Ruský prezident Vladimir Putin dnes v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Mezinárodně neuznané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika a rovněž Chersonská a Záporožská oblasti dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy celé Ukrajiny.
Putin hned v úvodním projevu chystanou anexi potvrdil a zároveň vyzval Kyjev k jednání. Zabraných území se ale Moskva nevzdá a bude je hájit "všemi dostupnými prostředky", zdůraznil prezident jedné z jaderných mocností.
"Lidé svoji volbu udělali, jednoznačně si vybrali," prohlásil Putin v narážce na výsledky hlasování v mezinárodně neuznané Doněcké a Luhanské lidové republice (DNR a LNR) a v částečně okupované Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihu Ukrajiny. Je přesvědčen, že ruský parlament připojení těchto čtyř oblastí k Rusku schválí. "Je to vůle milionů lidí," zdůraznil ruský vůdce, který se odvolával se na právo na sebeurčení zakotvené v Chartě OSN i na ruské dějiny, výsledky válek a bitev.
Kyjev a Západ výsledky referend neuznávají a nehodlají uznat ani anexi ukrajinského území.
Putin, na jehož rozkaz ruská vojska vpadla na konci února na Ukrajinu, obvinil "kolektivní Západ", že vede proti Rusku hybridní válku a snaží se podřídit si všechny země světa. Ale Rusko nebude žít podle falešných pravidel, prohlásil šéf Kremlu, podle něhož Západ nemá žádné morální právo hodnotit počínání Ruska. "Nikdy jsme nepřijali a nepřijmeme takový politický rasismus, nenávist proti Rusku," řekl.
Putin mimo jiné vyčetl Spojeným státům bombardování Drážďan, Hirošimy a Nagasaki za druhé světové války, i to, že podle jeho slov "fakticky dodnes okupují" Německo a Japonsko. Evropští politici se podle Putina pokorně podřizují požadavkům Spojených států na zavádění dalších sankcí proti Rusku, přestože tyto sankce v zásadě vedou ke zničení evropského průmyslu a odporují zájmům evropských zemí.
Moskva bude považovat útok na ukrajinské území, které anektovala, za agresi vůči Rusku samotnému. Podle agentury TASS to dnes už dříve uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Čtyři ukrajinské územní celky se podle něj stanou neoddělitelnou součástí Ruska.
Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování neuznávají a výsledky považují za neplatné.
Pětidenní, narychlo zorganizované hlasování se konalo od minulého týdne v Moskvou ovládaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech - Doněcké lidové republice (DNR) a v Luhanské lidové republice (LNR).
"Lidové republiky Doněck a Luhansk uznává Rusko v hranicích stanovených v roce 2014. Co se týče území Chersonské a Záporožské oblasti, to si potřebuji ujasnit," řekl Peskov na dotaz novinářů.
Dnešní připojení území je pro Rusko jiné, než anexe Krymu, shodují se odborníci
Ačkoliv se dnešní ceremonie o připojení čtyř ukrajinských území k Rusku v mnohém podobala anexi Krymského poloostrova v roce 2014, okolnosti oznámení jsou jiné, shodují se podle BBC odborníci. Otázkou je, jak uprostřed konfliktu přijmou anexi nového území občané Ruska, i jak se Moskva vypořádá s nejasnými hranicemi v oblastech, které plně nekontroluje.
"Tyto kroky ruského vedení nebudou mít stejnou odezvu, jako anexe Krymu v roce 2014," domnívá se politický analytik Grigorij Golosov. "Krym byl v 90. letech předmětem rozhořčení a panovala představa, že se chce sám připojit k Rusku. Byl to klamný názor, ale masově rozšířený, a proto Rusové kroky ruského vedení v roce 2014 přijali pozitivně," uvádí Golosov.
Je sice možné, že část lidí smýšlí podobně i o proruských útvarech DNR a LNR, ale zcela zřejmě si to nemyslí a ani nikdy nemysleli o Chersonské a Záporožské oblasti, dodává analytik. Pro Rusy podle něj tyto oblasti byly vždy součástí Ukrajiny.
"Nemyslím si, že připojení těchto území si mezi (ruskými) obyvateli vyslouží nadšení nebo dokonce pochopení," dodává odborník.
