Poslanci se sejdou v pondělí odpoledne na ustavující schůzi nově zvolené Sněmovny

V čele Sněmovny stane s největší pravděpodobností předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Složitější by mohla být volba místopředsedů, když se zástupci obou koalic kriticky staví k jednomu ze dvou nominantů hnutí ANO, někdejšímu předsedovi dolní komory Radku Vondráčkovi. Nelibost hnutí SPD zase vzbuzuje skutečnost, že ve sněmovním vedení nemá mít podle plánů koalic žádného zástupce. SPD má přitom početnější poslanecký klub než TOP 09 a Piráti.

Pětice klubů obou koalic má ve Sněmovně většinu 108 ze 200 poslanců. Pro účely uspořádání dolní komory vytvořily tyto kluby dva bloky. Nejpočetnějším klubem o 72 poslancích disponuje dosud vládní ANO. SPD zastupuje 20 poslanců.

Při první schůzi budou poslanci sedět v lavicích hlavního zasedacího sálu v abecedním pořadí. Návrh zasedacího pořádku podle příslušnosti k jednotlivým klubům bude plénum schvalovat až na další schůzi. Nadcházející schůzi svolal v souladu se zákonem Vondráček, který ji také bude do zvolení nového předsedy řídit. V úvodu schůze proto nejprve složí slib on a pak zbývající poslanci. Pondělní část první schůze by mohla trvat poměrně krátkou dobu. Vedle slibu poslanci mimo jiné vyslechnou zprávu o ustavení volební komise a projednají návrh na zřízení mandátového a imunitního výboru.

Volba vedení Sněmovny přijde na řadu až při pokračování schůze, pravděpodobně ve středu. V tajné volbě předsedy by měla být Pekarová Adamová jedinou adeptkou. Ještě před touto volbou by měli poslanci potvrdit předsedu mandátového a imunitního výboru, kterého ale před tím, patrně v úterý, zvolí samotní členové.

Po volbě předsedy plénum rozhodne, kolik bude místopředsedů dolní komory. Podle plánů sněmovní většiny by jich mělo být šest, tedy o jednoho víc než v minulém volebním období. Očekává se, že už v prvním kole tajné volby uspějí kandidáti stran obou koalic Jan Skopeček (ODS), Věra Kovářová (STAN), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Olga Richterová (Piráti) a také nominantka ANO Jana Mračková Vildumetzová.

Samotné volbě ale může předcházet debata kvůli postoji sněmovní většiny k nominaci Vondráčka a ke snaze SPD o zastoupení ve sněmovním vedení. Naposledy zástupci koalic kritizovali Vondráčka v souvislosti s jeho návštěvou hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana. Nevoli v minulosti vzbudilo také zveřejněné video, které Vondráčka zachycovalo při večírku v jednacím sále, jak na předsednickém pultu hraje na kytaru a zpívá. Hnutí ANO na Vondráčkově nominaci nyní ale trvá. Předsedkyně frakce Alena Schillerová však připustila, že klub by byl v budoucnu schopen "vygenerovat další osobnosti".

V případě SPD představitelé sněmovní většiny uvádějí, že extremistická strana by v předsednictvu mít zastoupení neměla. Předseda hnutí Tomio Okamura označil postup koalic za diskriminační, když nerespektuje vůli voličů.

Pokud plénum v tajné dvoukolové volbě některé z místopředsednických pozic neobsadí, na další schůzi by se konala volba nová. Opakovala by se situace ze začátku minulého volebního období. Tehdy poslanci zvolili nominanta ODS Petra Fialu místopředsedou Sněmovny až na třetí pokus. Nyní je Fiala koaličním kandidátem na nového premiéra.

Po volbě místopředsedů, byť by v některých případech nemusela být úspěšná, poslanci zřídí další výbory a stanoví počty jejich členů. Půjde o jeden z posledních bodů ustavující schůze. Po jejím ukončení podá demisi nynější vláda ANO a ČSSD vedená Andrejem Babišem (ANO).