Ekonomické sankce zavedené proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu schvaluje 80 procent občanů zemí Evropské unie. Dodávky vojenského vybavení Ukrajině ale podporují jen dvě třetiny obyvatel bloku a zhruba stejně občanů unie je pro vstup Ukrajiny do EU. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometr, v jehož rámci se výzkumníci minulý měsíc dotazovali 26.066 obyvatel 27 členských zemí EU.
Průzkum rovněž ukázal, že 88 procent obyvatel EU se staví vstřícně k lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. Největší podporu běžencům vyjádřili dotazovaní v Portugalsku (96 procent) a Chorvatsku, Finsku či na Maltě, kde to bylo 95 procent. Naopak nejmenší vstřícnost podle toho průzkumu dávali najevo Bulhaři (75 procent) a Češi a Slováci (v obou případech 77 procent).
Podle dnes zveřejněných dat ministerstva vnitra byla v Česku udělena dočasná ochrana více než 328 tisícům lidí z Ukrajiny, ve čtvrtek jich přibylo 1757. Cizinecké policii se přihlásilo 223 tisíc osob, za včerejšek 2692.
Ještě větší rozdíly mezi členskými zeměmi jsou podle Eurobarometru v podpoře financování a dodávek vojenského vybavení Ukrajině. Zatímco ve Finsku bylo pro 90 procent dotazovaných a přes 80 procent to bylo i v Estonsku, Polsku, Litvě a Portugalsku, v ČR to bylo 60 procent, v Německu 66 a například na Slovensku 44 procent. Nejnižší podporu dodávkám vojenského vybavení na Ukrajinu vyjádřili v průzkumu Bulhaři (30 procent) a Kypřané (31 procent).
Kypr je navíc jedinou zemí EU, kde většina dotazovaných (51 procent) nesouhlasí s tím, že za válku na Ukrajině je zodpovědné v první řadě Rusko. Podobně se vyjádřili Bulhaři, kde to bylo 46 procent, a Řekové (45 procent).V ČR nesouhlasí či spíše nesouhlasí s tím, že primárně zodpovědné za současnou situaci na Ukrajině je Rusko, 26 procent a 13 procent dotazovaných odpovědělo, že neví. Na Slovensku nesouhlasí či spíše nesouhlasí 36 procent a 10 procent neví. Naopak jasně přesvědčené o primární vině Ruska v tomto konfliktu jsou Finové a Poláci, kde souhlasně vyjádřilo 90 procent dotazovaných.
Nejmenší sympatie k Ukrajincům projevili v průzkumu Bulhaři (73 procent) a Maďaři (77 procent) a naopak největší sympatie (96 procent) vyjádřili na Maltě, dále (94 procent) ve Finsku, Irsku, Litvě, Portugalsku a Švédsku. Na otázku: Jak moc souhlasíte či nesouhlasíte s tvrzením: Cítím sympatie k Ukrajincům, odpovědělo v ČR 83 procent, že souhlasí či spíše souhlasí. Unijní průměr u této otázky pro souhlas byl 89 procent.
Jako jediné dvě země unie, kde méně něž polovina dotazovaných schvalovala ekonomické sankce vůči Rusku, vyšly z tohoto průzkumu Bulharsko (44 procent) a Kypr (48 procent). Největší podporu ekonomických sankcím (přes 90 procent) vyjádřili Finové, Poláci a Portugalci.
Na dotaz, zde by Ukrajina měla vstoupit do EU, když bude připravená, odpovědělo negativně nejvíce lidí v Lucembursku (38 procent), následovali je Řekové (37 procent), Maďaři (36 procent) a Rakušané a Bulhaři (obě země 35). Na Slovensku je podle tohoto průzkumu proti vstupu Ukrajiny do EU 34 procent a v ČR 30 procent, dalších 14 procent v ČR odpovědělo, že neví.
Premiér Petr Fiala (ODS) či ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odsoudili pondělní útok na expremiéra Andreje Babiše (ANO) na mítinku na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Podle Aleny Schillerové je napadení přímým důsledkem kampaně vládních stran, která je podle jejích slov založená na strachu a rozdělování.
Vyhrocená volební kampaň se v pondělí promítla do mítinku expremiéra Andreje Babiše (ANO) na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Babiš byl podle svědků zasažen berlí do hlavy, na místě zasahovala policie. Předseda hnutí, které je favoritem voleb, odjel do nemocnice.
Česká železnice prolomila dosavadní rychlostní limit 160 km/h v pravidelné dopravě. Vysokorychlostní jednotka Pendolino Českých drah na lince z Prahy do Českých Budějovic poprvé dosahuje rychlosti až 200 km/h. Cestující se tak dostanou do jihočeské metropole v rekordním čase 95 minut, v opačném směru bude vlak ještě o pět minut rychlejší. Pendolino dosahuje své maximální rychlosti díky technologii naklápění vozů na dvou úsecích jižního koridoru, mezi Voticemi a Sudoměřicemi a mezi Doubím a Soběslaví.
Česko čeká na konci prvního zářijového týdne zatmění Měsíce, ale na zajímavý světelný úkaz by podle některých tvrzení mělo dojít už v následujících hodinách. V Evropě má být k vidění polární záře.
Bruce Willis se v posledních letech ztratil lidem z očí, důvody jsou dobře známé. Manželka slavného herce otevřeně mluví o tom, jak na tom je. Nejnověji prozradila, že Willis nežije s nejbližšími pod jednou střechou. Pořádně to poté schytala.
Václav Vydra prozradil novinky o zdraví Jany Bouškové, o které máme v posledních měsících informace právě jen od manžela. Boušková se totiž potýkala s vážnými zdravotními problémy. Nyní to ale pomalu začíná vypadat na obrat k lepšímu.
Zemřel Ladislav Winkelbauer, jeden z nechvalně známých vrahů z 90. let minulého století. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Muž, který zavraždil expartnerku s jejím partnerem, si odseděl celkem 17 let.
V početné rodině Agáty Hanychové došlo k další významné události, kterou se influencerka pochlubila svým fanouškům. Oženil se její bratr, ale nešlo o národu známého sourozence. Svatbu měl další potomek Agátina otce Jakub Hanych.
Dvacet osob se muselo v neděli evakuovat z hořícího autobusu na Pražském okruhu, který bylo nutné v místě zásahu záchranných složek uzavřít. V péči záchranářů skončil pouze řidič dopravního prostředku.
Českou filmařskou obec zasáhla o uplynulém víkendu smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřel kameraman a fotograf František Němec. O úmrtí informovala jeho rodina.
Dneškem začíná meteorologický podzim, ale počasí tomu v úvodu prvního zářijového týdne odpovídat nebude. Následné ochlazení navíc nebude mít dlouhého trvání, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ivana Jirešová už se letos jednou strachovala o dceru Sofii, když se před několika měsíci pohřešovala. Nadaná herečka nyní konečně promluvila a například prozradila, co momentálně dělá.