První sociální síť vznikla před tisíci lety v Africe, tvrdí vědkyně

Na rozdíl od svého moderního elektronického protějšku první komunikační síť využívala mnohem jednodušší médium, a to korálky ze skořápek pštrosích vajec, informoval list The Guardian

Výzkum odbornic z Německa zahrnoval studium více než 1500 korálků vykopaných na 31 afrických nalezištích rozesetých v pásu dlouhém téměř 2900 kilometrů. Podle analýz pravěcí lidé tyto korálky - které dodnes vyrábí a nosí některé africké kmeny - využívali mimo jiné k obchodování, vyměňování zpráv a upevňování spojenectví.

"Je to jako sledovat sérii stop z drobečků. Tyto korálky jsou vodítkem roztroušeným napříč časem a prostorem a jen čekají na to, aby si jich někdo všimnul," uvedla Jennifer Millerová z Institutu Maxe Plancka pro dějiny lidstva v německé Jeně. Odbornice porovnaly vnější a vnitřní obvod korálků, tloušťku jejich stěn a zjistili, že lidé na východě a jihu Afriky začali před 50.000 lety vyrábět téměř identické korálky ze stejného materiálu. Tyto skupiny od sebe přitom dělily tisíce kilometrů.

"Výsledky jsou překvapivé, ale vzorec je jasný," dodala spoluautorka výzkumu Wang I-ming ze stejného institutu.

Korálky ze skořápek pštrosích vajec jsou jednou z nejstarších nalezených forem, kterou se zdobil druh Homo sapiens. Starší je podle vědců například zvyk pomalovat se okrem, což praktikovali pravěcí muži i ženy už před 200.000 lety. Korálky začali nosit před zhruba 75.000 lety a o 25.000 let později se výroba skořápkových ozdob v Africe rozjela naplno.

Význam šperků ze skořápek pštrosích vajec spočívá v tom, že místo toho, aby se lidé spoléhali na přirozený tvar předmětu, skořápky opracovali, uvádí ve studii Wang a Millerová. Tím se našim předchůdcům naskytla příležitost vytvářet různé designové variace a dnešní vědci mohou díky odlišným stylům vysledovat spojitosti mezi různými kulturami.

První sociální síť na světě však netrvala věčně, píše The Guardian. Před zhruba 33.000 lety se vzorec nošení korálků náhle změnil. Zatímco ve východní části afrického kontinentu praxe pokračovala, v jižní Africe v podstatě vymizela a objevila se znovu až před 19.000 lety. Podle Millerové a Wang je možným důvodem tehdejší klimatická změna.