Putin na Ukrajině nevyhraje a nesmí diktovat podmínky příměří, řekl kancléř Scholz

Kreml dnes naopak zopakoval, že očekává, že Ukrajina ruské požadavky přijme.

"Putin bude vážně jednat o míru pouze tehdy, pokud si uvědomí, že nemůže prolomit obranu Ukrajiny," řekl Scholz. Dodal, že je nepřípustné, aby ruský prezident nastavoval podmínky příměří. "Žádný diktovaný mír nebude. Ukrajina to nepřijme a my také ne," zdůraznil kancléř.

Putin nemůže válku na Ukrajině vyhrát, protože se mu nepodařilo dosáhnout všech jeho strategických cílů, uvedl Scholz. "Zabrání celé Ukrajiny Ruskem se dnes zdá být vzdálenější než na začátku války. Ukrajina více než kdy jindy zdůrazňuje svou evropskou budoucnost," řekl kancléř.

"Brutalita ruské války" navíc podle Scholze stmelila ukrajinský národ více než kdykoli předtím a přiměla dva státy, aby se přiblížily k NATO. "Se Švédskem a Finskem chtějí do Severoatlantické aliance vstoupit dva blízcí přátelé a partneři. Jsou vítáni," řekl kancléř. Putin také podle něj podcenil jednotu a sílu, s níž na jeho agresi reagovala skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, NATO a Evropská unie.

Putin se chce vrátit ke světovému řádu, v němž nejsilnější diktují, co je správné, řekl Scholz. "Je to pokus o návrat do doby, kdy válka byla běžným politickým prostředkem," dodal.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dnes naopak prohlásil, že Rusko očekává, že Ukrajina si uvědomí reálnou situaci a přijme ruské požadavky. "Moskva očekává od Kyjeva přijetí požadavků Moskvy a uvědomění si skutečné situace, reálné situace, která existuje," řekl Peskov podle agentury TASS. "Nejde o územní ústupky. Kyjev si musí přiznat, jaká je faktická situace a střízlivě ji vyhodnotit," dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o den dříve prohlásil, že chce jednat pouze přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a ne přes prostředníky. Pokud Putin "pochopí realitu", bude možné nalézt diplomatické východisko z konfliktu, dodal. Prezident také naléhal na to, aby Moskva stáhla svá vojska na pozice, ve kterých byla před útokem na Ukrajinu 24. února. "To by mohl být první krok k rozhovorům," řekl.

Ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz válka proti Ukrajině před 92 dny začala, ruské požadavky nikdy jasně neformuloval. Při zahájení invaze hovořil o tom, že cílem operace je ochránit ruskojazyčné obyvatele Donbasu a demilitarizovat a "denacifikovat" sousední zemi. Ujišťoval, že cílem není okupace Ukrajiny, kterou ale v předvečer války zpochybňoval jako umělý útvar vytvořený bolševiky. Mezitím ruské úřady podnikly kroky k připojení Donbasu, Chersonské oblasti a okupované části Záporožské oblasti k Rusku, jako se na jaře 2014 stalo v případě anektovaného Krymu.