Rusko zastaví svá vojska na Ukrajině jen v případě, že Ukrajinci přestanou bojovat a splní požadavky Moskvy, řekl podle Kremlu ruský prezident Vladimir Putin při svém dnešním telefonátu tureckému prezidentovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi. Ten zase podle vyjádření Ankary Putina vyzval k okamžitému vyhlášení klidu zbraní, otevření humanitárních koridorů a podepsání mírové dohody s Kyjevem.
Turecko již dříve označilo ruskou invazi na Ukrajinu za nepřijatelnou a nabídlo se jako prostředník při případných jednáních o míru. Zatím však na Moskvu neuvalilo žádné sankce. Erdogan dnes podle vyjádření své kanceláře znovu vyzval Putina, aby společně připravili cestu k míru. Podle tureckých médií trval telefonát asi hodinu.
Putin na Erdoganovy výzvy odvětil, že zastaví svá vojska jen v případě, že Ukrajinci přestanou bojovat a splní požadavky Moskvy. Znovu rovněž zopakoval své tvrzení z posledních dní, že "speciální vojenská operace", jak Kreml útoku na Ukrajinu říká, jde podle předem stanoveného plánu a harmonogramu.
Turecko již dříve prohlásilo, že by bylo naivní se domnívat, že přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem přinesou výsledky, zatímco stále pokračují boje. Turecký ministr obrany Hulusi Akar řekl, že je naléhavě potřeba klid zbraní, aby mohla Ankara evakuovat svoje občany z Ukrajiny.
Erdogan, který v minulosti nazval Putina přítelem, je teprve třetím lídrem některé ze zemí NATO, který s ruským prezidentem hovořil od vypuknutí invaze. Putin telefonoval s německým kancléřem Olafem Scholzem a několikrát i s francouzskou hlavou státu Emmanuelem Macronem. Osobně se kromě toho setkal s izraelským premiérem Naftalim Bennettem.
Ankara již dříve uvedla, že by chtěla na konci příštího týdne uspořádat setkání šéfů diplomacie Ruska a Ukrajiny na jihu Turecka. Obě strany nabídku přijaly, není však jasné, zda se nakonec zúčastní, poznamenává agentura Reuters.
Macron telefonoval s Putinem, hovořili o jaderných elektrárnách
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem uvedl, že za incident z 3. března v Záporožské jaderné elektrárně nesou odpovědnost ukrajinští radikálové. S odkazem na vyjádření Kremlu o tom dnes informovala agentura Reuters.
Elysejský palác později potvrdil, že se hovor týkal zejména bezpečnosti ukrajinských jaderných elektráren. Macron zároveň vyjádřil znepokojení z hrozícího ruského útoku na ukrajinské město Oděsa a vyzval Putina, aby neohrožoval civilisty. Putin útoky ruské armády na civilisty popřel.
Telefonát, který trval necelé dvě hodiny, se podle Elysejského paláce uskutečnil na Macronovu žádost. Francouzský prezident se Putina zeptal na okolnosti požáru v areálu jaderné elektrárny.
"Vladimir Putin informoval o provokaci ukrajinských radikálů v oblasti Záporožské jaderné elektrárny," uvedl Kreml a doplnil, že "úroveň radiace je normální".
Francouzský prezident Putinovi sdělil, že je třeba zajistit, aby byly v Černobylu a dalších jaderných elektrárnách dodržovány bezpečnostní normy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), píše agentura AP s odkazem na nejmenovaného francouzského činitele. Macron podle téhož zdroje zdůraznil, že ukrajinská jaderná zařízení se nesmí stát terčem ruských útoků ani dějištěm bojů.
Putin podle francouzského zdroje řekl, že nemá v úmyslu útočit na jaderné elektrárny a souhlasil s principem "dialogu" mezi MAAE, Ukrajinou a Ruskem. Takové rozhovory by podle zdroje mohly být naplánované v příštích dnech.
Rusko se stalo terčem hlasité kritiky poté, co se ze čtvrtka na pátek rozhořely boje v Záporožské jaderné elektrárně, kterou následně ovládli ruští vojáci. Hořelo v pětipatrovém výcvikovém zařízení, požár se však podařilo uhasit. Záporožská elektrárna na jihovýchodě Ukrajiny je pokládána za největší jadernou elektrárnou v Evropě.
Zmíněnou elektrárnu podle dnešního sdělení MAAE nadále obsluhují ukrajinští zaměstnanci, ale její řízení nyní podléhá rozkazům velitele ruských sil, které ji obsadily. "Jsem extrémně znepokojen," uvedl šéf MAAE Rafael Grossi a dodal, že ruské síly přerušily některé mobilní sítě a internet, což zkomplikovalo komunikaci s elektrárnou. "Vedení a zaměstnanci musí mít možnost vykonávat své životně důležité povinnosti ve stabilních podmínkách bez nepřiměřených vnějších zásahů nebo tlaku," zdůraznil Grossi.
Macron v telefonátu s Putinem zopakoval, že by Rusko mělo válku na Ukrajině ukončit a že je zapotřebí v souladu s mezinárodním právem chránit civilisty a zajistit jim přístup k humanitární pomoci. Putin podle agentury AFP následně popřel, že by ruská armáda na civilisty útočila a řekl, že odpovědnost za evakuaci obklíčených měst mají Ukrajinci. Francouzský prezident na to odpověděl, že ten, kdo útočí, je ruská armáda a není důvod se domnívat, že by ukrajinská armáda civilisty ohrožovala.
Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko dnes sdělil, že kvůli pokračujícímu ruskému ostřelování selhal i druhý pokus evakuovat civilisty z obléhaného Mariupolu. Putin naopak tvrdí, že za neúspěch akce mohou ukrajinští nacionalisté. Ruský prezident také prohlásil, že jeho kampaň na Ukrajině jde podle plánu a neskončí, dokud Kyjev nepřestane bojovat, píše agentura Reuters.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.