Prezident Zeman podá další trestní oznámení

O aplikaci článku 66 ústavy často mluvil například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nebo nezávislý senátor Pavel Fischer. Oba v této souvislosti už dříve zmínil i sám Zeman. Vystrčil dnes ČTK napsal, že s vyjádřením Nespaly se zatím blíže neseznámil. Dříve řekl, že jednal podle ústavy.

"Podáme trestní oznámení pro zvlášť závažný trestný čin sabotáže," řekl Nespala. "Když vám někdo chce vzít pravomoce, tak to už je hodně přes čáru. Ale opravdu hodně přes čáru," podotkl. Případem se podle něj bude zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

NCOZ se také zabývala okolím prezidenta Zemana kvůli podezření na neposkytnutí pomoci. Na policii vypovídali vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář, šéf ochranné služby prezidenta Martin Baláž či ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš. Nespala dnes řekl, že policie případ odložila. "Národní centrála proti organizovanému zločinu zjistila, že nikdo z okolí prezidenta mu neškodil," uvedl advokát.

Zeman byl loni 10. října, den po sněmovních volbách, převezen na kliniku intenzivní medicíny pražské Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). Podle zprávy lékařů, kterou od ÚVN později obdržel a zveřejnil Vystrčil, Zeman nebyl v té době schopen vykonávat pracovní povinnosti. Dlouhodobá prognóza jeho zdravotního stavu byla navíc krajně nejistá, konstatovali tehdy lékaři. Někteří senátoři a poslanci proto začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu Sněmovny a vlády, a to podle článku 66 ústavy. Někteří kritizovali i způsob, jakým o Zemanově hospitalizaci a zdravotním stavu informovala hradní kancelář.

Zeman snahy o převod pravomocí označil v polovině února v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes za pokus o puč. V reakci na to Vystrčil ČTK sdělil, že konal tak, jak mu přikazuje ústava a jak má předseda Senátu konat, pokud veřejnost nemá informace o zdraví nejvyššího ústavního činitele, na které má nárok. "Situace v té době byla taková, že bylo evidentní, že zdravotní stav pana prezidenta není dobrý, a zároveň informace o tom, zda mu jeho zdravotní stav umožňuje zastávat úřad, nebyla k dispozici," řekl Vystrčil.

Také Fischer již dříve ČTK řekl, že v době prezidentovy hospitalizace nebyly veřejnost, média ani Parlament dostatečně informovány o jeho zdravotním stavu. "V souladu se svou povinností ústavní kontroly výkonu prezidentské funkce Senát opakovaně žádal o informaci, zda je prezident schopen, či neschopen vykonávat úřad. Pokud se Miloš Zeman domnívá, že ústavní kontrola je pokus o puč, pak o jeho schopnosti vykonávat úřad prezidenta můžeme opět důvodně pochybovat," uvedl Fischer.

Na informaci, že Nespala podá trestní oznámení na lidi, kteří hovořili o možnosti převodu pravomocí prezidenta, dnes reagoval předseda senátorského klubu Pirátů a hnutí Senátor 21 Václav Láska. "Já se tedy přiznávám dobrovolně, že jsem tak činil, a pane kolego, nechtělo by to malou dovolenou? Možná jste trošku přepracovaný…," napsal na twitteru.

Důvod prezidentova pobytu v nemocnici Hrad nezveřejnil. Lékaři nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými s chronickým onemocněním prezidenta, přesnou diagnózu neuvedli s ohledem na přání pacienta. Zeman později opakovaně mluvil o tom, že trpěl nechutenstvím. To potvrdil také Nespala.

Člen prezidentova lékařského konzilia, chirurg Pavel Pafko v době Zemanovy hospitalizace řekl, že Zeman má chronické jaterní onemocnění, a naznačil, že jde o cirhózu jater. Po propuštění do domácí péče prezident pobývá na zámku v Lánech, kde se o něj stará soukromá ošetřovatelská firma.