Ekonomické sankce zavedené proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu schvaluje 80 procent občanů zemí Evropské unie. Dodávky vojenského vybavení Ukrajině ale podporují jen dvě třetiny obyvatel bloku a zhruba stejně občanů unie je pro vstup Ukrajiny do EU. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometr, v jehož rámci se výzkumníci minulý měsíc dotazovali 26.066 obyvatel 27 členských zemí EU.
Průzkum rovněž ukázal, že 88 procent obyvatel EU se staví vstřícně k lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. Největší podporu běžencům vyjádřili dotazovaní v Portugalsku (96 procent) a Chorvatsku, Finsku či na Maltě, kde to bylo 95 procent. Naopak nejmenší vstřícnost podle toho průzkumu dávali najevo Bulhaři (75 procent) a Češi a Slováci (v obou případech 77 procent).
Podle dnes zveřejněných dat ministerstva vnitra byla v Česku udělena dočasná ochrana více než 328 tisícům lidí z Ukrajiny, ve čtvrtek jich přibylo 1757. Cizinecké policii se přihlásilo 223 tisíc osob, za včerejšek 2692.
Ještě větší rozdíly mezi členskými zeměmi jsou podle Eurobarometru v podpoře financování a dodávek vojenského vybavení Ukrajině. Zatímco ve Finsku bylo pro 90 procent dotazovaných a přes 80 procent to bylo i v Estonsku, Polsku, Litvě a Portugalsku, v ČR to bylo 60 procent, v Německu 66 a například na Slovensku 44 procent. Nejnižší podporu dodávkám vojenského vybavení na Ukrajinu vyjádřili v průzkumu Bulhaři (30 procent) a Kypřané (31 procent).
Kypr je navíc jedinou zemí EU, kde většina dotazovaných (51 procent) nesouhlasí s tím, že za válku na Ukrajině je zodpovědné v první řadě Rusko. Podobně se vyjádřili Bulhaři, kde to bylo 46 procent, a Řekové (45 procent).V ČR nesouhlasí či spíše nesouhlasí s tím, že primárně zodpovědné za současnou situaci na Ukrajině je Rusko, 26 procent a 13 procent dotazovaných odpovědělo, že neví. Na Slovensku nesouhlasí či spíše nesouhlasí 36 procent a 10 procent neví. Naopak jasně přesvědčené o primární vině Ruska v tomto konfliktu jsou Finové a Poláci, kde souhlasně vyjádřilo 90 procent dotazovaných.
Nejmenší sympatie k Ukrajincům projevili v průzkumu Bulhaři (73 procent) a Maďaři (77 procent) a naopak největší sympatie (96 procent) vyjádřili na Maltě, dále (94 procent) ve Finsku, Irsku, Litvě, Portugalsku a Švédsku. Na otázku: Jak moc souhlasíte či nesouhlasíte s tvrzením: Cítím sympatie k Ukrajincům, odpovědělo v ČR 83 procent, že souhlasí či spíše souhlasí. Unijní průměr u této otázky pro souhlas byl 89 procent.
Jako jediné dvě země unie, kde méně něž polovina dotazovaných schvalovala ekonomické sankce vůči Rusku, vyšly z tohoto průzkumu Bulharsko (44 procent) a Kypr (48 procent). Největší podporu ekonomických sankcím (přes 90 procent) vyjádřili Finové, Poláci a Portugalci.
Na dotaz, zde by Ukrajina měla vstoupit do EU, když bude připravená, odpovědělo negativně nejvíce lidí v Lucembursku (38 procent), následovali je Řekové (37 procent), Maďaři (36 procent) a Rakušané a Bulhaři (obě země 35). Na Slovensku je podle tohoto průzkumu proti vstupu Ukrajiny do EU 34 procent a v ČR 30 procent, dalších 14 procent v ČR odpovědělo, že neví.
