Polský prezident Andrzej Duda by mohl svolat první zasedání nového parlamentu těsně před uplynutím zákonného termínu, který by měl být do 30 dní od konání voleb dne 15. října. V den ukončení konzultací s politickými stranami ohledně nové vlády o tom informovala agentura PAP.
Lídr strany Polsko 2050, Szymon Holownia, uvedl, že prezident Duda naznačil, že první zasedání dolní komory parlamentu, zvané Sejm, pravděpodobně svolá až v poslední možné chvíli, a to s ohledem na to, že nechce zkracovat funkční období stávajícího Sejmu.
Tato informace byla zveřejněna po středečním jednání mezi prezidentem Dudou a Szymonem Holowniou, a prezident zatím neposkytl jméno svého kandidáta na post premiéra.
Andrzej Duda se během dvou dnů setkal s představiteli politických stran, které získaly křesla v parlamentu během nedávno konaných voleb. Lídři tří polských opozičních uskupení, která v nedávných volbách společně získala většinu v parlamentu, přitom opakovaně apelují, že jsou připraveni sestavit novou vládu. Podle agentury PAP to v úterý prohlásil lídr největší opoziční strany Občanská platforma (PO) Donald Tusk.
Dosud vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) sice ve volbách získala nejvíce hlasů, ale ne dost na to, aby měla v parlamentu většinu. Její šance na nalezení koaličního partnera hodnotí politologové jako mizivé.
PAP ve své zprávě dodala, že lídři tří opozičních uskupení, centristické Občanské koalice (KO), jejímž jádrem je Tuskova PO, středopravé koalice Třetí cesta (TD) - sdružující Polskou lidovou stranu (PSL) a stranu Polsko 2050 (PL2050) - a N levice (NL) začnou již během úterý pracovat na koaliční smlouvě.
Záměr vytvořit koalici oznámil Tusk v úterý dopoledne na půdě parlamentu spolu s dalšími opozičními lídry: Szymonem Holowniem (PL2050), Wladyslawem Kosiniakem-Kamyszem (PSL) a Wlodzimierzem Czarzastým (NL). Tusk jejich společné prohlášení označil za důležité v den, kdy polský prezident Andrzej Duda začínal konzultace se zástupci stran, které se ve volbách probojovaly do polského parlamentu.
Premiér Mateusz Morawiecki se již setkal s prezidentem Dudou, ačkoli vládní mluvčí označil tuto schůzku za "rutinní". Prezidentův poradce reagoval na spekulace médií, která naznačovala, že prezident plánuje pověřit Morawieckého úkolem sestavit novou vládu.
Poradce zdůraznil, že šlo o běžnou schůzku, která byla domluvena před volbami, a že se na ní hovořilo o prioritách polského předsednictví v Evropské unii, nikoliv o sestavování nové vlády.
Podle polské ústavy existují tři možné kroky po parlamentních volbách. Prvním krokem je svolání nového Sejmu a Senátu prezidentem do 30 dnů od voleb. Během prvního zasedání Sejmu musí dosavadní premiér podat demisi, kterou prezident přijme.
Odstupující vláda pokračuje ve svém úřadu až do jmenování nové vlády. Prezident poté nominuje nového premiéra, obvykle na základě politické většiny v parlamentu. Nový premiér následně navrhne nový kabinet prezidentovi, který jej jmenuje do 14 dnů od prvního zasedání Sejmu.
Nový premiér následně žádá Sejm o důvěru během dalších 14 dnů. Pokud vláda nedostane důvěru, iniciativa přechází na Sejm. V případě, že se nepodaří sestavit vládu ani na třetí pokus, prezident musí vyhlásit nové volby.
Tusk už dříve adresoval výzvu prezidentovi Andrzeji Dudovi, aby urychlil své rozhodnutí ohledně jmenování nové vlády. Podle Reuters uvedl, že "lidé čekají na první rozhodnutí, která následují po těchto volbách. Velmi bych pana prezidenta požádal, aby rychle a energicky jednal."
Tusk také zdůraznil vysokou účast ve volbách, která dosáhla více než 74 procent, což byla nejvyšší účast od pádu komunistického režimu v roce 1989.
Celkem se do Sejmu dostane pět politických uskupení. Právo a spravedlnost, které vládne v Polsku osm let, získalo 35,67 procent hlasů, zatímco Občanská koalice dosáhla 30,46 procent. Třetí cestu podpořilo více než 14,4 procent voličů, a čtvrté místo obsadila Nová levice s 8,55 procenty hlasů. Do parlamentu se také probojovala ultrapravicová Konfederace s 7,14 procenty hlasů.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.