Psychologická pomoc po masové vraždě není nic výjimečného. Potřebují ji i záchranáři

"Je to zcela bezprecedentní situace. V našich podmínkách jsme ji nezažili, takže přirozeně dolehla i na mě, i na záchranáře. Všichni tu situaci nějak prožíváme. Psychologové a krizoví interventi využívají podobných technik, které sami doporučují – pečovat o sebe, dělat denní rutinu, naslouchat tělu, co zrovna potřebuju, jestli se jít projít nebo se napít, případně jestli zvolit nějaký rituál," řekl pro iRozhlas.cz Josef Smrž z posttraumatického týmu záchranářů.

Prvním krokem po takové události je zajistit bezpečnost postižených a zasáhnout tak, aby bylo zabráněno dalším škodám. Je také potřeba poskytnout nezbytnou lékařskou pomoc a zdravotní péči pro ty, kteří jsou zranění.

Co nejdříve po události pak mohou být poskytnuty jednorázové konzultace s psychologem nebo psychiatrem. Je třeba posouzení psychických stavů a identifikace jedinců s větším rizikem vyvinutí posttraumatické stresové poruchy (PTSD).

Může docházet například k organizování setkání nebo skupinových terapií, kde mohou jednotlivci sdílet své pocity a zkušenosti. Ve hře je také poskytování individuální terapie pro ty, kteří potřebují specifickou podporu.

Na náměstí Jana Palacha v Praze se ve čtvrtek odehrál nejhorší případ střelby v historii Česka a druhý nejhorší v EU. Útočník David K vraždil v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po útoku je 11 vážně zraněných, 8 středně závažně, 5 lehce zraněných a 14 obětí. Střelec následně spáchal sebevraždu. Před činem podle policie zřejmě zabil svého otce na Kladensku.