Putin označil vojenskou "operaci" Moskvy na Ukrajině za boj o přežití Ruska

Putin na setkání s pracovníky zbrojařského průmyslu ve městě Tula jižně od Moskvy prohlásil, že drtivá většina Rusů podporuje jeho postup.

"Kdyby veřejnost neměla takový názor, nedělo by se nic. Děláme to, co od nás lidé očekávají," dodal Putin.

Podle něj bylo nezbytné poslat vojáky na Ukrajinu k ochraně rusky mluvících obyvatel na východě země a zastavení pokusů Washingtonu a jeho spojenců z NATO narušit životně důležité bezpečnostní zájmy Moskvy. Invazi Ruska Ukrajina a její spojenci odsoudili jako nevyprovokovanou agresi.

"Kdybychom neochránili naše lidi..., změnili bychom se na slabou zemi bez soběstačnosti, která by nikoho nezajímala," prohlásil ruský prezident. "Blahosklonně by nás poplácávali po rameni a dávali by nám shnilé brambory jako humanitární pomoc, přitom by přemýšleli, jak by nám odsekávali části (území)," dodal.

Putin uvedl, že navzdory očekávání, že by ruská ekonomika pod tlakem sankcí rychle zkolabovala, roste a vojenský průmysl prudce zvyšuje výrobu.

Purin kandiduje na znovuzvolení ve volbách 15. až 17. března jako nezávislý kandidát. Spoléhá se na to, že po 24 letech u moci má pevný kontrolu nad ruskými politickými kruhy.

Jeho znovuzvolení je považováno za téměř jisté, přičemž jeho oponenti jsou buď uvězněni nebo uprchli do zahraničí, a většina nezávislých médií je zakázána. Čelí pouze symbolickým oponentům z politických stran přátelských vůči Kremlu.

Putin provedl i ústavní reformu, která mu umožňuje kandidovat na dvě další šestiletá období a zůstat u moci až do roku 2036. Zároveň se stal nejdéle vládnoucím vůdcem Kremlu od doby diktátora Josifa Stalina, který zemřel v roce 1953.