Ruský prezident Vladimir Putin připravuje na Ukrajině novou ofenzivu a zároveň zoceluje svou zemi pro konflikt se Spojenými státy a jejich spojenci. Šéf Kremlu přitom očekává, že tato válka potrvá roky. S odvoláním na činitele a poradce obeznámené se situací to dnes napsala agentura Bloomberg.
Moskva chce podle zdrojů agentury ukázat, že její armáda může po měsících ztrát znovu získat iniciativu a vytvořit tlak na Kyjev a jeho podporovatele, aby souhlasili s příměřím, které by Rusku ponechalo kontrolu nad okupovaným územím.
Poté, co ruské jednotky přišly o více než polovinu svých počátečních zisků na Ukrajině, nemůže popřít slabiny ruské armády ani Putin, řekli agentuře její zdroje pod podmínkou anonymity. Přetrvávající neúspěchy přiměly mnohé v Kremlu k realističtějšímu pohledu na bezprostřední ambice a k uznání, že i udržení současné frontové linie by bylo úspěchem, píše Bloomberg. Putin je však podle ní stále přesvědčen, že větší ruská armáda a ochota akceptovat ztráty umožní Rusku zvítězit i přes dosavadní neúspěchy.
Nová ofenziva může začít už v únoru nebo březnu, uvedly zdroje blízké Kremlu. Jejich sdělení potvrzují varování Ukrajiny a jejích spojenců, že se blíží další ruská ofenziva. Naznačují zároveň, že může začít dříve, než Kyjev dostane slíbené dodávky amerických a evropských bojových tanků. Putinovo odhodlání podle Bloombergu předznamenává další eskalaci války, zatímco Kyjev chystá svůj protiútok a odmítá takové příměří, které by umožnilo Rusku okupovat jeho území.
Ruský vůdce podle zdrojů agentury věří, že nemá jinou alternativu, než ve válce - kterou vnímá jako existenční a jako konflikt s USA a jejich spojenci - zvítězit. Nové kolo mobilizace je možné už na jaře, ekonomika a společnost se stále více podřizují potřebám války, uvedly zdroje. Veřejně Kreml tvrdí, že v současné době žádnou větší mobilizaci neplánuje. V dlouhodobějším horizontu Putin schválil plány na rozšíření vojenských řad o téměř 50 procent během několika příštích let a rozmístění nových sil v blízkosti Finska a v okupovaných oblastech Ukrajiny, píše Bloomberg. Ruské školy obnovují kurzy vojenského výcviku, které se naposledy hojně konaly v sovětské éře.
Američtí a evropští zpravodajští činitelé pochybují o tom, že má Rusko navzdory loňské mobilizaci zdroje na novou velkou ofenzivu. Ukrajinští spojenci mezitím zvyšují dodávky zbraní a připravují se poprvé dodat Kyjevu obrněná vozidla a hlavní bojové tanky, které by mohly pomoci ukrajinským jednotkám prolomit ruské linie. Podle amerických představitelů však brutální ruské útoky v místech, jako je Bachmut, vyčerpávají ukrajinské síly a oslabují schopnost Kyjeva vést útočné operace jinde.
Od loňských ukrajinských bleskových útoků také Rusové posílili obranu a využívají zákopy, tankové pasti a miny, aby zpomalili případný ukrajinský postup, píše Bloomberg, který zároveň konstatuje, že do přísně kontrolovaných ruských státních médií nicméně začaly pronikat prvky realismu ohledně výkonu armády. "Dosavadní výsledky jsou otřesné, protože Rusko nebylo vůbec připraveno," řekl Sergej Markov, politický konzultant s úzkými vazbami na Kreml. "Přeměnilo se to ve vleklou válku a Rusko zatím nemá dostatek živé síly ani vybavení, aby ji mohlo vést," dodal.
Někteří zasvěcenci připouštějí, že Putinova důvěra ve schopnost jeho armády zvítězit odráží nepochopení odhodlání Západu odvrátit jeho agresi. Přesto se američtí a evropští vojenští představitelé obávají, že by se konflikt mohl ustálit v dělostřeleckém boji ve stylu první světové války s převážně stagnujícími frontovými liniemi. To je scénář, který by mohl zvýhodňovat Rusko s jeho početnější populací a vojenským průmyslem, píše agentura.
