Ruská Ústřední volební komise v sobotu odmítla zaregistrovat prezidentskou kandidátku Jekatěrinu Duncovovou, která propaguje vizi "mírového" a demokratického Ruska. Uvedl to server Rádia Svobodná Evropa.
Komise zdůvodnila své zamítavé stanovisko údajnými "chybami v dokumentech" potřebných pro zaregistrování kandidatury, které bývalá nezávislá novinářka a komunální politička Duncovová předala 20. prosince.
Odmítla proto její kandidaturu jednohlasně, uvedla šéfka komise Ella Pamfilovová. Po zamítavém rozhodnutí nemůže začít ani získávat podpisy na podporu své kandidatury. O prezidentský úřad se chtěla ucházet jako nezávislá kandidátka.
"Jste mladá žena, všechno máte před sebou," řekla Pamfilovová Duncovové při oznámení rozhodnutí komise. Dodala, že o zaregistrování prezidentské kandidatury požádalo již 29 uchazečů.
Duncovová, regionální zákonodárkyně, prosazuje svou vizi "humánního" Ruska, které je "mírové, přátelské a ochotné spolupracovat s každým na základě respektu." Pokud by byla schválena jako nezávislá kandidátka, musela by získat 300 000 podpisů z alespoň 40 ruských regionů.
Kandidovat chce i úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který podle očekávání svůj post bez problémů obhájí a post hlavy státu bude zastávat v pořadí již páté funkční období.
Svého kandidáta do voleb staví i Kremlu nakloněná Liberálně demokratická strana Ruska, jejímž prezidentským kandidátem bude bývalý vyjednavač pro ukrajinský konflikt Leonid Sluckij. Sluckij uvedl, že jeho kandidatura Putinovi "hlasy neubere".
Vlivný opoziční politik Alexej Navalnyj nemohl v prezidentských volbách kandidovat už v roce 2018 - a to kvůli dřívějšímu obvinění z podvodu, které bylo podle jeho spojenců politicky motivováno.
Podle volebního zákona zájemci o kandidaturu v prezidentských volbách musí podat přihlášky do 27. prosince, následně budou muset sesbírat tisíce podpisů, aby si zajistily místo na hlasovacím lístku.
Oficiálním termínem prezidentských voleb v Rusku je 17. březen, ale hlasovat bude možné tři dny, počínaje 15. březnem. Volit se bude i ve čtyřech ukrajinských oblastech částečně okupovaných ruskými jednotkami i na Krymském poloostrově, který Rusko protiprávně anektovalo v roce 2014.
Ruská tisková agentura RIA podle Reuters citovala Andreje Turčaka, tajemníka generální rady prokremelské vládnoucí strany Jednotné Rusko, podle kterého se Putin nebude ucházet o znovuzvolení jako kandidát této strany.
Skupina složená z více než 700 politiků a osobností ze sportovního a kulturního světa se v sobotu sešla v Moskvě a jednomyslně podpořila Putinovu nominaci jako nezávislého kandidáta.
Předseda strany Spravedlivé Rusko - Za pravdu Sergej Mironov uvedl, že šéf Kremlu půjde do voleb jako nezávislý kandidát. V této souvislosti se podle Mironova plánuje sběr podpisů na podporu Putina.
Zdroje, které se pro Reuters vyjadřovaly pod podmínkou anonymity, už dříve uvedly, že Putin se rozhodl opět kandidovat a že jeho poradci se již připravují na kampaň a volby. Kampaň je přitom jen formalitou, stejně jako samotné volby. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že se v Rusku těší podpoře 80 procent voličů.
S podporou ruského státu a jeho médií a při absenci veřejně známých soupeřů téměř jistě zvítězí, píše Reuters. "Svět, na který se díváme, je velmi nebezpečný," citovala agentura jeden z nejmenovaných zdrojů, obeznámených s děním v Kremlu.
Ve volbách sice Putin nebude čelit žádnému reálnému soupeři, bývalý agent KGB má však před sebou největší výzvy, jakým šéf Kremlu čelil od rozpadu Sovětského svazu před více než 30 lety. Válka na Ukrajině totiž vyvolala nejhorší konfrontaci s Západem od kubánské raketové krize z roku 1962.
Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj tvrdí, že Putin nasměroval Rusko do slepé uličky vedoucí k záhubě a že vybudoval křehký systém zkorumpovaných posluhovačů, kteří v konečném důsledku vytvářejí spíše chaos než stabilitu.
"Rusko jde směrem dozadu," řekl v červenci pro Reuters Oleg Orlov, jeden z nejuznávanějších bojovníků za lidská práva v Rusku. "Opustili jsme komunistickou totalitu, ale teď jsme se vrátili k jinému druhu totality," dodal.
Jiří Mádl slavil se svým filmem Vlny úspěch nejen u diváků, ale i u odborníků. Ti snímek poslali do boje o Oscara, zároveň ho v Česku ocenili vítězstvím v několika kategoriích Českého lva. Ještě lépe si nakonec film vedl u sousedů na Slovensku.
Pracovat, aby člověk přišel na jiné myšlenky. Takové motto má zřejmě i Felix Slováček, který se již téměř dva týdny vyrovnává se smrtí dcery Aničky. Nehraje si přitom na hrdinu a přiznává, že je to pro něj velmi složité období.
Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu.
Šéf diplomacie reagoval na ukrajinské straně jako první na ruský návrh velikonočního příměří. Andrij Sybiha neprozradil, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím.
Jeden z evropských králů dorazí v květnu do Česka. Pražský hrad ve čtvrtek prozradil, který z panovníků ze starého kontinentu přijal pozvání prezidenta Petra Pavla. Hrad také sdělil první podrobnosti o programu této návštěvy.
Zpěvák s poškozeným sluchem, to je velmi nepříjemná diagnóza. Náhlé problémy Dana Bárty vedly populární kapelu J.A.R. k odložení dvou pražských koncertů v uplynulých dnech. Fanoušci už si ale mohou do kalendářů zaznamenat náhradní termíny.
Dění kolem pohřbu babičky opět odhaluje velké spory mezi Ornellou Koktovou a její matkou Monikou Binias. Prvně jmenovaná zakázala matce, aby na smuteční obřad chodila. Ostrá protireakce se dala čekat a přišla.
Problémy s medvědy na sousedním Slovensku neberou konce. V pátek došlo k dalšímu útoku šelmy na člověka, který oproti případu ze závěru března naštěstí neskončil tragicky. Napadený muž skončil se zraněním v nemocnici.
Největší událostí probíhajícího týdne bylo úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou, která do první dubnové neděle statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smuteční obřad probíhal za zavřenými dveřmi. Jaký byl očima Marty Jandové?
Američané tlačí především na Kyjev a na Evropu, nikoliv na Rusko, tvrdí evropští diplomaté, kteří se zúčastnili jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Právě šéf americké diplomacie vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou proběhlo na její přání za zavřenými dveřmi. A rodiče respektují i další pokyny zesnulé. Fanoušky například zajímá, jak to bude s místem posledního odpočinku. Felix Slováček má pro příznivce milované dcery dobrou zprávu.
Americký prezident Donald Trump bagatelizoval varování šéfa diplomacie Marca Rubia, který naznačil, že Washingtonu dochází trpělivost při jednáních o míru na Ukrajině. Trump nicméně zcela nevyloučil, že by Američané mohli mírové snahy v budoucnu ukončit, pokud nepřinesou kýžený výsledek.