Česko má za sebou letošní Velikonoce, které přinesly poměrně proměnlivé počasí. Na úvod pršelo, pak se oteplilo. Sváteční období uzavřely bouřky, ojediněle i silné. Bouřky budou hrozit i v následujících týdnech, avizují meteorologové.
Veronika Žilková se v posledních letech musela vypořádat s jednou nepříjemnou situací v osobním životě. Řeč je o rozvodu s Martinem Stropnickým. Populární herečka prozradila, kdo jí tehdy pomohl, aby jí to tolik nevzalo.
Ornella Koktová dala o Velikonočním pondělí sbohem milované babičce. S tchyní se na místě nemohla rozloučit Ornellina matka, protože vztahy v rodině jsou dost napjaté. Monika Binias se tedy rozloučila po svém.
Nadcházející víkend bude podle meteorologů z ČHMÚ.cz chladnější než ten uplynulý. V noci mohou teploty navíc klesnout až k nule.
Příčinou smrti papeže Františka, který zemřel ve věku 88 let dnes na Velikonoční pondělí, byla podle oficiálního prohlášení Svatého stolce mrtvice, po které následovalo nevratné selhání srdce.
Zpěvák Dan Bárta, jedna z nejvýraznějších osobností české hudební scény, prodělal vážné zdravotní komplikace. Po nečekaném kolapsu, během něhož dočasně přišel o sluch, musela kapela J.A.R. zrušit několik koncertů. Přestože šlo o alarmující moment, Bárta situaci zvládl s obdivuhodným nadhledem a otevřeně hovoří nejen o svém zdraví, ale i o životních zkušenostech, závislosti a hluboké lásce k přírodě.
Smrt papeže Františka hluboce zasáhla i britskou královskou rodinu. Král Karel III. a královna Camilla podle oficiálního prohlášení zveřejněného Buckinghamským palácem prožívají smutek „s těžkým srdcem“. Zároveň však vyzdvihli papežovu soucitnost, hlubokou víru a jeho neúnavné nasazení ve službě lidem.
Původní tvrzení, že papež František zemřel ve věku 88 let na obtíže spojené se zápalem plic, nemusí být pravdivé. Podle lékařů římské nemocnice Gemelli, kteří o něj v posledních týdnech pečovali, "odešel v pokoji" v důsledku problému "mozkové povahy". Nejpravděpodobnější příčinou smrti je podle serveru la Repubblica mozková příhoda – i když zatím není jasné, zda šlo o krvácení do mozku nebo jiný typ cévní příhody. Zdravotníci zatím nevidí přímou souvislost s dřívějšími vážnými potížemi s dýcháním, které ho přivedly do nemocnice už v únoru letošního roku.
Anička Slováčková (†29), která zemřela předčasně po těžkém boji s nemocí, měla ještě plnou hlavu plánů a snů. Toužila po svatbě, chtěla napsat knihu, založit rodinu a stavěla si svůj vysněný domov v přírodě.
Vatikán dnes ráno oznámil úmrtí papeže Františka, který zesnul ve věku 88 let. Podle oficiálního prohlášení zemřel v pondělí ráno 21. dubna 2025 na Velikonoční pondělí v 7:35 místního času ve svém rezidenčním sídle Casa Santa Marta ve Vatikánu, uvedl server BBC.
Australská herečka Cate Blanchett, která nedávno oslavila 55. narozeniny, překvapila v nejnovějším rozhovoru fanoušky po celém světě nečekaným prohlášením. Ikona světového filmu, držitelka dvou Oscarů a hvězda snímků jako Pán prstenů, připustila, že vážně uvažuje o ukončení své herecké kariéry.
Papež František se na veřejnosti naposledy objevil v neděli, tedy den před svou smrtí. Své velikonoční poselství Urbi et Orbi – Městu a světu – věnoval prosbě za světový mír, odzbrojení a propuštění vězňů. Navzdory rekonvalescenci po zánětu plic se papež z lodžie baziliky svatého Petra obrátil k tisícům věřících shromážděným na květinami zaplněném náměstí. Poselství už ale nepřečetl.