Prezident Evropské rady António Costa a šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová dnes ráno dorazili do Kyjeva. Jejich návštěva symbolizuje pevnou podporu Ukrajině ze strany Evropské unie, a to v době, kdy se blíží nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. Uvedl to server The Guardian.
Trump, který často kritizoval výši americké vojenské pomoci Ukrajině jako nepřiměřenou zátěž pro Spojené státy, prohlásil, že by dokázal ukončit válku během 24 hodin. Zároveň argumentuje, že USA přispívají na obranu NATO více než evropské státy.
Costa sdílel na platformě X fotografii, na níž je zachycen po příjezdu vlakem do Kyjeva společně s Kallasovou a Martou Kosovou, šéfkou EU pro rozšíření. K fotografii připojil vzkaz: „Od prvního dne války stojíme na straně Ukrajiny. Od prvního dne našeho mandátu znovu potvrzujeme naši neochvějnou podporu ukrajinskému lidu.“
António Costa, bývalý portugalský premiér, má jako předseda Evropské rady za úkol koordinovat práci národních lídrů EU a předsedat jejich summity. Během ceremonie v Bruselu v pátek zdůraznil, že po více než 1 000 dnech války všichni touží po míru, zejména „statečný a trpící ukrajinský lid“.
Kaja Kallasová, premiérka Estonska, které sousedí s Ruskem, se profilovala jako jedna z nejodhodlanějších obránkyň Ukrajiny. Vedla iniciativy na zvýšení vojenské pomoci Kyjevu a zpřísnění sankcí proti Moskvě.
Letos byla Moskva zařazena na ruský seznam hledaných osob kvůli jejímu podílu na odstraňování sovětských památníků. Přestože Kallasová a Costa jasně vyjadřují podporu Ukrajině, nemohou samostatně slíbit další pomoc, protože to vyžaduje souhlas národních vlád EU.
Evropská unie a její členské státy od začátku ruské války proti Ukrajině v roce 2022 poskytly pomoc v hodnotě přibližně 133 miliard dolarů. Budoucnost této podpory však zůstává nejistá, zejména pokud by Donald Trump jako prezident USA snížil americký příspěvek.
Tato návštěva, byť symbolická, je jasným signálem, že Evropská unie zůstává odhodlaná podporovat Ukrajinu v její snaze o zachování suverenity a územní integrity.
Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.
Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol dnes v mimořádném televizním projevu oznámil zavedení stanného práva. Toto opatření je podle něj nezbytné k ochraně země před hrozbou ze strany komunistických sil Severní Koreje a k odstranění „proti-státních elementů“.
Návrat princezny Kate k povinnostem člena britské královské rodiny pokračuje, jenže zdraví momentálně neslouží jinému z nejvýše postavených členů monarchie. Dnes se přitom na Ostrovech očekává příjezd katarského emíra.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.
Nedávné útoky na podmořské komunikační kabely v Evropě představují podle NATO "nejzávažnější hrozbu" pro západní infrastrukturu. Podle Jamese Appathuraie, úřadujícího asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace a hybridní a kybernetické hrozby, jde o součást rozsáhlé kampaně hybridního a kybernetického rušení ze strany Ruska, které postupně nabývá na intenzitě.