Pro dvě třetiny českých firem má válka na Ukrajině má negativní dopad

U 52 procent firem se nikdo z ukrajinských pracovníků nevrátil kvůli válce zpět do vlasti. Do pěti procent Ukrajinců se vrátilo u 24 procent firem. Z toho vyplynula i odpověď, že dopad na dotazované firmy má odchod ukrajinských pracovníků v 61 procentech žádný a v dalších 28 procentech jej firmy označily jako mírný, tedy se s ním dokážou vyrovnat, aniž by musely omezovat provoz.

Firmy se zapojily v 74 procentech podle svých možností do pomoci Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům. Jako nejčastější formu pomoci uvedly ubytování uprchlíků, rekonstrukci bytů pro uprchlíky u stavebních firem, převoz rodinných příslušníků do ČR, finanční pomoc, sbírky a kamionovou přepravu na Ukrajinu či pomoc s vyřizováním dokladů.

Podniky označily za největší překážky při snaze zaměstnat ukrajinské uprchlíky nevyhovující vzdělání či jazykovou bariéru, nevhodnost práce pro ženy, dlouhou administrativu, délku získání pracovních povolení, staré a neplatné ukrajinské řidičské průkazy a nedostatek doktorů na vstupní prohlídky v teritoriu

Pozitivním signálem je, že firmy předpokládají dlouhodobou spolupráci v 87 procentech. Navíc v 51 procentech budou uprchlíkům nabízet pracovní smlouvy na plný úvazek nebo dohodu o pracovní činnosti (24 procent), 26 procent potom na zkrácené úvazky. Jako nejvyužívanější zprostředkování pracovní spolupráce s ukrajinskými pracovníky označili respondenti úřady práce v 53 procentech, agentury práce (28 procent) a pracovní portály (14 procent).

Ze změn, aby mohly snadněji zaměstnat ukrajinské uprchlíky, firmy uvedly zejména zrychlení vízového procesu (25 procent), zrychlení postupů při jejich zaměstnávání (24 procent), snadnější uznávání kvalifikací a vzdělání českými úřady (osm procent), zajištění péče o děti (pět procent), poradenství pro firmy při problémech či nejasnostech s jejich zaměstnáváním (pět procent), spuštění jednotné platformy v českém jazyce i ukrajinštině s nabídkou volných pracovních míst (sedm procent) a zahrnutí nákladů na utečence (ubytování, strava) do daňové uznatelnosti (26 procent).

Dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem nemusí být jednoduchá

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.