Poslanci začnou řešit rozpočet, vyjádřit se k němu přijde i prezident

Poslanci budou v úvodním kole schvalovat příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. K rozpočtu se ve Sněmovně tradičně vyjádří prezident Miloš Zeman

Česko hospodaří od ledna v rozpočtovém provizoriu. V jeho rámci dostávají jednotlivé kapitoly státního rozpočtu v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Vláda předpokládá, že tento stav potrvá nejpozději do konce března.

Vzhledem k tomu, že vládní koalice složená z ODS, TOP 09, KDU-ČSL, PIrátů a Starostů má ve Sněmovně většinu 108 hlasů, dá se očekávat, že svůj první státní rozpočet prosadí. Již ve středu doporučil sněmovní rozpočtový výbor Sněmovně schválit základní parametry rozpočtu.

Sněmovna projedná rozpočet na zvláštní schůzi, aby debatu neohrožovaly obstrukce opozice, která se v tomto týdnu snaží zablokovat schválení novely pandemického zákona. Novelu zamítl Senát a sněmovní většina v noci na dnešek rozhodla, že ve schvalování pandemické novely bude pokračovat v pátek po poledni.

Zhruba v 10:00 se očekává vystoupení prezidenta. Zeman v minulosti do Sněmovny chodil při příležitosti prvního čtení návrhu rozpočtu. Většinou rozpočet podpořil, ale kritizoval plýtvání penězi a přimlouval se za rušení daňových výjimek, které by přineslo miliardy navíc do státního rozpočtu. Kladl důraz na dostatečný objem peněz na investice.

Pokud Sněmovna v prvním čtení schválí základní parametry rozpočtu, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání, už tyto údaje nebude moci měnit. Poslanci a výbory budou moci navrhovat pouze přesuny uvnitř rozpočtu.

Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy. Návrh rozpočtu vychází z toho, že růst ekonomiky zrychlí letos na 3,1 procenta z loňských 2,9 procenta. Vláda uvádí, že budoucí vývoj ekonomiky zatěžuje řada rizik, která v úhrnu znamenají vychýlení růstu směrem dolů, uvádí materiál. Na zpomalování růstu ekonomiky budou mít vliv pokračující problémy v globálních dodavatelských řetězcích, stejně jako vyšší, potažmo déle trvající inflační tlaky. Téměř ve všech odvětvích ekonomiky přetrvává nedostatek pracovníků.

Průměrná roční inflace by měla stoupnout na 8,5 procenta. Právě růst cen, který bude mít dopad na životní náklady domácností, má podle předpokladů vlády tlumit dynamiku růstu ekonomiky. S pokračujícím růstem ekonomiky však vláda současně očekává pokles nezaměstnanosti.

Návrh rozpočtu také předpokládá, že stát proti loňsku zřídí o 6610 míst víc, a bude tak zaměstnávat téměř 489.000 lidí. Na platy státních zaměstnanců je vyčleněno téměř 246 miliard korun. Je to ale méně, než předpokládal původní návrh Babišovy vlády.

Ministerstvo financí v materiálu pro jednání vlády vyčíslilo úspory na platech státních zaměstnanců na 8,8 miliardy korun. Úspory se týkají provozních výdajů státu, jako jsou energie, nájmy nebo nákup služeb za 13 miliard korun. Další úspory v rozpočtu se týkají běžných výdajů nebo snížení kapitálových výdajů, tedy investic, které nebyly připravené a nešlo by je letos uskutečnit.

Návrh dále počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Úsporu ministerstvo financí vyčíslilo na 14 miliard korun, je tak mezi plánovanými škrty nejvyšší. Tyto škrty ale kritizují například krajské nemocnice, odbory i Česká lékařská komora. Podle Asociace českých a moravských nemocnic to vnese nestabilitu do příjmů veřejného zdravotního pojištění.