Průzkum ukázal, jak voliče ovlivnily vymyšlené politické útoky

Nejvíc se do povědomí dostaly nepravdivé útoky proti Pirátské straně spojené s tématem migrace. Některé dezinformace a nepravdy jsou u veřejnosti podobně známé a důvěryhodné jako vybrané titulky skutečného zpravodajství, uvedli autoři průzkumu.

Polovina populace zaznamenala nepravdivé tvrzení, že "Pirátská strana chce nabízet volné byty a další výhody, aby přilákala více utečenců z Afriky a muslimských zemí". Této fámě rozhodně anebo spíše věřilo 29 procent populace, především voliči SPD, ANO a ČSSD. O trochu menší množství lidí zaznamenalo a uvěřilo lživé informaci, že tzv. kauza Pandora Papers byla výmyslem "globalistických" sil s cílem poškodit premiéra Andreje Babiše (ANO). Vymyšlené zprávě, že předseda ODS a nynější premiér Petr Fiala získal pro sebe desítky milionů díky dotacím pro neziskovou organizaci Centrum pro studium demokracie a kultury, uvěřila asi pětina oslovených. Třináct procent respondentů považuje za pravdivou zprávu, že Pirátská strana si vydělává prodejem drog.

"Nejvíce se do veřejného mínění dostávají fámy, které zapadají do dlouhodobě budovaných stereotypů. Třeba o tom, jak se nás EU snaží zničit skrze migraci," uvedl spoluautor výzkumu Nikola Hořejš ze STEM.

Imunní vůči zavádějícím informacím není žádná věková ani socioekonomická skupina. Jen o něco méně než ostatní skupiny jim věří mladší lidé s vysokoškolským vzděláním. Důvěra v nepravdivé zprávy souvisí především s obecným zklamáním z fungování demokracie.

"Nepravdám a konspiracím nepodléhá jen jedna konkrétní skupina společnosti. Náš výzkum sice potvrzuje, že všichni máme tendenci věřit zprávám, které souzní s naším světonázorem, ale ukazuje, že voliči některých stran jsou méně kritičtí a tyto strany toho mohou zneužívat," uvedla analytička STEM Sarah Komasová.

Předvolebním nepravdivým útokům nejvíc důvěřují lidé z opačného politického tábora, než na koho je útok mířen. Nepravdy měly ale jistý vliv i na ty, kteří dotčenou politickou stranu zvažovali volit v posledním roce, ale nehlasovali pro ni, nebo na ty, které strana už dřív zklamala. Například mezi "zklamanými“ voliči Pirátů věřilo fámě o migraci zhruba 35 procent dotázaných. Právě dezinformacemi ve veřejném prostoru namířenými proti Pirátům vysvětlovali zástupci této strany fakt, že ve volbách získali jen čtyři poslance.

"Krátkodobý efekt nepravdivých útoků může mít vliv na odlivy a přílivy voličů, ale půjde spíše o dva tři procentní body v celkovém výsledku strany," shrnul Hořejš. Větší dopad je spíše dlouhodobý.

Velká část populace rovněž pochybuje o důvěryhodnosti skutečných zpráv. Například téměř tři z deseti občanů podle zjištění STEM nedůvěřují žádným nebo skoro žádným zprávám z běžných médií. Přestože v České republice existuje řada iniciativ zabývajících se problematikou dezinformací, povědomí veřejnosti o jejich činnosti je stále nízké, konstatovali autoři studie.

Průzkum se uskutečnil ve dvou vlnách, na začátku září a poté od 15. až 25. října, tedy už po volbách, pokaždé na vzorku čítajícím přes tisíc osob formou osobního dotazování.