"(Po formalizaci anexe ukrajinského území) Ruská federace vstoupí do nové fáze své existence," uvedla ruská politoložka z berlínské Akademie Roberta Bosche Jekatěrina Schulmannová. "Stane se státem s nelegitimní hranicí, jež zahrnuje fragmenty, které nejenže de iure neuzná žádná jiná země nebo mezinárodní organizace, ale kterou de facto nemá pod kontrolou ani centrální administrativa," dodala.
Hranice Ruskem připojených území nejsou přesně zřejmé. Jak poznamenala BBC, Rusko ani jednu ze čtveřice ukrajinských oblastí plně neovládá. Největší územní zisky má v Luhanské oblasti, kterou kontroluje téměř celou. Podobně jako v Chersonské oblasti zde ale čelí ukrajinské protiofenzivě. Velké části Záporožské a Doněcké oblasti mají pod kontrolou ukrajinské síly.
Zábor ukrajinského území není pro Rusy prioritou, píše korespondentka BBC pro východní Evropu Sarah Rainsfordová. "Obzvláště když za ně musí bojovat - a potenciálně umírat - jejich vlastní příbuzní," dodává s odkazem na nedávnou mobilizaci, kterou Putin v Rusku vyhlásil.
"Ruští rezervisté jsou mobilizováni, aby bránili Ruskem samozvané a neuznávané nové hranice, které z nejrozlehlejší země na světě činí ještě větší. Místo toho z Ruska prchají desítky tisíc mužů," uvedla Rainsfordová, podle které je zřejmé, že Rusko k tomuto kroku přivedl pro něj nepříznivý vývoj na bojišti.
Česko na samém začátku listopadu zasáhla smutná zpráva. Zemřel textař a skladatel Pavel Žák, bylo mu 85 let. Rodina se s ním v uplynulém týdnu naposledy rozloučila. Klasický smuteční obřad se nicméně nekonal.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Česko si v úterý připomíná události z let 1939 a 1989. Jedna věc je oproti dvěma předchozím podzimním státním svátkům jinak. Týká se obchodů, které tentokrát normálně obslouží jakéhokoliv zákazníka.
Do kroniky letošní StarDance byla o víkendu zaznamenána další kapitola. S taneční soutěží známých osobností se rozloučila další celebrita, o čemž rozhodly i hlasy diváků. U obrazovek jich stále sedí opravdu hodně, potvrzují nejnovější čísla.
Francouzský herec Gérard Depardieu překvapivě stáhl své odvolání proti rozsudku za sexuální napadení dvou žen na filmovém plátně. Současně se poprvé v historii veřejně omluvil poškozeným obětem. Sedmasedmdesátiletý umělec ve svém písemném prohlášení uvedl, že vinným shledán byl a toto odsouzení plně akceptuje.
Americká popová zpěvačka Katy Perry se poprvé od pravomocného odsouzení svého bývalého manžela Russella Branda objevila na veřejnosti. Společně se svým současným partnerem, kterým je bývalý kanadský premiér Justin Trudeau, vyrazila na středeční večeři v kalifornském Beverly Hills. Pár byl spatřen ruku v ruce při odchodu z vyhledávané restaurace E. Baldi.
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Bývalý rozhlasový dýdžej Tim Westwood stanul před londýnským korunním soudem Southwark Crown Court, kde čelí dalším vzneseným obviněním z mravnostních deliktů. Devětašedesátiletý někdejší moderátor BBC Radio 1 a Capital Xtra odmítá veškerou vinu a ke všem bodům obžaloby vstoupil s prohlášením o nevině.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračuje i na přelomu minulého a právě začínajícího listopadového týdne. Charlotte Štiková už se podle dostupných informací nachází v porodnici, aby přivedla na svět prvorozeného potomka.
Stálice v programu České televize oslaví úctyhodné výročí. Pořad Na plovárně odvysílá ve středu 18. listopadu svůj 1000. díl. Hostem moderátora Marka Ebena v něm bude americký herec, scenárista a režisér Jesse Eisenberg. Uvede jej ČT art a iVysílání ve 21:10 hodin.
Česko před víkendem oběhla zpráva, že v České televizi skončí jedna z výrazných tváří jejího zpravodajství. Moderátorka Jana Peroutková se rozhodla televizi opustit na konci letošního roku. Zdůrazňuje nicméně, že odchází v dobrém.
Agáta Hanychová nedávno otevřela zajímavé téma, když přiznala, že až po čtyřicítce je ve svém těle konečně spokojená. Důležitá byla především změna stravovacích návyků. Hvězda sociálních sítí ale přiznala i další problematické chování.