Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci o poskytování humanitární pomoci Afgháncům

Rezoluce uvádí, že jsou povoleny peněžité dary a poskytování služeb a zboží pro uspokojení základních lidských potřeb v Afghánistánu. Taková pomoc pak podle RB OSN za určitých podmínek není porušením sankcí, jimž čelí subjekty napojené na Tálibán.

Původní návrh rezoluce počítal s umožněním humanitární pomoci jen prostřednictvím výjimek ze sankcí, které by byly udíleny případ od případu. S takovým zněním však nesouhlasila Čína a výsledný text umožňuje poskytování darů plošně.

"Na humanitární pomoc a životně důležitou asistenci musí Afghánci dosáhnout bez jakékoliv zábrany," řekl čínský vyslanec při OSN Čang Ťün s tím, že "uměle vytvořené podmínky a restrikce nebyly přijatelné".

RB OSN schválila posouzení celé humanitární výjimky ze sankcí po jednom roce. Francie a Indie při vyjednáváních navrhovaly přezkum již za šest měsíců. "Pokud se objeví důkazy, že je výjimka zneužívána, nebo že se peníze dostávají k osobám na sankčních seznamech, je možné to vrátit zpátky," řekl agentuře AFP nejmenovaný diplomat.

Rezoluce "silně vyzývá poskytovatele" humanitární pomoci, aby minimalizovali jakýkoliv prospěch, který by z jejich darů mohl plynout osobám, na něž jsou uvrženy mezinárodní sankce. Text rovněž ukládá povinnost po dvou měsících kontrolovat, zda zaslaná pomoc dorazila zamýšleným adresátům. Nařizuje také OSN jednou za půl roku vydat zprávu o tom, zda je humanitární pomoc účinná.

Cílem pomoci je podle Spojených států zabránit přílivu uprchlíků, kteří by ze země kvůli ekonomickým obtížím mohli zamířit do sousedních zemí.

Tálibán se vrátil k moci v Afghánistánu letos v srpnu, přispěl k tomu i odchod mezinárodních jednotek, včetně amerických, ze země. Vládu Tálibánu před 20 lety svrhla mezinárodní operace vedená USA, která byla reakcí na teroristické útoky z 11. září 2001 na Spojené státy.

V Afghánistánu se v poslední době rychle zhoršuje humanitární situace, Světový program pro výživu (WFP) nedávno varoval, že více než polovina obyvatel země, přibližně 22,8 milionu lidí, bude letos v zimě čelit akutnímu nedostatku potravin a hladu.

Zahraniční vlády Tálibán neuznávají kvůli jeho minulosti. Za vlády tohoto hnutí před 20 lety nesměly v Afghánistánu ženy pracovat ani studovat či opouštět domovy bez mužského doprovodu, muži se nesměli holit. Úřady zakazovaly hudbu a další umění. K vynucování pravidel používali tálibové sílu a kruté tresty. Hnutí nyní pod zahraničním tlakem tvrdí, že takto už chovat nebude.