Práci v Česku si našlo přes 101.000 ukrajinských uprchlíků, kteří do ČR utekli před ruskou invazí. Na twitteru to dnes uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Údaj podle něj vychází z informací, které má úřad práce od zaměstnavatelů. Podle zveřejněných statistik úřadu práce mělo na konci července v ČR celkem zaměstnání přes 248.900 lidí z Ukrajiny. Je to zhruba o 39.300 víc než na konci února. Přibylo zaměstnaných ukrajinských žen, počet mužů se nezměnil.
Za necelý půlrok trvání ruské invaze na Ukrajinu získalo v Česku víza k ochraně 409.363 lidí. Z nich víc než třetinu tvoří děti. Z dospělých je pak 72 procent žen. Cizinecké policii se nahlásilo 408.185 příchozích. Podle dat ze zápisů do škol jich ale v Česku zůstává méně než 300.000. S vízem k ochraně mohou lidé získat práci volně bez překážek, povolení nepotřebují. Zaměstnavatelé musí jejich přijetí jako u jiných cizinců ale nahlásit. Týká se to zaměstnání i práce na dohodu.
"Přes 101.000 ukrajinských občanů, kteří do České republiky uprchli před ruskou agresí, si již u nás našlo práci. Vyplývá to z informací od zaměstnavatelů, které má k dispozici Úřad práce ČR. Většinou se jedná o dlouhodobě neobsazená místa," uvedlo dnes ministerstvo. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív poukazoval na to, že má ČR nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU a tuzemský pracovní trh stále shání přes 250.000 pracovníků.
V únoru evidovaly úřady práce v Česku 209.658 zaměstnaných z Ukrajiny. Žen bylo 86.870 a mužů 122.788. S povolením pracovalo 49.393 lidí, se zaměstnaneckou kartou 78.805 a s modrou kartou pro vysoce kvalifikované 212. Zbývajících 86.248 lidí povolení mít nemuselo a hlásili je zaměstnavatelé. Úřad tak zaznamenal 44.157 Ukrajinek a 42.091 Ukrajinců. V červenci podle statistiky mělo v ČR zaměstnání 248.920 lidí z Ukrajiny. Žen bylo 126.308 a mužů 122.612. S povolením pracovalo 5539 osob, se zaměstnaneckou kartou 76.866 a s modrou kartou 225. Povolení nepotřebovalo 166.236 ukrajinských sil, a to 100.406 žen a 65.830 mužů.
Podle ministerstva se část pracovníků po začátku války vrátila do vlasti, nově se pak do Česka dostaly hlavně ženy s dětmi. Statistiky naznačují, že možnosti pracovat bez povolení mohli využít i lidé, kteří už dřív v ČR s povolením pracovali. Jako občané Ukrajiny mohou získat vízum k ochraně.
Náměstkyně ministerstva práce pro zaměstnanost Kateřina Štěpánková už dřív poslancům řekla, že v červnu zhruba 45 procent uprchlíků mělo pracovní smlouvu a 55 procent pracovalo na dohodu. Postupně začalo víc přibývat smluv. Podle výsledků dubnového průzkumu zaměstnavatelé měli zájem o zaměstnávání na dobu neurčitou, lidé ale hledali spíš krátkodobější úvazek kvůli případnému návratu domů.
V červenci nezaměstnanost stoupla na 3,3 procenta z červnových 3,1 procenta. Pracovní místo si přes úřad práce hledalo přes 240.000 lidí. Na jedno volné místo připadá v Česku v průměru 0,8 uchazeče. Loni v červenci činil podíl nezaměstnaných 3,7 procenta.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na začátku července oznámil, že od zahájení ruské invaze 24. února odešlo z Ukrajiny 8,8 milionu lidí a 3,3 milionu se zase na Ukrajinu vrátilo. V různých evropských zemích zůstalo podle úřadu 5,6 milionu běženců z Ukrajiny. Většina uprchlíků zamířila do Polska. Podle polské pohraniční stráže do země přišlo za dobu války skoro 5,4 milionu lidí z Ukrajiny, ale více než 3,5 milionu lidí mezitím odcestovalo zpět na Ukrajinu.
Náměstek polského ministra rodiny a sociální politiky Stanislaw Szwed v úterý informoval novináře, že skoro 390.000 Ukrajinců a Ukrajinek bylo v Polsku zaměstnáno prostřednictvím nové procedury, která má uprchlíkům z Ukrajiny usnadnit nalezení práce. "Hlavně jsou to ženy, matky. Nepotřebují žádné povolení, stačí jen informovat okresní úřad práce, že daná osoba pracuje," řekl náměstek.
Legálně je nyní v Polsku zaměstnáno více než 770.000 ukrajinských občanů, dodal Szwed. Údaj zahrnuje i Ukrajince pracující v Polsku již před válkou. Do Polska kvůli válce přijíždí více žen a dětí než mužů z Ukrajiny, což poznamenalo pracovní trh. Podle Szweda ale míra nezaměstnanosti v Polsku s 4,9 procenta patří k nejnižším v unii.
Českou hereckou obcí otřásla během svátečního čtvrtečního dne zpráva z nejsmutnějších. Ve vysílání České televize projevila velké emoce Iva Janžurová, kterou zasáhlo úmrtí Jiřího Bartošky.
Ivana Gottová se od podzimu 2019 vzorně stará o odkaz zesnulého manžela, slavného zpěváka Karla Gotta. Aktuálním projektem je muzeum ve Slavíkově vile na pražské Bertramce. To už mělo být přístupné veřejnosti, ale stále to tak není. Řeší se totiž problémy s financováním.
Leoš Mareš musí v posledních dnech vysvětlovat své vztahy se ženami. Objevily se totiž spekulace o jeho údajném vztahu s asistentkou, které moderátor odrazil. Teď se ale začalo řešit vyjádření jeho tchyně. Co pronesla paní Helena?
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.