PŘEHLED: Nejdůležitější milníky čtvrté vlády Angely Merkelové

Už o víkendu v Německu proběhnou parlamentní volby, kde si lidé zvolí nové složení spolkového sněmu. Podívejte se na nejzásadnější události, se kterými se musel potýkat dosluhující čtvrtý kabinet kancléřky Angely Merkelové.

Angela Merkelová

24. září 2017 - Parlamentní volby počtvrté za sebou vyhrála konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Merkelové, utrpěla ale ztráty, stejně jako její dosavadní koaliční partner SPD na druhé příčce, pro kterého to byl nejhorší výsledek v poválečných dějinách. V novém Spolkovém sněmu se třetí nejsilnější stranou stala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která těžila z dopadů migrační krize v Německu, kdy do země dorazil víc jak milion uprchlíků.

20. října 2017 - K jednání o nové vládní koalici se sešli představitelé unie CDU/CSU, Svobodné demokratické strany (FDP) a Zelených, ale později po více než čtyřtýdenním úsilí jednání zkrachovala. Rozhovory překvapivě ukončila liberální FDP. Největší neshody panovaly v otázkách migrace a ochrany klimatu. Hovořilo se o možnosti vypsání předčasných voleb s nejistým výsledkem a tisk psal, že země stojí před státní krizí.

7. prosince 2017 - Sjezd sociální demokracie (SPD) v Berlíně rozhodl, že SPD zahájí rozhovory o vládě s konzervativní unií CDU/CSU; v polovině ledna 2018 šéfové CDU, CSU a SPD Merkelová, Horst Seehofer a Martin Schulz potvrdili dohodu o zahájení koaličních rozhovorů, ty začaly v Berlíně 26. ledna.

7. února 2018 - CDU/CSU a SPD se dohodly na koaliční smlouvě. Předseda SPD Schulz, který se měl stát ministrem zahraničí, oznámil, že odejde z čela strany., nahradila jej Andrea Nahlesová. Schulz, který už po volbách prohlásil, že do vlády vedené Merkelovou nepůjde, změnou názoru a ochotou převzít post šéfa německé diplomacie vyvolal ve straně velkou vlnu nevole. Na začátku února SPD oznámila, že Schulz nebude ministrem zahraničí a do velké koalice nakonec nevstoupil.

14. března 2018 - Německý parlament znovu zvolil Merkelovou kancléřkou na čtvrté funkční období, přísahu složila i vláda, kde byl mimo jiné nový ministr financí Olaf Scholz nebo šéf diplomacie Heiko Maas (oba SPD).

14. června 2018 - Vyhrotil se spor mezi kancléřkou Merkelovou (CDU) a ministrem vnitra Seehoferem (CSU) o vracení části uprchlíků přímo z hranic spolkové republiky, s níž sousedí i Česko; hovořilo se o vládní krizi. Na začátku července se koaliční strany dohodly na souboru opatření ke zpřísnění migrační politiky, shodly se na rychlejším vracení migrantů do země EU, kde se poprvé zaregistrovali, s tím, že se nebudou vytvářet žádná tranzitní centra na hranicích.

14. října 2018 - Zemské volby v Bavorsku vyhrála vládnoucí Křesťanskosociální unie (CSU), ale s nejhorším výsledkem za téměř 70 let. Druhou nejsilnější stranou se stali Zelení a do bavorského parlamentu se poprvé dostala protimigrantská Alternativa pro Německo (AfD).

19. ledna 2019 - Střídání na pozici předsedy vládní CSU - bavorský premiér Markus Söder nahradil Horsta Seehofera.

27. května 2019 - Volby do Evropského parlamentu; velké strany výrazně oslabily, unie CDU/CSU získala 28,9 procenta hlasů a sociální demokracie (SPD) jen 15,8 procenta; naopak Zelení s 20,5 procenta dosáhli svého maxima.

7. června 2019 - Poslanci schválili přísnější pravidla pro deportace odmítnutých žadatelů o azyl v rámci balíčku sedmi migračních zákonů, který kromě zvýšení počtu vyhoštěných migrantů rozšířil pravomoci policie a cizineckých úřadů, a také usnadnil přístup kvalifikovaných pracovních sil ze zemí mimo EU na německý trh.

1. září 2019 - Triumf protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která v zemských volbách v Sasku a Braniborsku skončila druhá, zatímco tradiční strany ve volbách výrazně oslabily.

