Polsko stále čeká na novou koalici. Duda tají, koho pověří sestavením vlády

Lídr strany Polsko 2050, Szymon Holownia, uvedl, že prezident Duda naznačil, že první zasedání dolní komory parlamentu, zvané Sejm, pravděpodobně svolá až v poslední možné chvíli, a to s ohledem na to, že nechce zkracovat funkční období stávajícího Sejmu.

Tato informace byla zveřejněna po středečním jednání mezi prezidentem Dudou a Szymonem Holowniou, a prezident zatím neposkytl jméno svého kandidáta na post premiéra.

Andrzej Duda se během dvou dnů setkal s představiteli politických stran, které získaly křesla v parlamentu během nedávno konaných voleb. Lídři tří polských opozičních uskupení, která v nedávných volbách společně získala většinu v parlamentu, přitom opakovaně apelují, že jsou připraveni sestavit novou vládu. Podle agentury PAP to v úterý prohlásil lídr největší opoziční strany Občanská platforma (PO) Donald Tusk.

Dosud vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) sice ve volbách získala nejvíce hlasů, ale ne dost na to, aby měla v parlamentu většinu. Její šance na nalezení koaličního partnera hodnotí politologové jako mizivé.

PAP ve své zprávě dodala, že lídři tří opozičních uskupení, centristické Občanské koalice (KO), jejímž jádrem je Tuskova PO, středopravé koalice Třetí cesta (TD) - sdružující Polskou lidovou stranu (PSL) a stranu Polsko 2050 (PL2050) - a N levice (NL) začnou již během úterý pracovat na koaliční smlouvě.

Záměr vytvořit koalici oznámil Tusk v úterý dopoledne na půdě parlamentu spolu s dalšími opozičními lídry: Szymonem Holowniem (PL2050), Wladyslawem Kosiniakem-Kamyszem (PSL) a Wlodzimierzem Czarzastým (NL). Tusk jejich společné prohlášení označil za důležité v den, kdy polský prezident Andrzej Duda začínal konzultace se zástupci stran, které se ve volbách probojovaly do polského parlamentu.

Premiér Mateusz Morawiecki se již setkal s prezidentem Dudou, ačkoli vládní mluvčí označil tuto schůzku za "rutinní". Prezidentův poradce reagoval na spekulace médií, která naznačovala, že prezident plánuje pověřit Morawieckého úkolem sestavit novou vládu.

Poradce zdůraznil, že šlo o běžnou schůzku, která byla domluvena před volbami, a že se na ní hovořilo o prioritách polského předsednictví v Evropské unii, nikoliv o sestavování nové vlády.

Podle polské ústavy existují tři možné kroky po parlamentních volbách. Prvním krokem je svolání nového Sejmu a Senátu prezidentem do 30 dnů od voleb. Během prvního zasedání Sejmu musí dosavadní premiér podat demisi, kterou prezident přijme.

Odstupující vláda pokračuje ve svém úřadu až do jmenování nové vlády. Prezident poté nominuje nového premiéra, obvykle na základě politické většiny v parlamentu. Nový premiér následně navrhne nový kabinet prezidentovi, který jej jmenuje do 14 dnů od prvního zasedání Sejmu.

Nový premiér následně žádá Sejm o důvěru během dalších 14 dnů. Pokud vláda nedostane důvěru, iniciativa přechází na Sejm. V případě, že se nepodaří sestavit vládu ani na třetí pokus, prezident musí vyhlásit nové volby.

Tusk už dříve adresoval výzvu prezidentovi Andrzeji Dudovi, aby urychlil své rozhodnutí ohledně jmenování nové vlády. Podle Reuters uvedl, že "lidé čekají na první rozhodnutí, která následují po těchto volbách. Velmi bych pana prezidenta požádal, aby rychle a energicky jednal."

Tusk také zdůraznil vysokou účast ve volbách, která dosáhla více než 74 procent, což byla nejvyšší účast od pádu komunistického režimu v roce 1989.

Celkem se do Sejmu dostane pět politických uskupení. Právo a spravedlnost, které vládne v Polsku osm let, získalo 35,67 procent hlasů, zatímco Občanská koalice dosáhla 30,46 procent. Třetí cestu podpořilo více než 14,4 procent voličů, a čtvrté místo obsadila Nová levice s 8,55 procenty hlasů. Do parlamentu se také probojovala ultrapravicová Konfederace s 7,14 procenty hlasů.