Prioritami vlády jsou podle programového prohlášení orientace na EU a NATO nebo důchody

Mezi klíčové oblasti řadí vláda také vzdělávání, podporu svobodného trhu, životní prostředí, bydlení, digitalizaci či vědu a výzkum. Zaměří se i na modernizaci státní správy a chce se postarat o zlepšení politické kultury.

Zásadní změny v oblasti veřejných financí plánuje kabinet dotáhnout přibližně v polovině svého mandátu, aby byly účinné od roku 2024. "Chceme stát, který nežije na dluh, který je chytrý, efektivní a úsporný," píše vláda v úvodu programového prohlášení, které schválila ve čtvrtek. Cestu ke stabilitě vidí vláda v reformě výdajů státu, ne ve zvyšování daňové zátěže.

Pětikoalice chce i stát, který patří do demokratické Evropy a prosazuje hodnoty svobody a demokracie. Soustředit se chce i na bydlení, vzdělávání či to, aby lidé měli jistotu důstojného života ve stáří. "Reforma penzijního systému bude postavena na celospolečenském konsenzu, který zajistí dlouhodobou perspektivu," stojí v programovém prohlášení.

Kabinet v úvodu dokumentu uvádí, že se bude muset vyrovnat i s řadou jevů, které přichází zvnějšku. "Z významné části jsou také neblahým důsledkem řady rozhodnutí vlády minulé. Jde o vysokou inflaci, epidemii covidu-19 i důsledky energetické krize," shrnuje prohlášení klíčové aktuální úkoly, o kterých hovoří vládní politici už od svého prosincového jmenování.

Své plány označuje vláda za velice ambiciózní. "Ale víme, že je třeba začít je naplňovat co nejdříve. Naše země si už nemůže dovolit žádná další zpoždění," stojí v prohlášení. Kabinet chce být otevřený a transparentní a hájit zájmy všech občanů.

Programové prohlášení schválila vláda jednomyslně ve čtvrtek. Jednotlivé kapitoly navazují na programovou část koaliční smlouvy a většinou jsou obsáhlejší a obsahují konkrétní termíny. Vláda požádá Sněmovnu o důvěru ve středu 12. ledna, v dolní komoře má většinu 108 hlasů.

Vláda slibuje v roce 2025 vydávat na obranu dvě procenta HDP

V roce 2025 bude Česká republika na obranu dávat dvě procenta svého HDP, slíbila v programovém prohlášení vláda. Výdaje v této výši chce kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) uzákonit. Pro efektivní financování armády a její modernizaci plánuje zřídit obranný fond. Chce také předložit několik novel, včetně změny zákona o zadávání veřejných zakázek a ústavní novely, která by umožnila vládě rychleji vysílat vojáky do zahraničí.

"Vzhledem ke zhoršujícímu se bezpečnostnímu prostředí jsou nutné investice do obranyschopnosti naší země," uvedla vláda v dnes zveřejněném dokumentu. Za základ české obrany kabinet považuje členství v NATO, v rámci aliance chce být platným a respektovaným spojencem, který si plní své závazky. Jedním z nich jsou výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP, což Česko dlouhodobě nesplňuje. Vláda slibuje, že tohoto cíle dosáhne v roce 2025. "Budeme prosazovat legislativní zakotvení této úrovně obranných výdajů jako minimální hranice," uvedla vláda.

Slibuje také, že do konce letošního roku předloží legislativní návrh, který by zajistil dlouhodobě stabilní a efektivní financování armády formou obranného fondu. Při modernizaci armády chce zahájit nebo dokončit klíčové modernizační projekty. Konkrétní nákupy dokument neuvádí, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ale bude muset rozhodnout například o nákupu pásových bojových vozidel pěchoty za asi 50 miliard korun. Vláda dále počítá aktualizací strategických dokumentů, s novelou zákona o zadávání veřejných zakázek, který zohlední specifika obranných akvizic, nebo s posílením financování vědy. Investovat chce i do kybernetické obrany, robotiky nebo umělé inteligence. Podporu má přislíbenu i domácí obranný průmysl.

Při nasazování vojáků na zahraniční mise se chce vláda zaměřit na stabilitu východní a jižní hranice, na boj s terorismem a řešení migrace v místech vzniku, tedy například v subsaharské Africe.

Kabinet plánuje obyvatele lépe připravit na krizové situace. "Budeme dbát nejen o rozvoj a modernizaci ozbrojených sil, ale také domácího obranného a bezpečnostního průmyslu," uvádí dokument. Zaměřit se chce na hybridní hrozby, do příštího roku by měly být předloženy legislativní návrhy týkající se ochrany kritické infrastruktury. Zvyšovat chce i atraktivitu aktivní zálohy.

Česká diplomacie se má opírat o ukotvení v EU, NATO a vztahy se sousedy

Zahraniční politika České republiky se bude opírat o ukotvení v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) a dobré vztahy se sousedními státy. V dnes zveřejněném programovém prohlášení to uvedla vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN. Důraz kabinet klade na ochranu lidských práv i prosazování českých zájmů a evropských hodnot ve světě. Ministrem zahraničí je Jan Lipavský (Piráti).

Česko musí být podle vlády aktivním členem EU a NATO. "Budeme klást důraz na stabilní partnerství s demokratickými zeměmi po celém světě, na ochranu lidských práv a demokracie a prosazování českých ekonomických zájmů a evropských hodnot ve světě," uvedl kabinet. Členství v EU považuje za klíčové, v bloku je zásadní zachovat volný pohyb lidí, služeb, zboží a kapitálu a principy subsidiarity a proporcionality.

