Putin poprvé připustil, že sankce by mohly dopadnout na ruskou ekonomiku

Podle ní je to poprvé, kdy Putin veřejně přiznal, že příval mezinárodních sankcí, které zasáhly řadu odvětví ruské ekonomiky včetně ropného průmyslu, mají na ruskou ekonomiku vliv.

"Zavedení nelegitimních omezení vůči ruské ekonomice se na ní ve střednědobém výhledu skutečně může negativně odrazit," sdělil Putin na poradě s vládními představiteli. Uvedl také, že cestou ven z negativních dopadů sankcí by bylo zvýšení domácí poptávky.

Šéf Kremlu dnes však zároveň vyzdvihl, že nezaměstnanost v Rusku je nyní pouze 3,6 procenta a že inflace koncem března klesne pod čtyři procenta. Loni na jaře přesáhla 17 procent.

"To ale neznamená, že všechny problémy jsou vyřešeny. Návrat k trajektorii růstu nás nesmí ukolébat," dodal Putin. Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že ruská ekonomika se po propadu v loňském roce vrátí k růstu, který fond nyní odhaduje na 0,3 procenta.

Podle zahraničních analytiků prokázala ruská ekonomika v loňském roce nečekanou odolnost vůči sankcím, uvedla minulý měsíc agentura Reuters s tím, že návrat Ruska na úroveň z doby před začátkem války na Ukrajině ale může být velmi vzdálený. Analytici mimo jiné upozorňují, že vládní výdaje v Rusku se více zaměřily na armádu, což bude mít časem negativní dopad na rozvoj civilní ekonomické infrastruktury.

Původní prognózy, včetně odhadů ruských úřadů, těsně po začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu předpovídaly, že ruská ekonomika vykáže za rok 2022 více než desetiprocentní pokles. Podle odhadu MMF z konce ledna ale ruská ekonomika loni klesla o 2,2 procenta.

Analytici nicméně upozorňují, že útok na Ukrajinu vedl k výraznému a dlouhodobému zhoršení vyhlídek ruské ekonomiky. Před začátkem konfliktu ruská vláda předpokládala, že HDP za rok 2022 vykáže tříprocentní růst.