Prezident Jižní Koreje po rozhodnutí parlamentu zrušil stanné právo

Prezident ve svém prohlášení uvedl, že již stáhl jednotky nasazené k prosazení stanného práva a vyjádřil ochotu plně vyhovět požadavkům parlamentu. Zároveň uvedl, že k formálnímu zrušení stanného práva je nutná podpora jeho kabinetu. Podle jeho slov se však zatím nepodařilo svolat úplné zasedání kabinetu vzhledem k brzkým ranním hodinám v Jižní Koreji.

„Vážení občané, včera v 11 hodin večer jsem vyhlásil stanné právo s pevným odhodláním zachránit naši zemi před protistátními silami, které se snaží paralyzovat klíčové funkce státu a zničit ústavní pořádek liberální demokracie. Před malou chvílí však Národní shromáždění požadovalo zrušení stanného práva, a tak byly jednotky nasazené k prosazení tohoto opatření staženy,“ uvedl.

„Stanné právo bude okamžitě zrušeno na základě žádosti Národního shromáždění prostřednictvím zasedání Státní rady (kabinetu). Ačkoliv jsme zasedání Státní rady ihned svolali, vzhledem k tomu, že je stále brzy ráno a nebyl dosažen potřebný počet členů k rozhodnutí, bude stanné právo zrušeno, jakmile bude tento počet dosažen,“ dodal ve svém prohlášení.

„Nicméně žádáme Národní shromáždění, aby okamžitě zastavilo své neuvážené kroky, které paralyzují funkce státu prostřednictvím opakovaných impeachmentů, legislativní manipulace a manipulace s rozpočtem,“ uzavřel.

Prezident čelil silné opozici ze strany politických rivalů, veřejnosti a dokonce i členů své vlastní vládní strany. Vyhlášení stanného práva, které prezident ospravedlňoval snahami čelit údajným „protistátním silám“ a „proseverokorejským vlivům“, vyvolalo masivní kritiku. Parlamentní hlasování, které bylo reakcí na jeho dekret, proběhlo ve spěchu a vedlo ke stažení jednotek ještě před oficiálním zrušením stanného práva.

Po vyhlášení stanného práva se před budovou parlamentu shromáždily protestující davy, které daly jasně najevo, že se nechtějí vracet do dob vojenské vlády. Demonstrace, které začaly již krátce po vyhlášení stanného práva, přetrvávají i nyní. 

Protestující, zjevně pobouřeni jak samotným stanným právem, tak jeho okolnostmi, požadují záruky, že podobné autoritářské kroky nebudou v Jižní Koreji tolerovány. Někteří demonstranti volají po předčasných volbách a tvrdí, že Sok-jol ztratil legitimitu k výkonu své funkce.