Přenos poznatků do praxe brzdí překážky v zákoně, je nutná změna, zní z Akademie věd

"Chceme se opravdu hodně věnovat transferu znalostí a technologií. A chtěli bychom to uchopit trochu systémověji. Ale narážíme na spoustu problémů, a to především v legislativě,“ řekla.

Podle Zažímalové nyní na aplikovaném výzkumu spolupracují téměř všechny ústavy akademie. Podotkla, že základní a aplikovaný výzkum nelze zcela oddělit. "Chtěli bychom více konzultovat s relevantními institucemi, které jsou blíže k průmyslu, protože ony mají trochu jiný úhel pohledu. A teď jde o to, abychom si vzájemně porozuměli," uvedla.

Ohledně právních překážek poukázala na tři hlavní okruhy problémů. "Není jasně definovaný konflikt zájmů. Druhá věc je, že určité typy legislativy a normy nejsou vytvářeny v kontextu s daným prostředím. Někdy si i vzájemně odporují," řekla.

"A za třetí uvedu konkrétní příklad. Zákon o veřejných výzkumných institucích říká, že pokud instituce generuje nějaké peníze svojí vědeckou činností, například z licencí na patenty, musí ty peníze investovat zpátky do výzkumu. To je v pořádku, má to však velké ale. Pokud chcete založit spin-off nebo start-up a dělat výzkum typu, že někdo něco vymyslel a vy chcete zkoušet jestli to může fungovat v průmyslové aplikaci, je to už svého druhu rizikový kapitál. A to podle striktní interpretace zmíněného zákona nemůžeme dělat," uvedla.

S problémy se tak podle ní nedávno potýkal třeba Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV v počátku spolupráce s Evropským investičním fondem. "Ústav to řešil tak, že založil dceřinou společnost plně vlastněnou ÚOCHB. Ta vytvořila další společnost a vložila do ní peníze, aby mohla být partnerem fondu a podporovat vznikající startupy a spin-offy. A obratem na ně přišlo trestní oznámení, že toto nesmějí dělat, protože musí investovat peníze zpátky do výzkumu," řekla. Podle ní je tak nutná změna legislativy.

ÚOCHB nezaložil zmíněnou společnost nyní, ale už v roce 2009 jako komerční společnost zajišťující služby v oblasti transferu technologií. Vzhledem k jejím úspěchům si společnost mohla dovolit vložit finanční prostředky do Evropského investičního fondu, a to zcela v souladu se zákony. Podané trestní oznámení proto police odložila jako neopodstatněné a ke stejnému závěru dospěl nezávisle i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Zažímalová také doufá, že nově vznikající vláda podpoří růst peněz na rozvoj výzkumných organizací. V koaliční smlouvě sice stojí, že se vláda bude snažit zabezpečit dlouhodobé institucionální financování špičkových pracovišť, v jiné části je však zmínka jen o růstu peněz na grantové projekty. Připomněla, že před několika lety mezinárodní audit upozornil, na "nebezpečně nízkou" míru institucionálního financování výzkumných organizací v Česku. Zažímalová už také dříve uvedla, že by bylo optimální, aby peníze na rozvoj v budoucnu tvořily alespoň 70 procent celkového rozpočtu Akademie věd i rozpočtu na vědu a výzkum u vysokých škol. Nyní je to v AV kolem 40 procent.

Akademie vytváří také nový bezpečnostní systém i v souvislosti s kauzou filozofa a sociálního vědce Marka Hrubce. Hrubec byl odvolán z čela výzkumného projektu, zabývajícího se mimo jiné Čínou. Důvodem bylo jeho působení v organizaci China-CEE Institute sídlící v Budapešti, kterou experti označují za projekt čínských zpravodajců, a Hrubcovy publikace v čínských propagandistických médiích. Ohledně podoby systému předsedkyně nechtěla být konkrétnější. "Je to choulostivá věc, ve stádiu zrodu, jsme v kontaktu se složkami státu, které mají toto v popisu práce," poznamenala.