20. září 2019 - Vláda schválila balíček opatření k ochraně ovzduší a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2), který má spolkové republice pomoci dosáhnout klimatických cílů pro rok 2030. Opozice, aktivisté i někteří odborníci ho kritizovaly, za důslednější boj proti změnám klimatu po celém Německu demonstrovaly statisíce lidí.

27. října 2019 - V zemských volbách ve spolkové zemi Durynsko zvítězila strana Levice; označovaná za krajně levicovou; poprvé se stala nejsilnějším politickým subjektem v některé z německých spolkových zemí, jako druhá skončila protiimigrační AfD.

27. ledna 2020 - V zemi oznámen první případ nemoci covid-19, ze kterého se vyvinula celosvětová pandemie. Následovala řada opatření v jednotlivých spolkových zemích, zaměřených na regulaci epidemie.

2. listopadu 2020 - Začala platit rozsáhlá celostátní karanténní uzávěra k zastavení prudkého nárůstu případů infekce koronaviru, uzavřely se hospody, bary, restaurace, divadla či kina, omezeno bylo shromažďování. V polovině prosince se karanténa ještě zpřísnila, uzavřely se školy a školky, obchody neprodávající zboží denní potřeby. Karanténa se postupně opakovaně prodlužovala až do května 2021, v březnu označila kancléřka Merkelová za chybu plánované prosazení krátkodobé velikonoční uzávěry.

7. května 2021 - Schváleno rozvolnění opatření pro plně očkované, uzdravené a vyléčené. Další uvolňování opatření pokračovalo během května.

12. července 2021 - Začaly mohutné záplavy, které se staly nejtragičtější přírodní katastrofou v zemi od roku 1962. Přívalové deště zasáhly převážně německé spolkové země Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko; gradovaly ve dnech 14. a 15. července, a o několik dní později zasáhly i východ Německa. V postižených regionech byla přerušena doprava, narušeno bylo zásobování vodou, elektřinou a plynem, mnohde dlouho nefungovala ani mobilní telefonická síť. Celkově si záplavy vyžádaly zhruba přes 190 životů, škody vyjdou pojišťovny podle odhadu na 4,5 až 5,5 miliardy eur, celkové škody německý tisk odhadl na deset miliard eur.

11. srpna - 7. září 2021 - Trojice stávek strojvedoucích Deutsche Bahn (DB) za vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky v nákladní i osobní železniční dopravě, které paralyzovaly dopravu v Německu. 16. září se Deutsche Bahn (DB) se dohodl s odborovým svazem strojvedoucích GDL na mzdových podmínkách. Vyřešení sporu zažehnalo riziko čtvrté stávky.

7. září 2021 - Spolkový sněm schválil fond obnovy po záplavách o objemu až 30 miliard eur (přes 764 miliard Kč).

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku

29.03.2024 12:25 Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana…

Rusové se nepouštějí ukrajinské stopy. Nesmyslná propaganda, reagují…

28.03.2024 21:55 Rusové ve čtvrtek prohlásili, že pachatelé teroristického útoku v koncertní síni Crocus City Hall u…

OSN mluví o globální tragédii s jídlem. Lidstvo plýtvá potravinami

28.03.2024 11:27 V roce 2022 skončila každý den ve světových domácnostech miliarda porcí jídla v odpadkovém koši,…

Rusko na Česko nezaútočií, prohlásil Putin před piloty

28.03.2024 09:14 Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou…

Vláda schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině

27.03.2024 20:02 Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný…

Rusové nestojí o pomoc s vyšetřováním teroru u Moskvy

27.03.2024 15:24 Rusko nepotřebuje pomoc Západu při vyšetřování útoku v koncertním sále Crocus City Hall u Moskvy.…

Na Slovensku zastřelili medvěda, který se vydal do města

27.03.2024 13:09 Třicetitisícové slovenské okresní město Liptovský Mikuláš si může oddechnout. Ministr životního…

NATO uvažuje o sestřelování ruských raket nad svým územím

27.03.2024 10:45 NATO zvažuje možnost, že by sestřelovalo ruské rakety, které se přiblíží k hranicím…

Zelenskyj vyměnil šéfa RNBO Danilova

26.03.2024 21:50 Ředitele ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO) Olexije Danilova byl odvolán z funkce…

Moskevský soud prodloužil vazbu pro novináře Gershkoviche

26.03.2024 18:18 Déle než rok stráví ve vazbě v Rusku americký novinář Evan Gershkovich. Moskevský městský soud mu v…

Související:

Nejnovější