PŘEHLED: Strany, které mají šanci po volbách zasednout v německém parlamentu

Alternativa pro Německo (AfD) - Populistická euroskeptická strana, založili ji hamburský ekonom Bernd Lucke a politik Alexander Gauland. Ustavující sněm se konal před volbami na jaře 2013 a účast v parlamentu tehdy straně unikla jen velmi těsně, získala 4,7 procenta hlasů. Záhy se začala profilovat i jako protiimigrační; v čemž jí výrazně pomohla migrační krize z roku 2015. Je silná hlavně na území bývalé Německé demokratické republiky, jak dokazují i volby do zemských sněmů v Sasku a Braniborsku před dvěma lety, kde skončila druhá. Na první křesla v zemských parlamentech (saském, braniborském a durynském) dosáhla AfD v roce 2014, v Sasku i Braniborsku tehdy byla čtvrtá. O rok později její zástupci usedli i v parlamentech Hamburku a Brém. Nyní má strana zastoupení ve všech sněmech, dosud ale nikde nezvítězila a všude je v opozici. Už od roku 2014 je AfD zastoupena i v Evropském parlamentu (EP). V minulých volbách už skončila tato strana, která hlásá podporu tradiční rodině a usiluje o užší vztahy s Ruskem, třetí se ziskem 12,6 procenta hlasů, a obsadila 94 křesel v parlamentu. Ostatní strany si od ní drží odstup, sbírá hlavně protestní hlasy lidí frustrovaných. Nyní se její preference pohybují kolem 12 procent. Vedou ji Jörg Meuthen a Tino Chrupalla.

Křesťanskodemokratická unie Německa/Křesťansko-sociální unie (CDU/CSU) - Pravicový subjekt, složený ze dvou sesterských politických stran, které vznikly krátce po druhé světové válce. CSU působí výhradně na území Bavorska, zatímco CDU má stranické organizace ve všech ostatních spolkových zemích. V programové rovině se obě strany hlásí ke křesťanskosociálnímu a liberálně-konzervativnímu proudu. Z CDU/CSU pocházelo pět poválečných kancléřů: Konrad Adenauer (ve funkci 1949-1963), Ludwig Erhard (1963-1966), Kurt Georg Kiesinger (1966-1969), Helmut Kohl (1982-1998) a Angela Merkelová (od listopadu 2005). Předsedkyní CDU byla v letech 2000-2018 kancléřka Merkelová, nyní je vede Armin Laschet, v čele CSU stojí bavorský premiér Markus Söder, nedávno znovuzvolený. Minulé volby vyhráli konzervativci se ziskem 32,9 procenta hlasů a 246 mandátů, jejich letošní preference se pohybují nad dvaceti procenty.

Levice (Die Linke) - Levicová strana, která vznikla v červnu 2007 spojením postkomunistické Strany demokratického socialismu (PDS) a levicové Volební alternativy práce a sociální spravedlnosti (WASG). Ve srovnání se sociálně demokratickou SPD deklaruje mnohem výraznější levicovou orientaci, podle některých až krajně levicovou. Strana má tradičně dvoučlenné předsednictvo, aktuálně ve složení Janine Wisslerová a Susanne Hennigová-Wellsowová. Do parlamentu se strana dostala po volbách v roce 2013, kdy jí zisk 8,6 procenta vynesl 64 křesel, v minulých volbách si o pět křesel polepšila (zisk 9,2 procenta) a byla pátá. Nyní se její preference pohybují kolem šesti až osmi procent.

Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) - Levicová strana, založena před 154 lety. Poválečná SPD se zformovala v západních okupačních zónách jako lidová strana sociálnědemokratického zaměření. Spolu s křesťanskými demokraty patří k tradičně nejsilnějším subjektům na německé politické scéně. Z osmi poválečných kancléřů pocházeli z SPD tři: Willy Brandt (ve funkci 1969-1974), Helmut Schmidt (1974-1982) a Gerhard Schröder (1998-2005). Nejhorší volební výsledek v poválečné éře, 20,5 procenta, strana zaznamenala v minulých volbách, kdy oproti předchozím ztratila v parlamentu 40 křesel. Předsedou strany je od loňského srpna Olaf Scholz, který patří mezi neoblíbenější politiky v zemi a svoji stranu vede podle průzkumů k volebnímu vítězství. Aktuální sondáže straně přisuzují kolem 26 procent.

Spojenectví 90/Zelení - Zelení vzešli v 70. letech z podhoubí ekologických, pacifistických a feministických občanských sdružení. Strana, která se původně profilovala jako protisystémová, se v březnu 1983 poprvé dostala do federálního parlamentu a postupně prošla přeměnou ve standardní politický subjekt. Současný název získala v roce 1993, kdy se západoněmečtí Zelení sloučili s původně východoněmeckým Spojenectvím 90. V říjnu 1998 Zelení poprvé zasedli ve federální vládě a v květnu 2011 získali svého prvního předsedu zemské vlády. Dvoučlenné předsednictvo strany tvoří v současnosti Annalena Baerbocková, která je i kandidátkou na křeslo kancléřky, a Robert Habeck. I přes preferenční propady a současné skandály míří Zelení k historicky nejlepšímu volebnímu výsledku. Aktuálně jim průzkumy připisují třetí místo se 17 procenty což by byl téměř dvojnásobek oproti volbám před pěti lety, kdy ji podpořilo 8,9 procenta voličů a získala 67 mandátů, o čtyři více než v předchozích volbách.

Svobodná demokratická strana (FDP) - Vznikla v roce 1948 spojením několika německých liberálních subjektů. Svobodní byli po dlouhou dobu "jazýčkem na vahách", který se přikláněl buď k vládní spolupráci s CDU/CSU, nebo k SPD. S proměnou stranického systému v 80. a 90. letech však byla jejich role oslabena. Jejími voliči jsou tradičně střední třída a vzdělaní intelektuálové, profiluje se jako strana středo-pravicová. Základními principy jejího programu jsou dle možnosti minimální zásahy státu do života občanů, nedotknutelné soukromé vlastnictví a volný trh. Ve volbách v září 2009 dosáhla FDP historicky nejlepšího výsledku: 14,6 procenta hlasů, ale v předposledních volbách vypadla z parlamentu se ziskem 4,8 procenta. Před pěti lety se tam vrátila, se ziskem 10,7 procenta hlasů a 80 křesel, skončila na čtvrtém místě. Nyní se v průzkumech pohybuje čtvrtém až pátém místě se zhruba jedenácti procenty. Předsedou strany je od prosince 2013 Christian Lindner.