Vláda v sekci programového prohlášení zaměřené na zahraniční politiku konkrétně slibuje rozvíjení vztahů se sousedními státy, strategickými partnery v EU či s Visegrádskou skupinou, v níž jsou kromě ČR také Polsko, Slovensko a Maďarsko. Dále hovoří o kooperaci s Německem, Spojenými státy, Británií, Izraelem či zeměmi v indo-pacifickém regionu, jako jsou Indie, Japonsko, Jižní Korea či Tchaj-wan. Hlásí se také ke spolupráci v rámci Trojmoří.

Stejně jako v koaliční smlouvě, kterou strany podepsaly v listopadu, akcentuje vláda obnovení "havlovské" zahraniční politiky včetně podpory rozvojové a transformační spolupráce a též důraz na podporu demokracie, lidských práv a občanské společnosti. Nově zmínila konkrétní termín předložení takzvaného Magnitského zákona sankcionujícího hrubá porušení lidských práv, má se tak stát do konce roku 2023.

Kabinet v prohlášení zopakoval nutnost revize vztahů s Ruskem a Čínou. Dbát chce na propojování humanitární, transformační, rozvojové a ekonomické spolupráce. Stejně jako v koaliční dohodě hovoří o vrácení profesionality do diplomacie a o modernizaci a zefektivnění fungování ministerstva.

"Prosazování českých ekonomických zájmů i hodnot ve světě bude integrální součástí zahraniční politiky. Orientaci vnějších ekonomických vztahů zaměříme na podporu úspěchu českých značek, inovací, unikátních řešení s orientací na koncového zahraničního zákazníka. Českým firmám budeme pomáhat se vstupem na nové trhy," píše také vláda.

Nově se kabinet zmínil také o obnově po koronavirové pandemii, a to v souvislosti s tím, že bude dbát na důsledné rušení omezení cestování. Podporovat chce obnovu zahraničního obchodu, vědecké a kulturní spolupráce a vzdělávání tam, kde pandemie vedla k omezením.

Vláda se dle prohlášení úspěšně zhostí předsednictví v Radě EU

Vláda slibuje, že se úspěšně zhostí předsednictví v Radě Evropské unie, které nastane ve druhé polovině letošního roku. Chce EU demokratickou, nebyrokratickou, sociálně spravedlivou a obchodně otevřenou a s důrazem na dodržování občanských svobod. Kabinet to uvedl v dnes zveřejněném programovém prohlášení. Ministrem pro evropské záležitosti je předseda senátního evropského výboru Mikuláš Bek (STAN). Členství v EU vláda považuje za klíčové a prospěšné.

"Jsme připraveni se úspěšně zhostit předsednictví Rady EU ve druhém pololetí roku 2022 a vrátit Česku pověst spolehlivého a respektovaného partnera," píše kabinet. Do příprav předsednictví chce zapojit sociální partnery. Aktivně chce usilovat o posílení integrace směrem k dokončení jednotného vnitřního trhu, k účinné ochraně vnějších hranic a k pevné transatlantické vazbě.

Podle kabinetu je nutné prosadit systematickou přípravu české pozice k jednotlivým evropským návrhům, zpracovávat kvalitní analýzy očekávaných dopadů na ČR, což by mělo usnadnit prosazování českých pozic v EU i vysvětlování české veřejnosti.

Vláda též zopakovala prioritu z koaliční smlouvy, a to prosazování procesu rozšiřování EU o země západního Balkánu a též snahu o aktivní působení na rozvoj Evropské politiky sousedství, zejména Východního partnerství. Oproti v listopadu schválené smlouvě kabinet nyní zdůraznil též podporu unijní angažovanosti ve Středomoří i vůči zemím Sahelu, kam patří například Mali, Niger, Čad nebo Etiopie.

Kabinet chce prosazovat přístup k migraci bez povinných kvót a prevenci nelegální migrace v místě vzniku a ve státech, kudy vedou migrační trasy. Podporovat chce vláda prohlubování jednotného vnitřního trhu, financování mobility pro studenty či volného cestování napříč Evropou. Zvláštní pozornost chce věnovat ochraně spotřebitelů.

Při pravidelné revizi víceletého finančního rámce EU bude vláda usilovat o dostatečné prostředky zejména na bezpečnost a obranu, ochranu životního prostředí, digitalizaci a obnovu ekonomik po koronavirové pandemii. Zlepšit chce schopnost ucházet se o peníze z centrálně řízených unijních programů, zejména na vědu, výzkum a inovace. Kabinet chce dále využít peníze ze strukturálních a kohezních fondů na výstavbu klíčové infrastruktury.

Programové prohlášení je v sekci o evropských záležitostech podrobnější oproti koaliční smlouvě. Zmiňuje například to, že vláda chce zlepšit informování občanů o záležitostech EU, vést s nimi dialog o dlouhodobých prioritách ČR v EU i o budoucnosti EU jako celku. Chce též vytvořit systém podpory profesního uplatnění Čechů v unijních institucích.

Nově se též vláda zmiňuje o podpoře strategického partnerství s Francií zejména s ohledem na spolupráci předsednického tria. Převzít chce ČR záštitu nad výroční mezinárodní konferencí Platformy evropské paměti a svědomí.