Poslanci na výročí invaze schválili změny v podporách ukrajinských uprchlíků

Úpravy zavede vládní novela zákonů zvaných lex Ukrajina, kterou dnes schválila Sněmovna hlasy téměř všech přítomných poslanců. Změny mají podle kabinetu zvýšit podíl Ukrajinců na hrazení životních nákladů a přispět k jejich začlenění do společnosti.

Už od dubna předloha převede asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na ministerstvo vnitra. Uzákoní navíc evidenci všech pracovních dohod ukrajinských běženců. Opoziční hnutí ANO prosadilo vyškrtnutí ustanovení, která měla rozšířit možnosti získání kvalifikace logopeda kvůli růstu poptávky po těchto službách v souvislosti s přílivem dětských uprchlíků. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se k pozměňovacímu návrhu postavil kladně, sociální výbor se na stanovisku neshodl. Podle poslanců ANO by rozšíření možnosti získání kvalifikace logopeda vedlo ke "snížení nároků na výkon profese". Předlohu nyní dostane k projednání Senát.

Nárok na humanitární dávku a její výše se budou podle novely odvíjet prvních pět měsíců od udělení dočasné ochrany od životního minima. Po této době budou nárok a výše dávky navázány na existenční minimum s výjimkou lidí, kteří například kvůli věku, péči o malé dítě, invaliditě nebo studiu nemohou pracovat. Při posuzování nároku na dávku a její výši budou úřady vycházet z příjmů žadatele v Česku i v cizině a z jeho majetkových poměrů, které Sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců výslovně omezila na Českou republiku. Nadále bude ale možné i čestné prohlášení.

Jurečka mluvil o "lepších a férovějších" podmínkách kontroly. Poslanec Igor Hendrych (ANO) ale k možnosti zjišťování stavu bankovních účtů Ukrajinců podotkl, že je nyní vzhledem k bankovnímu tajemství "v bodě nula".

Roli ve výši dávky budou hrát také započitatelné náklady na bydlení, které vymezí vláda. Souvisí to s tím, že možnost příspěvku pro solidární domácnost novela zachová jen pro případy, v nichž lidé ubytovávají běžence u sebe doma. Stát už nemá posílat peníze těm poskytovatelům ubytování, kteří Ukrajincům dali k obývání celý byt. Běženci si mají náklady hradit sami.

V současnosti činí měsíční humanitární dávka prvního půl roku 5000 korun na osobu, následně odpovídá životnímu minimu. Úřady zjišťují od druhého měsíce sociální, příjmovou a majetkovou situaci žadatele. Nově by podle předběžných výpočtů v důvodové zprávě představovala měsíční dávka pro matku s příjmy 20.000 korun a dvěma dětmi staršími deseti let za první měsíc 3840 korun. Matce se stejným příjmem a dvěma dětmi do deseti let by stát po půl roce vyplácel 3506 korun. V obou případech se předpokládají započitatelné náklady na bydlení 12.000 korun. Matka s příjmem 15.000 korun a pětiletým dítětem pobývající v Česku delší dobu a bydlící na ubytovně se započitatelnými náklady 7200 korun by pobírala 550 korun.

Novela také omezí dobu bydlení běženců v bezplatném nouzovém ubytování. Taková obydlí budou moci využívat nejvýše 150 dnů, výjimku dostanou takzvané zranitelné osoby. Za vyčerpání hrazené lhůty se bude pokládat podle předlohy odmítnutí nabídnutého ubytování nebo jeho opuštění na víc než deset dnů bez vědomí provozovatele. Poslanci ANO vyjadřovali obavy z toho, že pro Ukrajince nebude dost jiných bytů. Sněmovna odmítla jejich doprovodné usnesení, v němž by vyzvalo ministerstvo pro místní rozvoj k přípravě opatření ke zvýšení dostupnosti nájemního a družstevního bydlení.

Státnímu fondu podpory investic předloha umožní finančně podpořit poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu lidem s dočasnou ochranou. Půjde například o drobné investice k odstranění závad, které brání pronájmu bytu.