Ruský prezident Vladimir Putin dnes v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Mezinárodně neuznané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika a rovněž Chersonská a Záporožská oblasti dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy celé Ukrajiny.
Putin hned v úvodním projevu chystanou anexi potvrdil a zároveň vyzval Kyjev k jednání. Zabraných území se ale Moskva nevzdá a bude je hájit "všemi dostupnými prostředky", zdůraznil prezident jedné z jaderných mocností.
"Lidé svoji volbu udělali, jednoznačně si vybrali," prohlásil Putin v narážce na výsledky hlasování v mezinárodně neuznané Doněcké a Luhanské lidové republice (DNR a LNR) a v částečně okupované Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihu Ukrajiny. Je přesvědčen, že ruský parlament připojení těchto čtyř oblastí k Rusku schválí. "Je to vůle milionů lidí," zdůraznil ruský vůdce, který se odvolával se na právo na sebeurčení zakotvené v Chartě OSN i na ruské dějiny, výsledky válek a bitev.
Kyjev a Západ výsledky referend neuznávají a nehodlají uznat ani anexi ukrajinského území.
Putin, na jehož rozkaz ruská vojska vpadla na konci února na Ukrajinu, obvinil "kolektivní Západ", že vede proti Rusku hybridní válku a snaží se podřídit si všechny země světa. Ale Rusko nebude žít podle falešných pravidel, prohlásil šéf Kremlu, podle něhož Západ nemá žádné morální právo hodnotit počínání Ruska. "Nikdy jsme nepřijali a nepřijmeme takový politický rasismus, nenávist proti Rusku," řekl.
Putin mimo jiné vyčetl Spojeným státům bombardování Drážďan, Hirošimy a Nagasaki za druhé světové války, i to, že podle jeho slov "fakticky dodnes okupují" Německo a Japonsko. Evropští politici se podle Putina pokorně podřizují požadavkům Spojených států na zavádění dalších sankcí proti Rusku, přestože tyto sankce v zásadě vedou ke zničení evropského průmyslu a odporují zájmům evropských zemí.
Moskva bude považovat útok na ukrajinské území, které anektovala, za agresi vůči Rusku samotnému. Podle agentury TASS to dnes už dříve uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Čtyři ukrajinské územní celky se podle něj stanou neoddělitelnou součástí Ruska.
Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování neuznávají a výsledky považují za neplatné.
Pětidenní, narychlo zorganizované hlasování se konalo od minulého týdne v Moskvou ovládaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech - Doněcké lidové republice (DNR) a v Luhanské lidové republice (LNR).
"Lidové republiky Doněck a Luhansk uznává Rusko v hranicích stanovených v roce 2014. Co se týče území Chersonské a Záporožské oblasti, to si potřebuji ujasnit," řekl Peskov na dotaz novinářů.
Dnešní připojení území je pro Rusko jiné, než anexe Krymu, shodují se odborníci
Ačkoliv se dnešní ceremonie o připojení čtyř ukrajinských území k Rusku v mnohém podobala anexi Krymského poloostrova v roce 2014, okolnosti oznámení jsou jiné, shodují se podle BBC odborníci. Otázkou je, jak uprostřed konfliktu přijmou anexi nového území občané Ruska, i jak se Moskva vypořádá s nejasnými hranicemi v oblastech, které plně nekontroluje.
"Tyto kroky ruského vedení nebudou mít stejnou odezvu, jako anexe Krymu v roce 2014," domnívá se politický analytik Grigorij Golosov. "Krym byl v 90. letech předmětem rozhořčení a panovala představa, že se chce sám připojit k Rusku. Byl to klamný názor, ale masově rozšířený, a proto Rusové kroky ruského vedení v roce 2014 přijali pozitivně," uvádí Golosov.
Je sice možné, že část lidí smýšlí podobně i o proruských útvarech DNR a LNR, ale zcela zřejmě si to nemyslí a ani nikdy nemysleli o Chersonské a Záporožské oblasti, dodává analytik. Pro Rusy podle něj tyto oblasti byly vždy součástí Ukrajiny.
"Nemyslím si, že připojení těchto území si mezi (ruskými) obyvateli vyslouží nadšení nebo dokonce pochopení," dodává odborník.
"(Po formalizaci anexe ukrajinského území) Ruská federace vstoupí do nové fáze své existence," uvedla ruská politoložka z berlínské Akademie Roberta Bosche Jekatěrina Schulmannová. "Stane se státem s nelegitimní hranicí, jež zahrnuje fragmenty, které nejenže de iure neuzná žádná jiná země nebo mezinárodní organizace, ale kterou de facto nemá pod kontrolou ani centrální administrativa," dodala.
