Pořízení vlastního bytu o ploše 70 metrů čtverečních vyšlo občana ČR loni na 13,3 průměrného hrubého ročního platu. Po nárůstu o 1,1 průměrného platu od roku 2020 se tak Česko řadí na pozici země s nejméně dostupným vlastním bydlením v Evropě. Předposlední je Slovensko, kde na koupi takového bytu občané vynaloží 12,8 průměrného hrubého ročního platu, vyplývá z výsledků studie Deloitte Property Index 2022, kterou má ČTK k dispozici.
"Ve srovnání vybraných evropských metropolí je na tom hůře než Praha, kde získání vlastního bydlení vychází na 15,3 průměrného hrubého ročního platu, jen Amsterodam. Nizozemci za byty ve svém hlavním městě vydají 17,7 průměrného platu. Nejméně takových platů, 6,8, stojí bydlení v Oslu,” uvedl vedoucí partner ve finančním poradenství Deloitte Miroslav Linhart.
Průměrná transakční cena nových bytů vzrostla v 18 z 21 analyzovaných zemí. Nejintenzivnější nárůst zaznamenalo Maďarsko, o 24 procent. V ČR byl nárůst 14,4 procenta, tedy čtvrtý nejvyšší. Pokles byl v Lotyšsku (minus 1,3 procenta), Slovinsku (minus 3,8 procenta) a Španělsku (minus 8,5 procenta). Průměrná transakční cena nových bytů v Česku za loňský rok činí 3342 eur (81.929 Kč) za m2. Nejvyšší je ve Velké Británii, 4905 eur/m2, nejnižší v Bosně a Hercegovině, 974 eur/m2.
Nejdražší město je opět Paříž, kde se transakční cena nových bytů pohybuje kolem 13.500 eur/m2 (330.952 Kč). Vysoké průměrné transakční ceny jsou také v Mnichově, Londýně, Oslu, Frankfurtu a Amsterodamu. Nejnižší průměrné transakční ceny nabízejí Varna (885 eur/m2), a Burgas (900 eur/m2) v Bulharsku. Největší meziroční růst cen zaznamenaly Košice, a to o 38,2 procenta. Daleko nebylo ani Brno s 22,4 procenta a Praha, ve které průměrná transakční cena za nový byt vzrostla o 20,1 procenta, upozornil expert na nemovitostní trh v Deloitte Petr Hána.
Při porovnání měst vůči jejich národnímu průměru má největší rozdíl v průměrné transakční ceně nového bytu Lisabon, a to o více než 300 procent. Nejnižší ceny proti svému národnímu průměru nabízí ze všech ve studii zastoupených evropských měst Ostrava, kde se dá nový byt pořídit za 58 procent průměrné ceny v celé republice. Při pohledu na hlavní města v regionu střední a východní Evropy je vidět, že cenové hladiny transakčních cen se pohybují o 20 až 40 procent výše, než je národní průměr.
Po zpomalení zapříčiněném hospodářským poklesem vyvolaným pandemií nabral evropský realitní trh dech a ceny nemovitostí ve většině zemí rychle rostly. "Klíčovou vlastností českého realitního trhu byla slabá nabídka nemovitostí. Pro následující rok se očekává, že ceny nemovitostí v ČR stejně jako ve většině analyzovaných evropských států porostou, i když o něco mírnějším tempem,” odhadl Jakub Leško z realitního týmu Deloitte.
Vysoké ceny nemovitostí nahrávají nájemnímu bydlení. Nejdražší nájem je v Paříži, průměrně činí 29,1 eura/m2 (713,4 Kč) měsíčně. Nad 20 eur/m2 také zaplatí nájemníci v Oslu, Londýně, Amsterdamu, Trondheimu, Barceloně, Kodani, Lublani a Bergenu. Ve střední Evropě je nejdražší průměrné nájemné ve Varšavě (17,9 eura/m2). Následuje Bratislava, kde cena 11,6 eura/m2 převyšuje pražských 11,3 eura/m2 (277 Kč). Měsíční nájem v Brně vychází na 10,1 eur/m2 (247,6 Kč) a v Ostravě na 6,8 eura/m2 (166,7 Kč). Ze zastoupených měst nabízí nižší nájem jen rumunský Brašov, slovinské Celje a bulharská města Sofie, Varna a Burgas.
Během uplynulého roku bylo v ČR dokončeno 34.200 bytů. V přepočtu to vychází na 3,25 bytu na 1000 obyvatel. Největší poměr mezi dokončenými byty a počtem obyvatel byl ve Francii, a to 6,95 bytu na 1000 obyvatel. Na 471.000 postavených bytů rovněž znamená, že jich Francie postavila nejvíce ze všech analyzovaných zemí. Nejméně nových bytů, jak celkem, tak při přepočtu na obyvatele, postavila Bosna a Hercegovina. Bylo jich 2600, což je 0,8 bytu na 1000 obyvatel.