Kreml by podle zdrojů Bloombergu přijal dočasné příměří, které by Rusku ponechalo kontrolu nad okupovaným územím, aby získalo čas na obnovu svých sil. Ačkoliv toto území nedosahuje hranic ukrajinských oblastí, které Putin loni nezákonně anektoval, Rusku by stále zůstalo velké teritorium, které by spojovalo regiony, jež Moskva okupovala před současnou válkou, píše Bloomberg. Pro Kyjev a jeho spojence je tato vize nepřijatelná.
"Pokud se něco nezmění, čeká nás opotřebovací konflikt, jako byla první světová válka, který by mohl trvat dlouho, protože obě strany věří, že čas je na jejich straně," řekl Andrej Kortunov, šéf Kremlem založeného think-tanku Ruská rada pro mezinárodní záležitosti. "Putin si je jistý, že buď Západ, nebo Ukrajina se unaví," dodal Kortunov.
Legendární francouzský herec Gérard Depardieu byl shledán vinným ze sexuálního obtěžování dvou žen při natáčení filmu Zelené okenice (Les Volets Verts) v roce 2021. Pařížský soud mu za to vyměřil osmnáctiměsíční podmíněný trest odnětí svobody.
Velkou výzvu mají před sebou pořadatelé karlovarského filmového festivalu. Letošní ročník už bude bez prezidenta Jiřího Bartošky, který ve čtvrtek zemřel ve věku 78 let. Rozjely se tak spekulace, kdo by prezidentskou funkci mohl zaujmout. Sám Bartoška prý měl mít jednoho favorita.
Dobrých zpráv ze světového šampionátu už asi bylo dost. Po vítězném pondělním zápase s domácím Dánskem (7:2) přišla první špatná zpráva z tábora českého národního týmu. Jeden z hráčů, který už včera večer chyběl na ledě, už si na turnaji nezahraje.
Princ Harry už několik let nemá své místo uvnitř britské královské rodiny, které se dlouho stranil. V květnu ale vyjádřil myšlenku, že by se rád usmířil s nemocným králem Karlem III. Podle expertů ale zároveň řekl něco, co si měl rozhodně odpustit.
Češi rozhodnou o novém složení Poslanecké sněmovny na začátku října. Prezident Petr Pavel v úterý vyhlásil termín letošních parlamentních voleb. Rozhodnutí hlavy státu musí ještě posvětit premiér Petr Fiala (ODS).
Od smrti Aničky Slováčkové, která rozesmutnila celé Česko, již uplynul více než měsíc. Bolest je stále přítomna zejména u nejbližších, v rodině ale podle nejnovějších informací došlo k zásadnímu momentu. Jde o Aniččinu maminku Dádu Patrasovou.
Řada slavných lidí se v pondělí přišla rozloučit se zesnulým zpěvákem Karlem Bláhou, ale jedna tvář chyběla. Jiří Krampol se s Bláhou dlouhá léta přátelil, na pohřby ale zásadně nechodí. Rodině zesnulého se nicméně ozval.
Český sport zasáhla o uplynulém víkendu jedna velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 25 let v sobotu náhle a nečekaně zemřel Adam Bydžovský, trenér juda a úspěšný český reprezentant. Informoval o tom Český svaz judo na webových stránkách.
Až do konce května se neočekává výraznější oteplení, vyplývá z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Nejtepleji bude během sledovaného období na začátku června. Denní maxima vyšplhají v průměru na 23 stupňů.
Přesně 24 hodin po úvodním buly předchozího zápasu nastoupila česká hokejová reprezentaci do dalšího utkání na mistrovství světa. Trenéři sáhli ke třem změnám v sestavě, v nichž dvě byly vynucené zdravotním stavem. Na výkonu se to ale výrazně nepodepsalo. Národní tým po bezbrankové první třetině vstřelil sedm gólů a nad Dánskem zvítězil 7:2.
Veronika Arichteva má na prvním místě rodinu, která se v posledních dnech vyrovnává s úmrtím jejího tatínka Pavla Nového, známého producenta. Stále má ale maminku, kterou se rozhodla ukázat fanouškům u příležitosti Dne matek.
Česko oficiálně pogratulovalo novému papeži Lvu XIV. ke zvolení. Pražský hrad informoval, že prezident Petr Pavel dnes odeslal do Vatikánu telegram. Hlava státu zároveň pozvala nástupce zesnulého papeže Františka k budoucí návštěvě Česka.