Hranice Ruskem připojených území nejsou přesně zřejmé. Jak poznamenala BBC, Rusko ani jednu ze čtveřice ukrajinských oblastí plně neovládá. Největší územní zisky má v Luhanské oblasti, kterou kontroluje téměř celou. Podobně jako v Chersonské oblasti zde ale čelí ukrajinské protiofenzivě. Velké části Záporožské a Doněcké oblasti mají pod kontrolou ukrajinské síly.
Zábor ukrajinského území není pro Rusy prioritou, píše korespondentka BBC pro východní Evropu Sarah Rainsfordová. "Obzvláště když za ně musí bojovat - a potenciálně umírat - jejich vlastní příbuzní," dodává s odkazem na nedávnou mobilizaci, kterou Putin v Rusku vyhlásil.
"Ruští rezervisté jsou mobilizováni, aby bránili Ruskem samozvané a neuznávané nové hranice, které z nejrozlehlejší země na světě činí ještě větší. Místo toho z Ruska prchají desítky tisíc mužů," uvedla Rainsfordová, podle které je zřejmé, že Rusko k tomuto kroku přivedl pro něj nepříznivý vývoj na bojišti.
Z Česka by už dnes mohla být pozorována polární záře, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Šance na zajímavou podívanou bude i v dalších dnech. Počasí ale může vše komplikovat.
Česko se dozvědělo, v čem spočívá nynější hospitalizace bývalého prezidenta Miloše Zemana. Předchůdce současné hlavy státu se v motolské nemocnici podrobil operace, prozradil jemu blízký člověk. Podle někdejší první dámy Ivany Zemanové je exprezident ve stabilizovaném stavu.
Končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS) podala na čtvrtečním zasedání demisi. Stalo se tak v souladu s ústavními pořádky po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, která proběhla v uplynulých dnech. Fiala odpoledne předal demisi do rukou prezidenta Petra Pavla, který ji přijal.
V šoubyznyse to není jen o nových láskách či svatbách, ale i rozchodech a rozvodech. Loni se rozpadlo manželství scénáristy a režiséra Rudolfa Merknera s herečkou Janou Bernáškovou. Merkner nyní přiznal, s čím je pro něj těžké vyrovnat.
Poslanecká sněmovna má od středy nového šéfa. Po Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) zaujal nejvyšší funkci v rámci dolní komory parlamentu Tomio Okamura (SPD). K informacím zpravodajských služeb by se každopádně dostat neměl, zdůraznila Bezpečnostní informační služba (BIS).
V nadcházející zimě uplyne pět let od tragické smrti nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Nyní se chystá velký obchod s jednou z jeho nemovitostí. Vdova chce podle dostupných informací prodat jeho první vilu.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pražské arcibiskupství ve středu poodhalilo detaily posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, které se uskuteční v sobotu 15. listopadu. Během obřadu promluví například režisér Jiří Strach. Do svatovítské katedrály mohou dorazit i obyčejní věřící.
Princ z Walesu William zahájil třetí den své návštěvy Brazílie velkolepým setkáním u ikonické sochy Krista Vykupitele v Riu de Janeiru. Na tomto světoznámém místě se sešel s finalisty ceny Earthshot Prize 2025 před večerním slavnostním ceremoniálem. Čekalo ho ale i nečekané překvapení v podobě setkání s dvouměsíční holčičkou, při kterém se William naplno ponořil do role otce.
Fotbalová ikona David Beckham (50) byla po letech čekání konečně pasována na rytíře (knighted) králem Karlem III. na hradě Windsor. Beckham, který byl oceněn za své zásluhy ve sportu a charitě, se svěřil, že ve svůj velký den cítil „více emocí než nervozity“. Slavnostní ceremonie se konala v úterý, i když zpráva o jeho poctě vyšla najevo už během léta.
Bývalý člen legendárních Beatles, Sir Paul McCartney, potvrdil, že ani v 83 letech nezahálí a chystá vydání nového alba, které by mělo vyjít v roce 2026. Pro svou novou desku má ikonický hudebník připraveny desítky skladeb.
České divadlo o uplynulém víkendu ocenilo mimořádné výkony. Jednu z cen Thálie obdržela i Monika Absolonová za roli Judy Garlandové v muzikálu Judy. Jde už o její druhou Thálii, ale známá herečka a zpěvačka by byla ráda, aby se jedna věc neopakovala.