Součástí studie byly hypotéky a jejich průměrné úrokové sazby. Podobně jako v předchozích vydáních Property Indexu byly s ohledem na hypotéky nejvíce zadlužené domácnosti v zemích západní a severní Evropy, Nizozemsku, Norsku a Dánsku. Nejvyšší průměrná úroková sazba hypoték byla v roce 2021 v Polsku (4,7 procenta). Nejnižší úrokovou sazbu, 0,8 procenta, zaznamenalo Portugalsko. Průměrná úroková sazba v Česku byla společně s Rumunskem čtvrtá nejvyšší, a to 3,0 procenta.
První hosté již dorazili do Karlových Varů, kde dnes odstartuje 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Poprvé po letech bude bez dlouholetého prezidenta akce Jiřího Bartošky, který na začátku května ve věku 78 let zemřel. Jiná z každoročních tváří festivalu už je na místě.
Části České republiky dnes kolem poledne postihl masivní výpadek elektrické energie. Nejvíce zasáhl hlavní město Prahu, kde přestaly fungovat tramvaje, metro, semafory, ale také platební terminály a bankomaty. Bez proudu se ocitla část centra i okrajových čtvrtí. Problémy se objevily i v řadě dalších krajů. Odpoledne postupně elektřina ve většina částí Česka naskočila, rozjely se vlaky i hromadná doprava.
Hollywood zasáhla smutná zpráva. Ve věku 67 let zemřel americký herec Michael Madsen, jehož nejvíce proslavily role ve filmech slavného režiséra Quentina Tarantina.
Poprvé od května se v Česku řeší, jak jsou otevřené obchody. Můžete být v klidu, dnes nakoupíte ještě bez jakýchkoliv problémů. Tentokrát se to ale sešlo tak, že oba červencové svátky vycházejí na víkend. O to větší je nejistota ohledně otevírací doby.
Několik dní na svobodě už je Leo Beránek, rapper, kterého předtím, než skončil na dlouhá léta za mřížemi, proslavila jedna z televizních reality show. Co bude dělat po návratu do běžného života? Sám Beránek nabídl odpověď.
Českou horolezeckou obec zasáhla tragédie. Ve věku 46 let zahynula horolezkyně Klára Kolouchová, první Češka, která zdolala nejvyšší horu světa Mount Everest. Osudným se jí stal pád při výstupu na devátý nejvyšší světový vrchol Nanga Parbat.
Jen krátce předtím, než uplynou tři měsíce od smrti všemi obdivované Anny Slováčkové, si lidé dělali obavy o jejího otce Felixe Slováčka. Toho totiž potkala náhlá zdravotní příhoda na palubě letadla.
O víkendu nás opět čeká tropické počasí. Podle ČHMÚ.cz denní maxima překonají třicítky.
Napětí uvnitř britské královské rodiny podle nejnovějších odhalení předcházelo svatbě prince Harryho a Meghan Markle v roce 2018. Podle královské biografky Sally Bedell Smith byla Meghan některými členy dvora označována za „panovačnou“ poté, co odmítla návrhy zkušené organizátorky společenských akcí, Lady Elizabeth Ansonové, která měla pomoci se svatebními přípravami. Když byla Meghan dotázána na roli prince Harryho v přípravách, měla údajně suše odpovědět: „On bude psát z Afriky.“
Jennifer Lopez a Ben Affleck se rozhodli stáhnout svou bývalou společnou rezidenci v Beverly Hills z realitního trhu poté, co se jim více než rok nedařilo najít kupce. Rozhodnutí přišlo krátce po finálním ukončení jejich manželství, které trvalo dva roky a bylo oficiálně rozvedeno letos v lednu.
Herec Orlando Bloom naznačil své emocionální rozpoložení po nedávném rozchodu s popovou hvězdou Katy Perry. Na svém Instagramu sdílel sérii citátů slavného švýcarského psychiatra Carla Junga, které naznačují pocity osamělosti a smutku. Mezi citáty se objevilo například: „Osamělost nevzniká z nedostatku lidí kolem nás, ale z neschopnosti sdílet to, co je pro nás důležité,“ či „Ani šťastný život se neobejde bez určité míry temnoty.“
Britský princ Harry údajně nabídl králi Karlovi symbolickou „olivovou ratolest“ – pozvání na Hry Invictus, které se v roce 2027 uskuteční v Birminghamu. Pokud by monarcha nabídku přijal, podle královského experta by to mohlo znamenat mnohem víc než jen jednorázové gesto smíření. Richard Fitzwilliams pro Daily Express uvedl, že v takovém případě by princ Harry a Meghan Markleová velmi pravděpodobně požadovali jednu klíčovou věc: veřejné zviditelnění a společné fotografování.