Proč jsou tak drahé pohonné hmoty?

V uplynulých sedmi dnech zdražil benzín o 35 haléřů na litr na 37,13 koruny za litr. Jen o sedm haléřů tak zaostává za svým maximem za celé období od roku 2012, na něž zdražil loni v listopadu. Cena nafty vzrostla v uplynulých sedmi dnech o 29 haléřů za litr na cenu 36,06 koruny za litr. Jen o tři haléře tak její cena zaostala za svým maximem za celé období od roku 2014, na něž zdražila taktéž loni v listopadu. Je jen otázkou dneška, případně nejbližších dní, než obě zmíněná mnohaletá maxima budou pokořena. Pohonné hmoty totiž zdraží i v příštích sedmi dnech, opět v rozsahu kolem třiceti haléřů za litr. 

Cena ropy Brent totiž v uplynulých svou týdnech vzrostla o zhruba pět procent. Koruna navíc ve stejném období vůči dolaru mírně oslabila. Oboje nahrává dalšímu růstu cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Ropa Brent tento týden poprvé od roku 2014 zdražila nad úroveň 96 dolarů za barel, a to na svém nejsledovanějším termínovém kontraktu, aktuálně s dubnovým datem dodání. Kontrakt na rychlejší než dubnové dodání Brentu, označovaný jako „Dated Brent“, už se ovšem přehoupl přes úroveň 100 dolarů za barel (zde). Včera se barel ropy v rámci kontraktu na „Dated Brent“ prodával za 100,80 dolaru, tedy nejdráže od září 2014.

Uvedený růst ceny ropy v rámci kontraktu „Dated Brent“, prodávané a nakupované přímo v Severním moři, kde se ropa typu Brent těží, signalizuje napjaté podmínky na celém trhu s ropou. Zároveň předznamenává, že i cena nejsledovanějšího termínového kontraktu by mohla v dohledné době překonat psychologickou úroveň 100 dolarů za barel. To by bylo taktéž poprvé od roku 2014. Obchodníci nyní ropu okamžitě nakupují s takovou vervou, že její ceny vyhánějí až nad 100 dolarů za barel, neboť se stále obávají možné invaze Ruska na Ukrajinu. Ruskem podporovaní luhanští separatisté totiž nyní tvrdí, že ukrajinské síly v noci na dnešek porušily klid zbraní. Spojené státy přitom rozporují tvrzení Kremlu, že se ruská vojska od ukrajinské hranice stahují. To vše vrací na světové trhy, a nejen s ropou, nejistotu, a vytváří tak tlak na růst cen ropy. 

O mimořádně napjaté situaci na trhu s ropou, jež dláždí cestu hehímu dalšímu cenovému růstu, svědčí i to, že rozpětí mezi cenou barelu Brentu v rámci měsíčního termínového kontraktu a mezi jeho cenou v rámci šestiměsíčního kontraktu nyní dosahuje bez jediného cenu osmi dolarů, tedy nejvíce v historii sledování od roku 2007 (viz graf níže). Obchodníci s ropou jsou tedy ochotni za rychle dodanou ropu platit rekordní přirážku, což signalizuje jejich značnou obavu z vývoje zejména v nejbližších týdnech, obavu z rusko-ukrajinské války a z citelného zdražení ropy Brent výrazně nad 100 dolarů za barel. Zároveň sází na prudké oživení globální ekonomiky a poptávky po palivech a ropě v souvislosti s odezníváním covidové hrozby jménem omikron.    

V příštích sedmi dnech zdraží pohonné hmoty také v dalších zemích EU, nejen v Česku. Benzín i nafta jsou nyní v celé EU suverénně nejlevnější v Polsku. Mimořádně tak Polsko vykazuje ještě nižší ceny pohonných hmot než „tradiční premianti EU“, Bulharsko nebo Rumunsko. Důvodem zlevnění cen pohonných hmot v Polsku je snížení tamní DPH na ně z 23 na osm procent, k němuž s platností na půl roku došlo letos 1. února.

V přepočtu do korun vyjde litr benzínu v Polsku o zhruba devět korun levněji než v Česku. Benzín je levnější než v Česku také v Maďarsku, ve Slovinsku nebo v Rakousku. Na Slovensku je jeho cena srovnatelná. V Chorvatsku, v Itálii či v Německu je benzín tradičně dražší než v ČR.

Nafta je ze stejného důvodu v celé EU nyní rovněž nejlevnější v Polsku. Levněji než v Česku je k dostání tradičně v Bulharsku či Rumunsku, ale také v Maďarsku, ve Slovinsku, na Slovensku či v Rakousku. Dražší je opět v Chorvatsku, v Německu či v Itálii.