zájem na skutečném urovnání konfliktu.