Poslanci schválili delší platnost nižší sazby daně u nafty

Rozpočty státu a Státního fondu dopravní infrastruktury letos přijdou podle důvodové zprávy dohromady o 2,5 miliardy korun a příští rok o 9,6 miliardy Kč.

Předlohu, aby platila, ještě musí projednat Senát a podepsat prezident. Senátoři ji posoudí v úterý odpoledne. Může tedy být účinná včas.

Benzinu se nynější novela o spotřebních daních netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 Kč na litr od letošního října. U nafty podle předlohy dál zůstane sazba 8,45 Kč z litru místo 9,95 koruny.

Ve Sněmovně hlasovali pro novelu všichni poslanci z koaličních i opozičních stran s výjimkou vládních Pirátů. Kromě nich se podle listiny sice zdrželi hlasování i lídr SPD Tomio Okamura a předseda frakce tohoto hnutí Radim Fiala, oba posléze ale uvedli, že byli pro.

"Důvod není vysoká cena nafty, ale konkurenční prostředí," řekl k prodloužení platnosti nižší sazby u nafty ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Největšími konkurenty českých dopravců, zejména menších, jsou podle něho dopravci z Polska, Slovenska, Maďarska a z Rumunska. V konečných cenách, po započtení daně z přidané hodnoty, může jít podle Stanjury o úsporu až 1,8 koruny na litr. "Právě o tolik by od října vzrostly ceny na čerpacích stanicích, kdybychom snížení daně neprodloužili," sdělil v tiskové zprávě. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) ponechání nižší sazby pomůže i individuálním motoristům s dieselovými vozy, a také zejména veřejné dopravě, jež je z velké části závislá na naftě.

Předsedkyně frakce opozičního ANO Alena Schillerová k předloze uvedla, že neurazí, ale ani nenadchne. Poslanec SPD Jan Hrnčíř pak nabádal kabinet ke snížení daně z přidané hodnoty u pohonných hmot, když nyní jsou zařazeny do nejvyšší ze tří existujících sazeb. "To byste pomohli občanům, to byste pomohli živnostníkům," uvedl.

Nižší daň na benzin i na motorovou naftu začala v Česku platit od června. Opatřením, původně přijatým na čtyři měsíce, vláda reagovala na prudké zdražení pohonných hmot, které podle tehdejších vyjádření analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu.

"Tím, že nedojde k avizovanému opětovnému nárůstu sazby daně z motorové nafty, nebude z tohoto titulu vytvářen tlak na další nárůst nákladů podnikatelských subjektů a dotčených domácností," stojí ve zdůvodnění nynější novely. Výše daně u nafty se bude podle důvodové zprávy nadále pohybovat mírně nad minimem, které stanovuje evropská směrnice o zdanění energií.

Předloha s ohledem na evropskou směrnici také ponechává výši vratky části spotřební daně z motorové nafty využité v části zemědělské prvovýroby na 7,3 Kč na litr. Na 8,5 koruny z litru se vrátí takzvaná zelená nafta podle novely od ledna 2024.

Pohonné hmoty v uplynulém týdnu dál zlevňovaly. Ve středu se benzin Natural 95 prodával podle údajů společnosti CCS v průměru za 39,09 koruny za litr, před týdnem byl o 1,18 koruny dražší. U nafty nebyl pokles tak razantní, za týden zlevnila o 51 haléřů na 44,70 koruny za litr. Nynější, zhruba pětikorunový rozdíl cen mezi benzinem a naftou podle analytiků klesne začátkem října, kdy přestane platit současné snížení spotřební daně na benzin. Důvodem rozdílu zůstává podle analytiků zvýšená výroba topných olejů v rafineriích, která omezuje nabídku nafty na trhu.