Ruský prezident Vladimir Putin by se mohl spokojit se získáním východní části Ukrajiny, míní Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Zcela jistě se bude chtít vyhnout opotřebovávací válce, napsal Petráš ČTK. Na Ukrajinu vojensky zaútočilo Rusko na konci února.
Petráš uvedl, že každá válka či vojenská operace je připravována a plánována s tím, že bude dosaženo konečného politicko-strategického cíle. "Speciální operace" na Ukrajině, jak Rusko válce říká, podle Putina začala s cílem "denacifikace a demilitarizace Ukrajiny". Podle Petráše lze ale jen polemizovat o tom, zda jde o skutečné politicko-strategické cíle nebo je v zahájení operace skrytý cíl jiný. "Za předpokladu, že by těmito cíli byla skutečně denacifikace a demilitarizace Ukrajiny, lze se domnívat, že by se Putin mohl spokojit se získáním východní části Ukrajiny, nacházející se mezi Charkovem, Mariupolem a Oděsou, a zahrnující pochopitelně i oblast Donbasu s proruskými separatistickými republikami, s tím, že by se tento region dostal do sféry ruského vlivu," uvedl Petráš.
Podle něj by to korespondovalo i s tím, že pojem denacifikace, jak ji používá Putinova administrativa, nespočívá v tom, že chce na Ukrajině odstranit něco, co se váže k nacistickému Německu. Spočívá podle Petráše spíše v tom, že Ukrajina dlouhodobě nechce být součástí velkoruského impéria, které má Vladimir Putin patrně v úmyslu znovuvytvořit.
"V tuto chvíli se zdá být takřka nemožné, aby takovýto 'denacifikační proces' provedl (Putin) na celém území Ukrajiny. Východní část Ukrajiny je přeci jen více proruská, než je tomu v části západní, takže by se mohlo zdát, že tohoto cíle lze dosáhnout pouze zde. Zcela jistě se bude chtít vyhnout opotřebovávací válce, která je velice nákladná a která by ho stála mnoho úsilí a prostředků, přičemž konečný efekt by byl velmi a velmi nejistý," míní odborník..
Jeden z možných scénářů ukončení konfliktu by podle něj tedy mohlo být to, že Rusko dostane východ Ukrajiny pod vojenskou kontrolu a Putin oznámí dosažení cíle, který spočíval v "denacifikaci" této části země a jejím připojení k Ruské federaci. "Dojde i k částečné neutralizaci jednotky Azov, což bude možné deklarovat jako onu zmiňovanou demilitarizaci. Vojenské operace však bude možné ukončit jen za předpokladu dohody mezi oběma stranami. Těžko říci, zda reakce ukrajinského vedení na čele s prezidentem (Volodymyrem) Zelenským bude odmítavá a bude pokračovat v ozbrojeném odporu s materiální podporou Západu," uvedl Petráš.
Dá se podle něj předpokládat, že za situace, kdy by se konflikt mohl dostat do patové situace, budou pravděpodobnější případné ústupky z obou stran. Jde podle něj i o to, že z historie je známo jen málo konfliktů, kdy by byla jedna strana poražena na hlavu, uznala porážku a bezpodmínečně kapitulovala.
Ke šťastnému konci dospěl v polovině ledna příběh českého občana vězněného ve Venezuele. Jan Darmovzal ale nyní přiznal, že stále není ve stoprocentní fyzické a psychické kondici. Pobyt v jihoamerickém vězení si vybral svou daň.
Svatba Dary Rolins se v Česku a na Slovensku očekává už nějaký čas, ale nyní přišla jiná překvapivá informace z útrob její rodiny. Jeden z jejích členů si totiž změní příjmení. O koho jde a jaký k tomu má důvod?
Kriminalisté z Královéhradeckého kraje se od středečního večera zabývají násilným útokem v Jaroměři. V bytě došlo ke konfliktu dvou mužů. Případ byl předběžně kvalifikován jako pokus o vraždu.
První reakce přicházejí na oznámený konec moderátorky Barbory Kroužkové na obrazovkách České televize. Jejího odchodu lituje například Jakub Železný, který také před časem vyklidil pozici v hlavní zpravodajské relaci. Oproti Kroužkové je ale nadále zaměstnancem ČT.
I v úterý se do ranního vysílání Evropy 2 připojila Jiřina Bohdalová. Posluchači show, jejíž tváří je Leoš Mareš, se tentokrát dočkali dalšího překvapení. Zazněl totiž i hlas jiné slavné Češky, která měla velmi blízko k nejslavnějšímu zpěvákovi Karlu Gottovi.
Česko letos oslaví významné jubileum jedné z nejvýraznějších postav naší umělecké scény. Zdeněk Svěrák sice bude mít devadesátiny až v březnu, ale Český rozhlas se rozhodl na ně upozornit už nyní. Chystá totiž jednu zajímavou akci.
První nástin toho, jaké bude počasí v příštím týdnu, nabídli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Očekávají v jeho průběhu další oteplení, denní maxima vystoupají poměrně vysoko nad nulu.
Předpokládaným výsledkem skončila mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se opozice snažila vyslovit nedůvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Kabinet, jenž získal důvěru poslanců teprve v polovině ledna, v hlasování obstál.
Ukrajinu před blížícím se čtvrtým výročím začátku plnohodnotné ruské invaze svírá mrazivé počasí, zatímco energetiky trpí následkem ruských útoků. Kromě obyčejných Čechů se proto rozhodla pomoci i rodina Kellnerových.
V Norsku začal ostře sledovaný soudní proces se synem korunní princezny Mariusem Borgem Høibym, který je obviněn z více než tří desítek trestných činů. Čtyři ženy měl podle obžaloby znásilnit. Kauza se k soudu dostává jen krátce poté, co se jméno jeho matky Mette-Marit objevilo v tzv. Epstein Files.
Severočeská policie se zabývá otřesným případem možného týraní zvířat na Litoměřicku. Čin si měli podezřelí dokonce natáčet, s videozáznamem události strážci zákona pracují. Policie zároveň vyzvala veřejnost, aby nebrala spravedlnost do vlastních rukou.
Velkým tématem je od nástupu Babišovy vlády budoucnost veřejnoprávní České televize. Od středy je jasné, že její součástí nebude moderátorka Barbora Kroužková. Už na konci loňského roku se diváci dozvěděli, že nemá pokračovat v hlavní zpravodajské relaci Události. Nyní vyšlo najevo, že televizi opustí úplně.