Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Kremlin.ru
Libor Novák , newsbox.cz 19. listopadu 2024 11:46
Sdílej:

V dnešním Rusku je každé slovo pečlivě sledováno a váženo. Místo přímých zmínek o válce lidé používají neurčité fráze jako „od roku 2022“ nebo „současná situace“. Tyto eufemismy nejsou znakem opatrnosti, ale nutností. Nikdo si nemůže být jistý, kdo poslouchá, uvedl server Sky News.

Pokud by měla být současná ruská situace symbolizována jedním znakem, byla by to písmena Z. Co začalo jako vojenské označení během prvních dnů invaze, se proměnilo v národní emblém – od triček, přes nálepky na autech, až po nápisy na budovách.

Tento symbol je vnímán jako zkratka pro „Za pobedu“ (Za vítězství) a má vyjadřovat podporu takzvané „speciální vojenské operaci“. Ale vzhledem k tvrdému potlačování opozice se stal také znepokojivým připomenutím toho, že nesouhlas není tolerován.

Jedním z příkladů tvrdého postihu je případ Anny Bazhutové, 31leté video blogerky, která byla v červnu tohoto roku odsouzena na 5,5 roku vězení.

Její „zločin“ spočíval ve sdílení svědectví o ruských zvěrstvech ve městě Buča na Ukrajině. Byla obviněna ze šíření nepravdivých informací o ruské armádě, což je jedno z mnoha nově zavedených zákonů po invazi.

„Trest je neúměrně tvrdý,“ uvedl její partner Aleksandr. „Jde prakticky jen o slova.“

Podle lidskoprávní organizace OVD-Info bylo za odpor proti válce stíháno více než 1 000 lidí a přes 20 000 bylo zatčeno při protestech. „Vladimir Putin vede momentálně dvojí válku,“ řekl Dan Storyev, editor OVD-Info. „Jednu proti Ukrajincům na bitevním poli a druhou proti těm, které režim považuje za zrádce.“

Dalším znepokojivým případem je 68letá dětská lékařka Naděžda Bujanova, která byla odsouzena na více než pět let vězení. Podle svědkyně, matky jednoho z jejích pacientů, prý pronesla kritická slova o ruské armádě. Přestože chyběly důkazy, soud považoval svědectví obžaloby za dostatečné.

Aktivisté upozorňují na rostoucí trend vzájemného udávání mezi Rusy, což připomíná atmosféru podezřívavosti za Stalinovy vlády. Přestože tyto praktiky nejsou zatím tak rozsáhlé, jejich existence vyvolává vážné obavy.

Pod povrchem přetrvává všudypřítomný strach. Lidé si dávají pozor na to, co říkají, a kdo je slyší. Místo přímo zmíněné války volí obezřetné fráze, aby neupoutali nechtěnou pozornost.

Od invaze uplynulo 1 000 dní – doba, kterou Rusko původně považovalo za nepředstavitelně dlouhou. Konflikt, který měl být ukončen během několika týdnů, se stal hlavním pilířem současné ruské identity, prezentované jako existenciální boj proti Západu.

Pokud válka potrvá dalších 1 000 dní, oběti jako Anna Bazhutova a Naděžda Bujanova budou teprve v polovině svých tvrdých trestů. Jak říká Aleksandr, partner Anny Bazhutové: „Humor nám pomáhá vydržet. Ale někdy už nemá sílu. Pláče a nemůže se uklidnit.“

Tento příběh je mrazivým odrazem reality, kde slova mohou znamenat svobodu nebo vězení.

Stalo se