Ekonomické sankce zavedené proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu schvaluje 80 procent občanů zemí Evropské unie. Dodávky vojenského vybavení Ukrajině ale podporují jen dvě třetiny obyvatel bloku a zhruba stejně občanů unie je pro vstup Ukrajiny do EU. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometr, v jehož rámci se výzkumníci minulý měsíc dotazovali 26.066 obyvatel 27 členských zemí EU.
Průzkum rovněž ukázal, že 88 procent obyvatel EU se staví vstřícně k lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. Největší podporu běžencům vyjádřili dotazovaní v Portugalsku (96 procent) a Chorvatsku, Finsku či na Maltě, kde to bylo 95 procent. Naopak nejmenší vstřícnost podle toho průzkumu dávali najevo Bulhaři (75 procent) a Češi a Slováci (v obou případech 77 procent).
Podle dnes zveřejněných dat ministerstva vnitra byla v Česku udělena dočasná ochrana více než 328 tisícům lidí z Ukrajiny, ve čtvrtek jich přibylo 1757. Cizinecké policii se přihlásilo 223 tisíc osob, za včerejšek 2692.
Ještě větší rozdíly mezi členskými zeměmi jsou podle Eurobarometru v podpoře financování a dodávek vojenského vybavení Ukrajině. Zatímco ve Finsku bylo pro 90 procent dotazovaných a přes 80 procent to bylo i v Estonsku, Polsku, Litvě a Portugalsku, v ČR to bylo 60 procent, v Německu 66 a například na Slovensku 44 procent. Nejnižší podporu dodávkám vojenského vybavení na Ukrajinu vyjádřili v průzkumu Bulhaři (30 procent) a Kypřané (31 procent).
Kypr je navíc jedinou zemí EU, kde většina dotazovaných (51 procent) nesouhlasí s tím, že za válku na Ukrajině je zodpovědné v první řadě Rusko. Podobně se vyjádřili Bulhaři, kde to bylo 46 procent, a Řekové (45 procent).V ČR nesouhlasí či spíše nesouhlasí s tím, že primárně zodpovědné za současnou situaci na Ukrajině je Rusko, 26 procent a 13 procent dotazovaných odpovědělo, že neví. Na Slovensku nesouhlasí či spíše nesouhlasí 36 procent a 10 procent neví. Naopak jasně přesvědčené o primární vině Ruska v tomto konfliktu jsou Finové a Poláci, kde souhlasně vyjádřilo 90 procent dotazovaných.
Nejmenší sympatie k Ukrajincům projevili v průzkumu Bulhaři (73 procent) a Maďaři (77 procent) a naopak největší sympatie (96 procent) vyjádřili na Maltě, dále (94 procent) ve Finsku, Irsku, Litvě, Portugalsku a Švédsku. Na otázku: Jak moc souhlasíte či nesouhlasíte s tvrzením: Cítím sympatie k Ukrajincům, odpovědělo v ČR 83 procent, že souhlasí či spíše souhlasí. Unijní průměr u této otázky pro souhlas byl 89 procent.
Jako jediné dvě země unie, kde méně něž polovina dotazovaných schvalovala ekonomické sankce vůči Rusku, vyšly z tohoto průzkumu Bulharsko (44 procent) a Kypr (48 procent). Největší podporu ekonomických sankcím (přes 90 procent) vyjádřili Finové, Poláci a Portugalci.
Na dotaz, zde by Ukrajina měla vstoupit do EU, když bude připravená, odpovědělo negativně nejvíce lidí v Lucembursku (38 procent), následovali je Řekové (37 procent), Maďaři (36 procent) a Rakušané a Bulhaři (obě země 35). Na Slovensku je podle tohoto průzkumu proti vstupu Ukrajiny do EU 34 procent a v ČR 30 procent, dalších 14 procent v ČR odpovědělo, že neví.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) není jediným představitelem své strany, který se kriticky vyjádřil k oslavám 17. listopadu na Národní třídě. O svůj názor se podělil také Filip Turek. Občany vyzval, aby si listopadový svátek nenechali ukrást aktivisty.
Vilma Cibulková se před časem ztratila lidem z očí, takže i mnozí kolegové si o ni dělali strach. Uznávaná herečka až teď prolomila mlčení a konečně řekla pravdu o svých problémech, které ji na nějakou dobu vyřadily z běžného života.
Už tradičně doprovázel pražské oslavy listopadového státního svátku i Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí. Vystoupily velké osobnosti české hudební scény, z pódia znovu zazněla slova na podporu veřejnoprávních médií, jejichž financování se Babišova vláda snaží změnit.
Blíží se období, kdy bude počasí za celý rok nejchladnější. Prosinec klepe na dveře, přičemž meteorologové už tuší, jak má být v první polovině závěrečného měsíce roku. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nova se po mnoha letech opět pokusí konkurovat populární StarDance s podobným formátem. Tancovat se ale bude na ledě v show Hvězdy na ledě. V pondělí se Češi a Slováci dozvěděli jména prvních pěti hvězd, kteří přijali tuto velkou výzvu.
Veronika Žilková si na materiální dárky opravdu nepotrpí, ale k říjnovým narozeninám něco přece jen dostala. Postarala se o to její nejstarší dcera. Co obdržela známá herečka od Agáty Hanychové? Úplně levné to pro influencerku nebylo.
Nadace Život umělce zveřejnila jména prvních laureátů letošních ocenění Master Prix. Cenu za celoživotní přínos kultuře letos obdrží vedle řady dalších osobností herec Bolek Polívka, zpěvák Jaroslav Hutka, operní pěvkyně Magdalena Hajóssyová nebo herečka Jana Boušková. Slavnostní večer, během něhož bude oceněno 38 jedinečných umělců, proběhne 5. prosince v pražském Kině Lucerna.
Meteorologové v úterý varovali před silným větrem, který v částech Česka bude úřadovat i zítra. V nárazech bude dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Lelu Vémola byste momentálně v Česku hledali marně. Slovenka vzala dvě ze svých tří dětí a vyrazila do zahraničí. Proč ale jeden z potomků zůstal doma s tatínkem? Má to samozřejmě logické vysvětlení.
Česko na samém začátku listopadu zasáhla smutná zpráva. Zemřel textař a skladatel Pavel Žák, bylo mu 85 let. Rodina se s ním v uplynulém týdnu naposledy rozloučila. Klasický smuteční obřad se nicméně nekonal.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Česko si v úterý připomíná události z let 1939 a 1989. Jedna věc je oproti dvěma předchozím podzimním státním svátkům jinak. Týká se obchodů, které tentokrát normálně obslouží jakéhokoliv zákazníka.