Průměrný počet nově odhalených nákaz v USA se dostal k hranici 600.000 na den

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Pavel Dratva , ČTK 7. ledna 2022 10:39 | akt. 7. ledna 2022 12:20
Sdílej:

Průměrný počet nově odhalených nákaz koronavirem ve Spojených státech se dostal k hranici 600.000 na den a pokračující rekordní vlna epidemie dál zvyšuje tlak na americké nemocnice, kde po téměř roce opět leží více než 120.000 nakažených pacientů.

Denní počty úmrtí spojených s covidem-19 zůstávají relativně nízké, podle deníku The New York Times (NYT) nicméně v posledních dnech stoupají. Americká města mají za prudkého rozmachu nákazy problémy udržet v chodu služby, jako je hromadná doprava.

Rostoucí počty infekcí pozorují prakticky všechny státy USA, přičemž nejvyšší čísla v přepočtu na obyvatele evidují severovýchodní státy Rhode Island, New York a New Jersey. Celoamerické přírůstky se na konci loňského roku dostaly nad předchozí rekord z minulé zimní vlny a po čtvrtku podle agentury Reuters v USA na každý z posledních sedmi dní připadalo zhruba 595.000 zachycených infekcí, podle NYT to bylo asi 611.000.

Explozi nákazy pohání koronavirová varianta omikron, která je podle dosavadních studií nakažlivější než dříve převládající delta, ovšem nezpůsobuje tak často těžké onemocnění. Při extrémně vysokých počtech nakažených to aktuálně v USA znamená, že bilance hospitalizací rychle stoupá a blíží se k rekordu z loňské zimy. Podle údajů na webu listu The Washington Post (WP) bylo ve čtvrtek v amerických nemocnicích něco přes 126.000 pacientů s koronavirem. Součet nicméně zahrnuje i lidi hospitalizované z jiných důvodů, než je covid-19, u kterých se nákaza potvrdila později.

WP ve čtvrtečním článku popisuje, že nová vlna se ve zdravotnictví projevuje jinak než ty předchozí a že zprávy z různých regionů USA vytváří výrazně odlišné obrázky. V některých nemocnicích podle článku tvoří většinu hospitalizací s koronavirem právě zmiňované "vedlejší" případy nákazy, zároveň skoro čtvrtina poskytovatelů nemocniční péče tento týden hlásila naléhavé personální problémy. Situace "nutí nemocnice odmítat sanitky, rušit zákroky a varovat potenciální pacienty, aby nechodili, protože nemohou zaručit pohotovou péči," píše list.

USA zaznamenaly od začátku pandemie přes 830.000 úmrtí po nákaze virem SARS-CoV-2. Ve srovnání s minulou zimou zatím případy úmrtí aktuálně přibývají relativně pomalu, podle NYT nicméně od konce prosince průměrný počet nových úmrtí vzrostl asi o 200 na aktuálních 1400 denně. V zemi s více než 330 miliony obyvatel je přibližně 74 procent populace očkováno alespoň jednou dávkou vakcíny proti covidu-19, tu posilující dostalo 22 procent obyvatel.

Nepříznivý vývoj epidemie způsobuje problémy nejen v nemocnicích, ale i v řadě dalších sektorů, které se potýkají s vysokými absencemi v důsledku nemoci či povinné izolace pracovníků. Ve městě New York tento týden nemohla pracovat asi pětina strojvedoucích a operátorů místního metra, tedy kolem 1300 zaměstnanců, uvedl dopravní podnik. Výsledkem je přerušení provozu na třech z 22 linek a omezení na některých dalších.

Podobné komplikace neřeší jen New York, popisuje list NYT. V Dallasu byla ve čtvrtek v karanténě asi desetina místního hasičského a záchranářského sboru, uvedl mluvčí s tím, že to je nejvyšší podíl od začátku pandemie. Stovky hasičů a policistů vyřadil koronavirus z pracovního procesu i v Los Angeles, starosta Cincinnati nedávno vyhlásil dvouměsíční mimořádný stav v reakci na personální problémy u krizových složek.

Agentura AFP zase informuje, že podle údajů analytické skupiny Burbio tento týden 4500 amerických škol přešlo na distanční výuku nebo alespoň na jeden den zrušilo vyučování. V Chicagu dnes odpadne škola už třetí den po sobě pro více než 300.000 dětí kvůli pokračujícím neshodám ohledně formy výuky mezi vedením města a učiteli. Podle koordinátora protiepidemického týmu Bílého domu Jeffa Zientse nicméně tento týden zůstávalo otevřených 96 procent amerických škol.

Média zároveň upozorňují na vyjádření několika bývalých poradců amerického prezidenta Joea Bidena, podle nichž by Spojené státy měly přehodnotit svou strategii boje proti koronaviru ve snaze najít "nový normál" života v éře covidu-19. Ve trojici článků publikovaných odborným časopisem The Journal of the American Medical Association toto stanovisko vyjádřila šestice uznávaných odborníků, kteří byli součástí Bidenova týmu v přechodném období před jeho inaugurací. USA by podle autorů měly opustit "nekonečný stav nouze" a snahu covid-19 zcela vymýtit.

Stalo se
Světové celebrity
Dolly Parton

Manželství Dolly Parton je světovým unikátem

Příběh manželství Dolly Parton a Carla Deana je v Hollywoodu naprostým unikátem. Zatímco Dolly zářila pod světly reflektorů, její manžel po celých 58 let dobrovolně zůstával ve stínu. Seznámili se v Nashvillu u pračky v prádelně, když bylo Dolly čerstvých osmnáct let a byla tak chudá, že občas tajně dojídala zbytky z pokojové služby v hotelech. Carla tehdy zaujalo, kým Dolly skutečně je, spíše než to, jak vypadá.

Světové celebrity
Michael Schumacher

Jak je na tom Michael Schumacher? To se prý už nikdy nedozvíme

Zdravotní stav legendárního pilota Formule 1 Michaela Schumachera zůstává i dvanáct let po jeho tragické nehodě na lyžích zahalen neprostupným tajemstvím. Nedávná vyjádření jeho dlouholetého přítele Richarda Hopkinse však přinášejí fanouškům bolestné vystřízlivění.

Světové celebrity
Sydney Sweeney

Sydney Sweeney se rozhodla, že bude zachraňovat životy

Americká herečka Sydney Sweeney má jasnou vizi o své budoucnosti v Hollywoodu. V rozhovoru pro BBC prozradila, že jejím cílem je natáčet filmy, které budou mít na diváky hluboký dopad a v ideálním případě jim dokážou zachránit život. Letos se objevila ve dvou zásadních snímcích – psychologickém thrilleru Pomocnice (The Housemaid) a boxerském životopisu Christy – přičemž oba tituly otevírají velmi palčivé a aktuální téma domácího násilí.

Světové celebrity
Král Karel III.

Královská rodina chystá příští rok diplomatický nálet na USA

Britská královská rodina se v roce 2026 chystá na velkou diplomatickou ofenzivu ve Spojených státech. Podle uniklých informací by mohl král Karel III. v dubnu uskutečnit historickou návštěvu USA, čímž by se stal prvním vládnoucím britským monarchou na americké půdě po dvaceti letech. Krále by měl v létě následovat princ William, který plánuje cestu v rámci mistrovství světa ve fotbale. Tato dvojitá „královská mise“ má za cíl posílit vztahy s administrativou Donalda Trumpa v době, kdy váznou důležitá obchodní jednání.